"SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

M. Sovák = vědní obor, zabývající se teorií a praxí rozvoje, výchovy a vzdělávání osob postižených různými nedostatky tělesnými, smyslovými, duševními nebo poruchami chování
J. Pipeková (1989) = pedagogická disciplína orientovaná na výchovu a vzdělávání i na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně (u nás romská komunita) znevýhodněných osob, na řešení výzkumných problémů oboru.
Předmět péče
zdravotně, eventuálně sociálně znevýhodněná osoba
Cíl speciální pedagogiky
Maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a maximální stupeň socializace
Úkoly
teoreticky a prakticky přispívat k zvyšování úrovně výchovy a vzdělávání osob se speciálními potřebami pomocí speciálních metod a prostředků
musí zkoumat a ověřovat vnitřní a vnější podmínky života OSVP, speciální metody a prostředky výchovy a vzdělávání, aplikovat vše do praxe. Formulace zásad výchovy a vzdělávání
Soudobé trendy
Principy je třeba dodržovat
kontinuity a flexibility (mentální postižení se dá měnit, podle toho, jak s ním pracujeme; práce s handicapovanými má význam, dostavují se výsledky)
normality (je normální být nějakým způsobem postižený, i hendikepovaní mají právo žít normální život)
personalizace (zosobnění), přizpůsobování prostředí jedinci, ne jedinec prostředí; uspokojování individuálních potřeb
participace - i hendikepovaní se budou podílet na rozhodování, spoluúčast hendikepovaných jedinců v běžných školních i životních situacích
partnerství - rodič ani hendikepovaný není podřízený, je na úrovni odborníka
decentralizace - z velkých ústavů se přechází k menším zařízením v obci
deinstitucionalizace - zařazování dětí z ústavu do rodin (adopce, pěstounská péče)
koordinace – podílí se na péči více odborníků, žádný z odborníků nebude dělat něco jiného, dohodnou se, co se bude upřednostňovat a na co se bude dbát
integrace – soužití postižených s ostatními (intaktními – nepostiženými)
-vládní výbor pro zdravotně postižené občany vydává koncepce: Národní plány

ZÁKLADNÍ POJMY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

DEFEKT (z lat. defektus = úbytek)
ztráta, chybění nebo poškození anatomické stavby organismu a porucha ve funkcích organismu
tento termín se zpochybňoval (když má auto defekt, je na odpis, to ale u organismu neplatí)
příčiny: dědičnost, onemocnění, úraz, vrozený
Defekt podle doby vzniku
zděděný – vyskytuje se ve více generacích
vrozený – u předků se taková vada nevyskytovala
získaný – většinou vzniká po narození vlivem života (např. ohluchnutí po zánětu mozkových blan)
Druhy defektu
Orgánové – postihují orgány nebo jejich části (př. Rozštěp, amputace)
Funkční – porucha funkce orgánu, aniž by byla poškozena jeho tkáň (př. Tupozrakost, koktavost)
Dělení defektu podle hloubky postižení (stupně)
lehký – nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti (80%)
střední – hrozí nebo se již vyvinula porucha sociálních vztahů (17%)
těžký – porucha postihuje jedince ztrátou sociálních vztahů (3%)
DEFEKTIVITA
důsledkem defektu, projevuje se poruchami ve funkční i psychické výkonnosti, poruchami k sobě i k prostředí
defekt, který nabyl sociální dimenzi
příčinou je nevhodná reakce prostředí na defekt

Znaky defektivity
není přímo úměrná stupni defektu
DYSAPTIBILITA
aptibilita – schopnost vykonávat nějakou činnost způsobena v rozsahu, jaký je u člověka považován za normální
dysaptibilita – omezení nebo nedostatek schopnosti vykonávat normální lidské činnosti (týká se sdružených, integrovaných činností)

defekt X dysaptibilita
defekt – týká se jednotlivých funkcí organismu
HANDICAP
znevýhodnění = nepříznivá situace člověka, vyplívající z poruchy dysaptibility, která znemožňuje plnění úloh, jež jsou pro danou osobu normální
je prožíván jako reálné hodnocení, postoj okolí, …

Speciální vzdělávací potřeby
změna pohledu
dítě s postižením vyžaduje při výuce speciální pomoc nebo změnu v postupu práce učitele a využití speciálně pedagogických metod práce
nepostižení se díváme jako na situaci, vyžadující odlišnou strategii výuky, jiné uspořádání učebny či jiný postoj vyučujících
ŽÁCI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
Žáci se zdravotním postižením – tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, artismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování
Žáci se zdravotním znevýhodněním – zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování
Žáci se sociálním znevýhodněním – z rodinného prostředí s nízkým sociálním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo vloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení a udělení azylu
Dnes jsme v období, kdy se spíše používá pojem inkluze než integrace
INTEGRACE
Dle Sováka nejvyšší stupeň socializace = úplné začlenění jedince s postižením do společnosti (stav)
dnes zařazování dělí s postižením do běžných škol v místě bydliště (proces), zařazování do stávající struktury
INKLUZE (z. lat. Inclusio = zahrnutí)
úplně splynutí dětí s postižením se společností intaktních usiluje o proměnu těchto struktur
postižení se chápe jako jinakost, rozličnost, jako normální
znamená poskytování prostředků potřebným žákům, ale i změnu postoje a organizace škol"