1.	Úvod, základní principy etiky

2.	Obsah pojmu etika

a) Etika
b) Vědy

3.	Etika vAntice, Sokrates, Platón, Aristoteles

4.	Epikureismus, stoicismus a jeho představitelé

a) Řecká etika

5.	Principy raného křesťansvtí, křesťanská etika, scholastika

a) Patristika
b) Scholastika
c) Raná scholastika
d) Vrcholná scholastika
e) Scholastika
f) Etika vrcholného středověku

6.	Církevní reformátoři, protireformace

7.	Etika v období renesance a humanismu

8.	Utopičí socialisté, Machiavelismus

a) Thomas More
b) Thomas Campanella
c) Robert Owen
d) Nicollo Macchiavelli

9.	Etika novověku, filozofické směry

a) Osvícenství

10.	Podstata racionalismu, R. Descartes, B. Spinoza

a) Racionalismus
b) Rene Descartes
c) Baruch Spinoza

11.	Novověký empirismus, J. Locke

a) Novověký empirismus
b) John Locke

12.	Francouzské osvícentsví, J. J. Rousseau

a) Osvícenství
b) J. J. Rousseau

13.	Německá klasická filozofie, I. Kant

a) Immanuel Kant

14.	Individuální etika a její principy, utilitarismus, pragmatismus, instrumentalismus

a) Positivismus
b) Utilitarismus
c) Pragmatismus
d) Instrumentalismus

15.	Eeika autonomie, etika existencionalismu

a) Existencialismus

16.	Sociální etika a její principy, liberalismus, vliv CH. Darwina, neoliberalismus

a) Liberalismus
b) Neoliberalismus

17.	Socialismus, základní teze, L. Feuerbach, K. Marx

a) Ludwig Feuerbach
b) Karel Marx

18.	Principy křesťanské sociální nauky

19.	Svoboda a mravní jednání, svoboda vnější a svoboda vnitřní

20.	Determinismus a indeterminismus

21.	Morální rozvoj osobnosti

22.	Stádia morálního usuzování L. Kohlberga, vztahy mezi morálním usuzováním, jednáním a cítěním, význam svědomí a pocitu viny

23.	Dvě roviny etiky v oblasti práva a morálky

24.	Profesní etika, etické kodexy

25.	Hlavní princip etiky a podnikání, obsah a účel etikety, vztah etiky a etikety

26.	Etiketa ve veřejné správě

"14. INDIVIDUÁLNÍ ETIKA A JEJÍ PRINCIPY, UTILITARISMUS, PRAGMATISMUS, INSTRUMENTALISMUS

– po Hegelovi v 19.století prohlubování sociálních rozporů
– technologický pokrok ve vědě
– dělba práce – prohlubování soc.rozdílů
– otřesení důvěry ve správnosti tohoto pokroku
– snaha konstruovat systém myšlení
– zároveň i odpor proti systémovosti a rozumu
– vznik 2 protikladných proudů:
1. positivismus – důraz na vědecký přístup a objektivitu poznání
2. iracionalismus – což je opak 1

– ve 20.století se prohlubuje i pocit krize
– sociální vývoj, ukazuje nedokonalost zabránit tragickým procesům
– filosofie hledá východisko
a. novopotizivismus, pragmatismus = scientismus, rozum
b. příklon k člověku obdařeného citem a vůlí, Becksonova filosofie života, jsou iracionální a nedokazatelné, křesťanská filosofie, existencialismus

– pokusem o překonání této krize je fenomenologie = antiscientismus

Positivismus

AUGUSTO COMTE
– 19.st.
– proslul, přednášel filosofii, přírodní vědy (tím se zabýval),napsal Kurs positivní filosofie (vysvětlil způsob uvažování)
– zakladatel positivismu a sociologie (nauka o společnosti)

Vývoj vědění má 3 stadia:
1. teologické – lidé se snaží hledat prapříčiny, prapodstaty, a představují si je jako nadpřirozené činitele, vysvětlení pomocí Boha
2. metafyzické – lidé nahrazují nadpřirozené činitele abstrakcemi, hledání v přírodě původní síly, prapodstaty
3. pozitivní stadium – Comte se vzdává neřešitelné metafyziky, věnuje pozornost jen faktům
– pozorováním a zjišťováním fakt lze dojít k poznání zákonů, jimž se řídí skutečnost
– fakta jsou přitom jen fenomény, nemá ale smysl hledat její prapříčiny, stačí poznat jejich vztah k jiným faktům po stránce následnosti nebo podoby – možnost tak poznat budoucnost

– vědy řadí do soustavy podle metod a předmětů: nejobecnější a nejjednodušší je matematika – je exaktní, po ní následuje astronomie, fyzika, chemie, biologie, sociologie
– Comte navazuje na osvícence – na ideu „zdravého rozumu“ věří v možnost vědeckého poznání
– společenský pokrok je pokrok lidského rozumu, vývoj rozumu kráčí před vývojem sociálním a podminuje jej – pro marxisty nepřijatelné
– čím lez nahradit citové zdroje zavrženého náboženství a jak je zvýšit?
– vyloučením egoistických snah o spásu duše: vypěstováním sociálních citů a instinktů, altruistických citů (vnitřní potřeba konat dobra, jsou naučitelné), v tom je Comteho základ morálky
– místo kulta Boha – kult lidstva („velké bytosti“)
– v soukromém životě nahradit kult svatých kultem předků a v oficiálním životě kultem významných mužů
– hybnou silou tohoto náboženství lidskosti je láska jako princip, pořádek jako základ, pokrok jako cíl

Positivismus se ujal v empiricky orientované Anglii – zde prakticistická úcta k faktům a k utilistirickému pojetí vědy"

Psané v poznámkách.