"Velice zajímavé se také ukázaly četné studie o vlivu televizní obrazovky na děti, protože právě na ně číhá největší nebezpečí. Tyto jevy na nás působí nejsilněji:
I.Násilí na obrazovce – Televizní pořady pro děti, zvlášť pro ty nejmenší, jsou poměrně nevinné. Je tu méně vražd, méně krve. Ale pozor! Přesto je v pořadech pro nejmenší nejvíc násilí. Pouze zde má „měkčí“ podobu: rvačky, honičky, výhrůžky, neuvěřitelné deformace těl hrdinů při pádech či pod účinkem některých běžných nástrojů (kladivo, baseballová pálka apod.) při uvážení věku dítěte, není toto „nekrvavé, jemné“ násilí o nic méně škodlivé. Je to násilí „přiměřené věku“. Pro starší diváky autoři příběhy přiostřují. Američtí badatelé dospěli k tomuto závěru : Děti obojího pohlaví, každého věku, každé rasy, z každé společenské vrstvy, na každém stupni inteligence mohou být nepříznivě ovlivněny sledováním násilných pořadů na obrazovce. Po shlédnutí nějakého násilí na obrazovce se dětem nabízí možnost si to vyzkoušet např. šikanováním bezbranných spolužáků. Ale i bez toho je v nich oslabována schopnost soucitu, a může se rozvíjet zalíbení v krutosti či destruktivitě. U jiných dětí vede sledování násilí k bázlivosti, k přílišného strachu z násilí, ke zabělosti. Velmi zde záleží na okolnostech prostředí v němž se dítě pohybuje. Dítě z rodiny s bezpečným citovým zázemím je ohroženo méně, nicméně ani jemu to neprospívá. Počítačové hry jsou ještě nebezpečnější. Kromě pasivního sledování má dítě možnost působit na to co se před ním děje, samo zasazuje rány po nichž teče krev, padají hlavy.
II.Pornografie – poškozuje děti tím, že jim zkracuje dětství, předčasně probouzí sexuální cítěni. Sexuální akt je zde zobrazován zcela oproštěn od lásky a vztahů. Milostný život je okrádán o něhu, tajemství a krásu objevování. V pornografických filmech je ženství velmi často ponižováno. Jistá sexuální výchova pro děti je jistě potřebná, nikoliv však touto cestou.
III.Kýč – není zvláště nebezpečný pokud není konzumován v příliš velkém množství, což se však velmi často stává, čímž se stává únikem před realitou, ovládá divákovu mysl jako nějaká nová ideologie.
IV.Náhradní život – S tím, jak se televizní obrazovka stala snadnou dostupnou a přitažlivou zábavou, vytlačuje ze života lidí mnoho cenného, čímž je ochucuje. Ubývá sportu, koníčků a zájmových aktivit, četby knih, rozhovorů mezi lidmi, her. Člověk žijící svůj vlastní život, s celou jeho rodinou, před obrazovkou ztrácí sám sebe v tisících příběhů, které se mu zdají zajímavější, šťastnější, správnější a nakonec i skutečnější než ten jeho.
V.Zkreslený a ochuzený obraz světa – Zejména dětem hrozí, že si vytvoří falešný obraz světa z televizní obrazovky, protože nejsou schopni odlišovat co je skutečné a co pouze iluze v televizi. Především reklamy navozují pocit že lidé konzumující tak, jak reklama předkládá jsou krásní, šťastní rodinná idyla bezchybná. Také s mnoha hodinami před televizorem zakrňuje tvořivá představivost, snění, fantazie.
VI.Zdravotní následky – Je neoddiskutovatelné, že mnoho hodin strávených před televizní obrazovkou má neblahý vliv na fyziologické parametry člověka. Ubývá pohyb na čerstvém vzduchu, křiví páteř, kazí oči, přehnaně dráždí nervový systém. Rovněž vliv elektromagnetického záření v okolí televizoru je objektem vědeckého bádání, přičemž vše nasvědčuje tomu že lidem rovněž škodí."