"Vodní právo v Českých zemích v letech 1870-1955
Obecný občanský zákoník rakouský ze dne 1. června 1811
vychází z:
• tradic římského práva
• koncepce tzv. přirozeného práva (vliv osvícenství)
• Napoleonova „Code Civil“

Obsahuje 3 díly:
• O právu osobním
• O právu k věcem
O ustanoveních společných pro práva osobní a věcná

Obecný občanský zákoník rakouský
Pojem věci v právním smyslu:
• vše, co se liší od osoby a slouží k potřebě lidí
Věci na státním území jsou buď majetkem (statkem) státním nebo soukromým. Poslední jmenovaný náleží buď osobám jednotlivým nebo právnickým, menším společnostem, nebo celým obcím.“
„Věci, které si smějí přivlastnit všichni členové státu, se nazývají věcmi bez pána (věci ničí, nikoho, „volné“ – „res nullius“). Věci, které jsou všem (občanům) ponechány jen k užívání, jako silnice, veletoky (velké řeky), řeky, mořské přístavy a mořské pobřeží, se nazývají obecným nebo veřejným majetkem (statkem). To, co je určeno k pokrytí potřeb státu, jako mincovní, poštovní a jiný regál, komorní statky, díla báňská a solní, daně a cla, je nazýváno státním majetkem (tvoří státní aktiva).“

Říšský vodní zákon
- č. 93/1869 ř. z.
Rámcový zákon v oblasti vodního práva
Zemské sněmy měly povinnost vydat:
podrobnější vodoprávní předpisy (podle tzv. jednotné osnovy zemských vodních zákonů, vypracované Rakouským ministerstvem orby ve Vídni)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ