1.	Psychoterapie

1.1.

Definice

1.2.	Představitelé

1.3.	Psychoterapie u dětí a mládeže

1.4.	Klíčové momenty ve vývoji lidského jedince

1.5.

Kresby

1.6.	Léčebné metody

1.7.	Proces změny osobnosti

1.8.	Celkové zhodnocení

2.	Preterapie

2.1.	První část knihy

2.2.	Princip zrcadlení

2.3.	Vlastní názor

3.	Použitá literatura

"V úvodní části mé zápočtové práce představuji knihu Preterapie, kterou jsem si vybrala ke zpracování a jejíž autoři jsou Garry Prouty, Dion Van Werde a Marlis Portner. Toto dílo se zabývá myšlenkou navázání a udržení kontaktu s obtížně komunikujícími klienty. Pro pochopení této problematiky jsem se rozhodla nejprve prostudovat psychoterapii jako takovou.
Z toho důvodu jsem si vyhledala knihu Psychoterapie, kterou napsal Jan Vymětal, a vydalo nakladatelství Horizont. Bohužel z důvodu, že o téma psychoterapie je velký zájem, zbyl na mě v knihovně už jen výtisk z roku 1989, a tedy přiznávám, že mě kniha jako samotná nezaujala především z důvodu, jakým stylem byla psaná. Z mého pohledu všeobecné nic neříkající definice sotva laikovi dokážou vysvětlit problematiku tématu. Hned v úvodní části jsem nalezla vysvětlení pojmu psychoterapie, která toho byla důkazem. Opírala se o fakta typu: psychoterapie vznikla jako léčebná metoda a vyvinula se v interdisciplinární obor, který je součástí integrální antropologie. Terapeut zde byl vystihován jako bytost, která je v předstihu svou odbornou erudicí a pacient svou specifickou zkušeností.
Následující kapitola popisovala vznikání oboru psychoterapie, používané postupy a jednotlivé představitelé působící v této oblasti. Mezi nejznámější patřil Freuda jeho teorie psychoanalýzy a následoval P.M.Janet, který jako první vymezuje psychoterapii jako léčení psychologickým působením. V následující části se autor zabýval psychoterapií u dětí a mládeže, kde popisuje především jak působit na jednotlivé věkové skupiny dětí, mladistvých, dospělých jak je rozlišit a pomocí jakých terapeutických postupů s nimi komunikovat. Jedná se například o terapie hrou, relaxační metody, psychodrama a další. Tato část knihy se mi velmi líbila především z důvodu, že jsem díky ní získala přehled o podstatě psychoterapie a zjistila jsem, kdy a jakým způsobem může být nápomocná.
Jako zajímavou označuji také kapitolu – Klíčové momenty ve vývoji lidského jedince, částečně objasňovala okolnosti vedoucí k psychickému selhávání. Nadchla mě zde myšlenka, že dítě po narození není pouhá tabula rasa, ale že se jedná se soubor genů ovlivněný psychologickým vývojem v průběhu těhotenství. Mile mě překvapilo, že kniha z roku 1989 obsahuje takovéto myšlenky. Dále se dílo zabývá psychologickým vývojem jedince a tak jak je to ve většině ostatních učebnic. Přesto mě v tomto oddíle překvapilo několik informací, které pro mě byly nové a příjemně mě obohatily. Jako příklad uvádím myšlenku o bezdětném manželství, které se odvíjí směrem k tvořivosti a to především z důvodu, že se jedinci snažím realizovat a zanechat po sobě stopu. Co mě ale opravdu nadchlo, byla praktická část knihy, která prostřednictvím maleb vysvětlovala jednotlivé psychoterapeutické poznatky o pacientovi. Důraz zde byl kladen především na způsob jak s jedincem komunikovat a jak mu dokázat nabídnout a poskytnout pomoc. Netušila jsem, kolik poznatků se dá objevit z jednoho obrazu. Například mě zaujal obraz, který namaloval jeden pacient. Byla na něm zobrazena hlava robota, která z pohledu psychoterapeuta vyjadřovala především pacientův vlastní pocit úzkosti a odosobnění od všeho živého. I upozornění na další symboly se mi zdály zajímavé. Například, když pacienti malují obrazy, kde jsou znázorněny oči, jedná se zpravidla o jedince trpící zvýšenou podezřívavostí a vztahovačností.
Ve výše zmiňované knize jsem se dále učarovala terapeutická část opírající se o jednotlivé léčebné metody a techniky jako jsou psychodrama, hraní rolí, arteterapie, psychogymnastika, relaxace a další. Líbily se mi především jednotlivé fotografie z léčebných zařízení, na kterých lze pozorovat pacienty spolupracující při skupinových setkání a psychoterapií."

Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra sociální patologie a sociologie, předmět Základy psychoterapie.