Č. 2 – Nejvýznamnější představitelé antické filozofie
Č. 3 – Antická systematická filosofie, helénismus
Č. 4 - Filozofie středověku a křesťanství
Č. 5 – Novověká filosofie
Č. 6 – Filosofie osvícenství
Č. 7 – Filosofie 19. století
Č. 8 – Filosofie 20. století, česká filosofie
Č. 9 – Parlamentarismus, tvorba a ochrana práva, vláda
Č. 10 – Pojem politologie, vznik, terminologie
Č. 11 – Normativní a deskriptivní pohled na politiku
Č. 12 – Přehled nejznámějších ideologií
Č. 13 – Ústavnost ČR, ústava, mezinárodní organizace
Č. 14 – Pojem sociologie, vznik a představitelé
Č. 15 – Fenomenologie,etnometodologie,interakcionismus
Č. 16 – Přehled světových náboženství
Č. 17 – Obecná psychologie
Č. 18 – Osobnost v sociálních vztazích
Č. 19 – Pojem psychologie
Č. 20 – Sociálně - patologické jevy
Č. 21 – Ekonomie a ekonomika
Č. 22 – Plánovaná a tržní ekonomika
Č. 23 – Peníze a měnová politika
Č. 24 – Podniky a podnikání
Č. 25 – Základní pojmy ekologie, globální problémy

"Č. 16 – Přehled světových náboženství

taoismus
- vznik kolem r. 500 př. n. l., Tao=cesta
- zakladatelem je mudrc Laotius
- Laotius sepsal knížku s 81 básněmi Tao-te-ťing (Kanonická kniha o Tao a ctnosti)
- Tao chápali jako podstatu přírody, kosmické síly, nepovažovali Tao za božskou bytost
- dosáhli významných úspěchů v lékařství (vynalezli akupunkturu, popsali léčebné rostliny, vypracovali systém cvičení čchi), snažili se vyvinou elixír věčného mládí
- snažili se dosáhnout úplné harmonie s Tao, to jim mělo získat mystickou sílu
- velmi špatné mínění měli o státu, zabraňoval jejich souznění s Tao, vedli různá povstání
- dnes je v Číně, Tchaj-wanu a Singapuru
konfucianismus
- vznik kolem r. 500 př. n. l.
- zakladatelem je náboženský reformátor Konfucius
- zabývali se hlavně otázkou, jak lze v člověku vypěstovat mravní dokonalost, prý se musí vypěstovat výchovou a učením
- Konfuciovo učení představovalo kult občanských ctností, ve kterém má člověk pevné místo ve společnosti a jeho povinností je co nejlépe vykonávat zadané úkoly
- od 2. století př. n. l. se stal oficiální čínskou ideologií
- během 10. – 13. století se podařilo učencům vytvořit propracovanou nauku o harmonii vesmíru, příroda a člověka s prvky humanismu, vznikla kombinací konfucianismu, taoismu a buddhismu
- v Evropě byl střídavě zatracován i přijímán, dnes je rozšířen v Číne, Tchaj-wanu a Singapuru

hinduismus
- vznikl v 15. století př. n. l. v Indii, vytvořili ho indoevropské kmeny Árjů
- Árjové si podrobili zdejší obyvatelstvo a rozdělili ho do 4 kast
• brahmínové (kněží), kšátrijové (bojovníci) a vajšijové (obchodníci a řemeslníci) byli tvořeni arijskými obyvetali, šúdrové (služebníci) byli tvořeni podrobeným obyvatelstvem
• každá kasta měla svá vlastní morální pravidla
- zajímali se př.o nesmrtelnost duše, nadpřirozenou existenci, tajemství duše a vesmíru jako celku
- důležitou součástí jsou védské spisy
• hlavní částí jsou védy a upanišády
• védy vznikaly mezi 15. – 9. stoletím př. n. l., mají 4 sbírky, obsahují motlitby bohům, popis obřadů, zaklínadla, teorii o reinkarnaci (samsára, řídí se podle zákona odplaty)
• upanišády jsou asi nejstarší filosofické texty, vznikly kolem 8. – 7. století př. n. l., jsou zde shrnuty védské myšlenky, později z nich čerpal také buddhismus
- kolem r. 500 př. n. l. vznikly nové filosofické teorie, např. védánta nebo jóga
- kolem 8. století filosof Ankara přepracoval védántu, udělal z ní hlavní proud hinduismu, od této doby bylo uctíváno více než 500 bohů, z nichž nejdůležitější byli 3 : Brahma (Stvořitel), Višnu (Zachovatel), Šivu (Ničitel)
- v hinduismu byly sepsány také dva básnické eposy : Mahádharáta a Rámájana
- rozšířen je dnes v Indii, Nepálu, Srí Lance, Bangladéši, Malajsii, Indonésii

buddhismus
- vznikl v 6. století př. n. l. v Indii
- zakladatelem byl Sidhárta Gotama
- ten nakonec dospěl k probuzení (boddhi) a stal se tak probuzeným – osvíceným Buddhou
- pro nejbližší žáky založil mnišské společenství sangha
- nauky o buddhismu se uchovávají v sútrách, ve sbírce Tripitakam (Tři koše) je nejdůležitější nauka o Rozpravě o roztočení kola zákona
- v této Rozpravě Buddha uvádí 4 vznešené pravdy
• 1) koloběh životů je prostoupen strastí
• 2) příčinou strastí je žízeň po životě a nevědomost, že pomíjivá skutečnost nemůže lidské tužby naplnit
• 3) strastí se člověk zbaví tak, že se zbaví tužeb
• 4) ke zničení strastí vede osmidílná stezka
: pravý názor, pravé rozhodnutí, pravá řeč, pravé jednání, pravé žití, pravé snažení, pravá bdělost, pravé soustředění
- cílem buddhistů je nirvána, což je místo vykoupení, osvobození, dosahuje se dokonalým osvícením-probuzením, nebo v okamžiku smrti, vede k tomu osmidílná cesta středu
- pokud člověk nedosáhne úplného osvobození, nachází se v nekonečném koloběhu znovuzrozování, cílem Buddhova učení bylo vysvobození z tohoto koloběhu života a utrpení (nirvána)
- Buddhovo učení se také nazývá tzv. plavidlo, následovat ho znamená přeplout řeku života
- a) teravádový buddhismus – jižní (Hinajána = malá cesta, malé vozidlo)
• navazuje na původní Buddhovo učení, je starší
• ideálem pro něj je buddhistický mnich arhat
• je to naslouchající buddhismus, k osvobození je možno dospět stálou meditací
• rozšířený hlavně v Barmě
- b) mahajánový buddhismus – severní (Mahajána = velké vozidlo, velká cesta)
• vyvinul se okolo r. O, byl asi ovlivněn raným křesťanstvím
• nabídl nové možnosti vysvobození
• má výraznější náboženské rysy : pojetí nejvyšší a věčné bytosti přesahující tento svět, boddhisatva (probuzená bytost, která se blíží k nirváně), víra ve spasení, nauka o duši, místo nirvány je zde nebe a peklo, motlitba a vyzývání bohu, zavádí znovu kněžství"

Práce obsahuje vzorce, grafy, tabulky a schémata.