1.	Vymezení psychologie, psychologické disciplíny, metodologie psychologických výzkumů

2.	Základní přehled psychologických škol a směrů: začátky vědecké psychologie, psychoanalýza

3.	Základní přehled psychologických škol a směrů: gestaltpsychologie, behaviorismus

4.	Základní přehled psychologických škol a směrů: kognitivní, humanistická a postmoderní

psychologie

5.	Osobnost, struktura a dynamika

6.	Vnímání a čití, pozornost

7.	Myšlení, inteligence, jazyk a řeč

8.

Paměť

9.	Vědomí, nevědomí, představivost

10.

Učení

11.	Emoce, temperament, motivace, vůle

" Vědomí = spojitý proud psychických zážitků, zahrnující všechno, čemu právě věnuji pozornost; nepřetržité, osobní („cítíme, že psychické zážitky jsou naše a ne cizí“), proměnlivé, limitované – umožňuje nám volbu přizpůsobit se podmínkám („buď si něco uvědomujeme nebo jsme schopni si na to vzpomenout“, „vědomí přerušuje spánek“)
Nevědomí = souhrn psychických procesů a obsahů nacházejících se mimo naše vědomí, které přesto mohou ovlivnit naše chování a prožívání

pozornost
- výsledek vědomí,
x vědomí
- když jsme ve stavu vědomí, jsme schopni věnovat pozornost

bezvědomí
- dočasná ztráta vědomí x podvědomí
- velké množství „informací“, tedy vzpomínek, pocitů, asociací, postřehů, i podprahových vjemů ovlivňující racionální rozhodnutí x sebevědomí
- povahový rys člověka, který si v určité míře cení sebe sama

druhy:
- vědomí, předvědomí (přechodová část mezi vědomím a nevědomím, jsme schopni si vzpomenout), osobní/individuální nevědomí, kolektivní nevědomí;
vigilance (bdělost, schopnost reagovat na podněty) a lucidita (při jasném vědomí)


Pozornost = mentální proces, ovlivňuje ostatní procesy (jak se učíme, jak myslíme), vpouští do vědomí omezený počet informací -> chrání ho před zahlcením

vědomí
- pozornost = soustředění vědomí na určitý obsah x motivace
- souhrn pohnutek jednání x vůle
- snaha o dosažení cíle

druhy:
- bezděčná, záměrná;
pozornost je limitovaná: rozsah, selektivita, koncentrace, distribuce, stabilita


Myšlení = proces řešení problémů za pomoci zpracovávání a využívání informací, který je zobecněný a zprostředkovaný (vnímáním)

inteligence
- dispozice (vůči myšlení) x vnímání
- prostředkem (vůči myšlení)

druhy:
- konkrétní, nárazové, abstraktní
- induktivní (proces směřující od zkušenosti k teorii) a deduktivní (proces směřující od teorie k praxi), konvergentní (řešení úloh s jedním řešením) a divergentní (hledáme více řešení), diskursivní (krok za krokem) a intuitivní (ignoruje postup, nemohu řešení vysvětlit, ale jsem si jist výsledkem), produktivní (vymýšlení kreativní řešení) a reproduktivní (volí známe řešení)
- myšlenkové operace (generalizace (zobecnění) x abstrakce (pracuje s pojmy, symboly); analýza (rozbor) x syntéza (sloučenina); analogie (postup situace převedu na jinou situaci na základě podobnosti)), logické (řídí se přesnými pravidly) a heuristické operace (zkrácené myšlenkové postupy)


Inteligence = myšlenkový proces, schopnost (=dispozice) přizpůsobit se životním podmínkám, která ovlivňuje tempo učení a vhled do problémových situací

myšlení
- inteligence je dispozice k myšlení
- kvalita inteligence závisí na kvalitě myšlení x vnímání (bystrost)
- inteligence je schopnost správně vnímat podněty a přetvářet je do podoby myšlenek x paměť
- kvalita inteligence závisí na kvalitě poznávacích procesů (myšlení)

druhy:
- fluidní (vrozená) a krystalická (naučená, aplikace znalostí a dovedností na známém materiálu)
- verbální (schopnost osvojit si jazyk v psané i mluvené podobě) a nonverbální (schopnost usuzování)
- jednofaktorová (pojetí inteligence jako jedné dispozice) a vícefaktorová (pojetí inteligence jako vícero dispozicí)


Učení = proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot, učením se rozvíjejí vrozené schopnosti a vzorce chování

vrozené/dědičné
- imprinting – housata si krátce po narození zafixují obraz matky, kterou pak následují x emoce
- emoce ovlivňují úspěch při učení

druhy:
- nižší (pasivní přijímání informací) a vyšší (vlastní myšlenkové obsahy)
- implicitní (neuvědomované učení dovednostem, návykům, zkušenostem) a explicitní
- senzibilizace (neuvědomované zvýšení citlivosti na určité podněty, události, situace), habituace (eliminace působení něčeho, co nemá z hlediska daného jedince žádný význam a na co není třeba reagovat), imprinting (učení, které má určitý genetický základ a probíhá zejména v raných vývojových fázích), podmiňování (učení, při kterém vznikají reakce na podnět, který původně žádnou reakci nevyvolával), sociální učení (získávání poznatků a zkušenostní v rámci interakce s jinými lidmi), učení vhledem (spontánní a náhlé pochopení situace), kulturně mediované učení (dospělý jako “poskytující pomoc”, důsledek na dítě jako “pomoc hledajícího”)"