"Ghetto a hyperghetto

Označení „ghetto“ se stalo v médiích a v politice natolik běžné a nadužívané, že to znejasňuje skutečný význam tohoto pojmu.
Historicky z benátského slova „gietto“, jež označovalo čtvrt Benátek,
jež byla roku 1516 vyhrazena pro Židy.

Ne všechny případy rasové či etnické segregace lze považovat za ghetto v pravém slova smyslu.

V době globalizace více než kdy jindy vznikají
enklávy imigrantů, které nejsou ghetty (přestupní stanice).

Je podstatné, jakou funkci naplňuje vzhledem k okolní majoritní společnosti:
- ghetto prostorově uvězňuje ovládanou skupinu, aby umožnilo vládnoucím monopolizovat žádané statky a příležitosti

USA jsou jedinou z ekonomicky vyspělých zemí,
ve které ghetta existují.
(rozbor rozdílů mezi černošským ghettem amerických velkoměst
a rasově a etnicky smíšenými předměstími velkoměst evropských)

VELIKOST:
Chicago - na rozloze několika set km2 žije 400.000 obyvatel.
Ghetta v New Yorku mají dohromady milion obyvatel.

V každé ze zchátralých čtvrtí pařížských předměstí žije jen zhruba desetina tohoto počtu obyvatel.

Zatímco lidé z předměstí Paříže běžně vycházejí pracovat, nakupovat a bavit se mimo svoji čtvrt,
obyvatelé amerických ghett žijí v izolaci od zbytku města po celý svůj život.

Mnozí černoši tak znají z venkovní společnosti jen sociální pracovníky, policii, soudy a vězení.

Sňatky uzavírají, na rozdíl od francouzských minorit, z 97% v rámci svého etnika.

V rámci každé z předměstských čtvrtí ve Francii spolu
žije (i když občas ne právě souladně)
až 30 národností, mezi nimi i hodně rodilých Francouzů.
Americká ghetta jsou rasově téměř zcela homogenní.

Zatímco černoši byli umístěni do ghett z důvodů rasismu,
etnické minority v evropských městech žijí na chudých předměstích nikoliv z těchto důvodů,
nýbrž proto, že patří mezi neúspěšné nekvalifikované dělníky.

Jakmile někteří z nich kariérově postoupí, stěhují se mezi ostatní úspěšné.
Proto neexistují například ve Francii
zvláštní čtvrti pro střední vrstvy černochů anebo Arabů."