1.

Úvod

2.	Obecná klasifikace a typologie parlamentů

3.	Ústavní vývoj a vymezení parlamentu Rakouska a Slovinska

4.	Obecná charakteristika parlamentu Rakouska a Slovinska

5.	Charakteristika dolních komor Rakouska a Slovinska

5.1	Způsob volby do dolní komory

5.2	Struktura dolních komor

5.2.1

Předsednictvo

5.2.2

Vnitroparlamentní stranická organizace

5.2.3

Organizační struktura

5.2.4

Postavení členů

5.3	Pravomoci a funkce dolních komor

5.3.1

Zákonodárná a ústavodárná funkce

5.3.2

Kontrolní funkce

5.3.3

Další funkce a pravomoci

6.	Charakteristika horních komor Rakouska a Slovinska

6.1	Způsob volby do horních komor

6.2	Struktura horních komor

6.2.1

Předsednictvo

6.2.2

Vnitroparlamentní stranická organizace

6.2.3

Organizační struktura

6.2.4

Postavení členů

6.3	Pravomoci a funkce horních komor

6.3.1

Zákonodárná a ústavodárná funkce

6.3.2

Další funkce a pravomoci

7.

Závěr

"4. Obecná charakteristika parlamentu Rakouska a Slovinska

Parlamenty obou zemí jsou tvořeny dvěma komorami. V Rakousku je dolní komora označována jako Národní rada, horní jako Rada spolková. Slovinsko využívá pro dolní komoru termínu Státní sbor, pro druhou komoru užívá označení Státní rada.
Národní rada je složena ze 183 poslanců , kteří jsou voleni v tajných volbách založených na rovném přímém a osobním volebním právu v souladu s principy proporcionálního zastoupení. Funkční období Národní rady trvá čtyři roky ode dne jejího prvního zasedání. Všechna zasedání jsou veřejná, případné vyloučení veřejnosti může být navrženo pouze předsedou nebo jednou pětinou členů Národní rady a Národní rada jako celek to musí odsouhlasit. Komora je usnášeníschopná v případě, že je přítomna alespoň jedna třetina poslanců. Národní rada může být rozpuštěna v souvislosti s nadcházejícími volbami, spolkovým prezidentem na návrh spolkové vlády nebo v případě, že se sama rozhodne k takovému kroku přistoupit. Národní rada si také ze svého středu volí své předsednictvo a vytváří pomocné a poradní orgány.
Spolková rada je tvořena zástupci všech devíti spolkových zemí, přičemž jejich počet je přímo úměrný počtu obyvatel jednotlivých spolkových zemí. Spolková rada je volena nepřímo zemskými sněmy a nemá stálý počet členů. V současné době je složena ze 62 zástupců. Její hlavní úlohou je reprezentace zájmů jednotlivých spolkových zemí. Narozdíl od Národní rady, jejíž zasedání jsou přerušována volbami, zasedá Spolková rada trvale, bez přerušení. I Spolková rada má své předsednictvo a další pracovní orgány.
Obě komory společně zasedají v podobě tzv. Spolkového shromáždění ve striktně stanovených případech jako je inaugurace nově zvoleného spolkového prezidenta, přijetí rozhodnutí o vyhlášení války, rozhodování o referendu o odvolání spolkového prezidenta před koncem jeho funkčního období či zahájení procesu obžaloby prezidenta tzv. impeachmentu. Spolkovému shromáždění střídavě předsedá předseda Národní a Spolkové rady.
Slovinský Státní sbor tvoří devadesát poslanců, kteří jsou voleni pomocí poměrného volebního systému ve všeobecných, rovných, přímých a tajných volbách, přičemž členem Státního sboru je vždy i jeden poslanec italské a maďarské národnosti. Funkční období je stanoveno na čtyři roky, může však být z důvodu probíhajícího výjimečného či válečného stavu prodlouženo. Státní sbor je schopný se usnášet, je-li přítomna na schůzi prostá většina poslanců. Státní sbor si také na začátku svého volebního období volí své předsednictvo a vytváří pracovní orgány, které mu pomáhají v jeho činnosti. Státní sbor může být rozpuštěn pouze prezidentem republiky, a to v případech stanovených v článcích 111 a 117 ústavy. "

Práce obsahuje tabulky a grafiku.
Masarykova univerzita v Brně - Fakulta sociálních studií, Katedra politologie.