1.

Úvod

2.	Mezinárodní právo veřejné

a) Mezinárodní společenství (MS)
b) Základní charakteristiky MPV
c) Funkce MPV
d) Subjekty MPV
e) Prameny MPV
3- Právo evropské
a) Evropský soudní dvůr a Soud první instance
b) Instituce ES/EU
c) Komise
d) Rada Evropské unie (Rada ministrů)
e) Rada EU x Evropská Rada x Rada Evropy
f) Ombudsman
g) Hospodářský a sociální výbor
h) Výbor regionů
i) Účetní dvůr
j) Evropská centrální banka
k) Evropská investiční banka

4.	Výsady a imunity orgánů ES

5.	Systém práva ES = Komunitární právo

a) Rozdělení
b) Nařízení
c) Směrnice
d) Rozhodnutí
e) Doporučení a stanoviska

6.	Rozdělení pravomocí v rámci ES

a) Legislativní pravomoc
b) Výkonná pravomoc
c) Legislativní proces
d) Procedura spolurozhodování

6.	Financování EU

a) Rozpočtový proces

7.	Vztah komunitárního a národního práva

8.	Evropský systém soudnictví

a) Řízení o porušení smlouvy
b) Posudky ESD
c) Řízení před soudem prvního stupně

9.	Materiální právo

10.	Sbližování práva

a) Sbližování práva obecně
b) Sbližování práva z pohledu ČR

11.	Občanství EU

a) Práva vyplývající z občanství
b) Volný pohyb osob
c) Volný pohyb pracovníků (čl. 34 - 42)
d) Sociální politika

"Rada Evropské unie (Rada ministrů)

Složení: ministři členských zemí EU
Rada není pravidelným/stálým orgánem, má různé složení, podle toho, o čem se jedná. Zástupce musí být svou vládou zmocněn k tomu, aby mohl daný stát zavazovat.
Např. Všeobecná rada – ministři zahraničních věcí
ECOFIN – ministři hospodářství a financí
Zemědělská rada

Rozšířené složení: pokud se jedná o otázkách, které spadají do více resortů. = JUMBO rada

Rada se schází až ve 20 složeních (bylo sníženo)
Neschází se vždy v Bruselu, nýbrž v dubnu, červnu a říjnu jsou setkání v Lucembursku.

Princip rotace – rotace předsednictví unie každých 6 měsíců (1.1. – 30.6. a 1.7. – 31.12.). Původně se vycházelo z abecedního pořadí jmen států v národních jazycích. Tento systém byl opuštěn v roce 1995. Nyní musí být ve třech po sobě jdoucích předsednictvích zastoupena jedna velká země. Rotace je známa až do r. 2006. Platí pravidlo, že po sobě nesmí zasedat nové státy a neměly by po sobě následovat ani dva neutrální státy (tj. ty, které nejsou členy NATO). Rotaci schvaluje Rada jednomyslně s předstihem.

Generální sekretariát – 2500 úředníků
Funkce: zajišťování zápisů z jednání Rady, výborů a pracovních skupin + včasné zveřejnění rozhodnutí Rady v úředním listě EU. Ten vychází ve dvou sériích: L – legislativa, C – sdělení (nezávazné předpisy, oznámení konkurzů).

Výbor stálých zástupců členských zemí – COREPER
- předem rozhoduje otázky,
- hledá řešení různých sporných bodů
- určuje pořad jednání Rady
Dělí se na: COREPER I – zástupci velvyslanců členských zemí – zabývá se technickými otázkami

COREPER II – velvyslanci jednotlivých členských zemí (vedoucí mise členských zemí akreditovaných u EU) – řeší politické otázky

Další výbory:
- Zvláštní výbor pro zemědělství
- Hospodářský a finanční výbor

Rozhodování v COREPERu
- panuje-li v určité otázce shoda, je takový bod označen jako bod A. Rada jej jen formálně schválí, nediskutuje o něm.
- Agenda B – očekává se diskuse i na úrovni Rady ministrů

Rada nemůže rozhodovat izolovaně od Komise, všech jednání se účastní člen Komise

Tři způsoby rozhodování:
a) prostá většina
- každý člen má jeden hlas
- uplatňuje se málo, pouze v procedurálních otázkách

b) kvalifikovaná většina
- chová se jako nadnárodní orgán v rámci prvního pilíře
- případy vymezeny v zakl. Smlouvě
- dochází k vážení hlasů (2-10, po rozšíření: 3-29, ČR 12)
- nyní je potřeba 62 hlasů z 87 (nově: 232 z 321)
- smlouvou z Nice zavedena dvojí většina: členský stát může požádat o ověření, zda kvalifikovaná většina zastupuje 62% obyvatelstva EU
- využívá se zejména v oblastech: zemědělství, rybolov…

c) jednomyslně
- pouze v citlivých otázkách – např. harmonizace nepřímých daní, rozhodování ve II. a III. pilíři
- jedná se spíše o mezivládní úroveň rozhodování
- nebrání mu konstruktivní absence = přestože některá členská země nehlasuje, může být rozhodnuto jednomyslně (max. se však hlasování může zdržet 1/3 členů)

Pravomoc Rady je stále více omezována pravomocemi Evropského parlamentu.
Rada není permanentní orgán. V souvislosti s touto skutečností hovoříme o tzv. Trojce (předchozí, současný a následující předsednický stát). Trojka byla již snížena na Dvojku = předsednickému státu asistuje další stát, který je na řadě. V současnosti tedy Dvojku tvoří Itálie a Irsko. Důvodem je, aby byla zachována kontinuita rozhodování."

Psané v heslech, obsahuje tabulky a schémata.