1.	Manželství

2.	Volba manželského partnera

a) Faktory ovlivňující volbu manžela

3.	Manželské soužití

4.	Složky manželského soužití

a) Instrumentální složky
b) Komunikace
c) Emoční a sexuální soužití (interakce)

5.	Vztahy s okolím

6.	Výboj manželství v čase

7.	Manželská psychologie a terapie

8.

Rodina

a) Vymezení pojmu
b) Význam rodiny
c) Vývoj a změny
d) Typy rodiny

9.	Struktura rodiny (Rodinný systém)

10.	Funkce rodiny

11.	Rodinná síť a podinná koncepce sociální skutečnosti

a) Rodinné vztahy
b) Rodina

" KOMUNIKACE
o je základem každého manželského vztahu, uplatňuje se ve všech jeho složkách.
o Dorozumívaní probíhá všemi smysly, každý pohyb je zdrojem nepřetržitého toku zpráv. Každá komunikace má svůj obsah a formu, která může mít věcný formální, ale i osobní a intimní charakter. Rozhodující vliv celková emocionální atmosféra mezi nimi, kterou je možno vyjádřit v dimenzi afiliance - hostilita.
o Problémy - mohou být způsobené
• rozdílem v tom co chceme sdělit a co ve skutečnosti sdělujeme
• možný různý výklad sdělení.
• názor, že za chybu musí byt někdo vinen a zpravidla je to ten druhý. Pro zkvalitnění komunikace je třeba otázku „kdo je vinen“ změnit v otázku „ co můžeme udělat pro zlepšení situace“.
• Zvláště problematická je komunikace v konfliktu je typická kathatymním zkreslením co slyšíme i to co říkáme, kdy každá strana konfliktu popíše tutéž událost úplně jinak a není to úmyslné je to jeden se symptomů opravdového konfliktu.
o Kvalitní komunikace - otevřená, autentická, jasná,
 sdělení by mělo mít vztah ke skutečnosti a měla by byt plynula.
 přijetí skutečnosti, že partner je jiný, než jsme my, a vyrovnání se s touto skutečnosti. Manžele by to měli pochopit a respektovat.
o Formální stránky dorozumívání
 Verbální komunikace je zařízena pro vedení na jednom jediném kanálu, a je tedy správná jedině tehdy, když jeden mluví a druhý naslouchá
 Formální stránka ma dvě dimenze
 časovou, která významná tím kdo o časových dimenzích rozhovoru rozhoduje,
 tematickou dimenzi, kde je významný formální moment, kdo rozhoduje o tématu rozhovoru a kdo má právo téma rozhovoru změnit.
 Komunikace může být asymetrická, kdy je jasné kdo komunikaci řídí nebo rovnocenná, ve které platí tzv. zdvořilostní pravidla. Ty jsou v podstatě dvě
 1. Soustředěně hlídáme, abychom v rozhovoru s manželským partnerem dodržovali symetrii vstupů do rozhovoru. Znamená to, že sami sebe ukázníme, abychom nikdy nezačínali rozhovor, když druhý nechce, a současně nedovolíme, aby druhý s námi hovořil, když my nechceme.
 2. Stejně soustředěně hledáme symetrii v tématické dimenzi párového rozhovoru.
 Důsledkem nedodržení formálních pravidel, že pravomoci rozhodovat nejeden z partneru jednostranně a obvykle parazitně ujme, což může vést až ke vzniku autoritativně despotické role jednoho s partnerů. Nejčastěji však dochází k tomu, že ve stavu nějaké neshody vstupují oba partneři do kanálu, který je strukturován jako střídavě jednosměrný, a nastává elementární komunikační střet
o Párové dorozumívání (rozhodování)
 Základní osou manželské komunikace je proces párového rozhodování.
 Zahrnuje - intraindividuální stadium rozhodování,
• stádium podávání návrhů řešení
• stádium dialogu. - měl být ukončen přijetím společně akceptovaného rozhodnutí
 instrumentální rozhodovaní - rozhodovaní o součinnosti v instrumentálních složkách
 komunikace slouží jako nástroj instrumentálního soužití.
 V rozhodovacím procesu může docházet k dvojímu druhu selhání:
- Selhání v organizaci součinnosti, to je v dohodě o tom, kdo a kdy má co udělat
- Selhání v dohodě o činnosti, kdy vznikne rozpor již v tom zda je nutné danou činnost vůbec vykonat."

Psané v heslech