"ŽIDOVŠTÍ AUTOŘI VE SVĚTĚ
ERNESTO SÁBATO
Dožil se téměř 100 let (†2011). Oblíbená forma: esej- touha po filozofickém vzhledu. Vystudoval jadernou fyziku, člen jaderného klubu- v čele stála Irené Curie. Dotčen marxismem, anarchismem, existencialismem (nebezpečí: přílišný důraz na individualitu, není zde solidarita). Život byl spletitý. Byl sečtělý, nemyslel si, že věda je vše. Vyrostl v chudých poměrech, měl 10 bratrů. Promýšlel filozofický koncept světa. Byl hermetik- zasvěcený člověk, jehož vize se nesplnily. V roce 45 se vzdal vědy- dostává se do konfliktu s morálkou, nedokáže vyřešit existenciální úděl člověka- může sestoupit do hlubin lidí (pouze umění)- studuje jednotlivce. Nejlépe reprezentuje postmodernu. Z marxismu si nechal smysl pro solidaritu a sociální spravedlnost, z existencialismu si převzal niterní prožívání jedince. Umění je syntézou dosavadního světa (v jeho podání). Vždy si vzal z daného směru to nejlepší. Lidský úděl je tragický  člověk musí pochopit bídu světa, a poté se svojí imaginací s bídou vyjde- řídil se tím celý život. Spojil bídu s duší člověka. Nezískal Nobelovu cenu, protože toho moc nenapsal. Prodělal malou apokalypsu= zlom. Propojoval umění a vědu. Pochopil, že pokud zůstane materialismus, musí Evropu zničit. Chápal, že smysl musíme vydobývat. Díla jsou antiutopií. Odvolává se na Pavla Kosatíka, Palacha, Nietzscheho- pochopil, že Evropa se ocitla na pokraji nihilismu. Nedostala se mu schopnost mystifikace. Ukazuje nám cestu, ale také nebezpečí postmoderny.

Jedinec a vesmír, Příznaky

Volná trilogie:
1. Tunel- tragický vztah končí vraždou milenky, hl. hrdina se ocitá v osamělosti, malíř, neumí unést tíhu života, přecitlivělý
2. Kniha o hrdinech a hrobech- na pozadí dějin se odehrává tragická láska, je zde vložen příběh: Zpráva o slepcích- varování před slepotou západu, tento příběh odmítl komentovat
3. Abbadon zhoubce- sám autor je postavou, sebereflexe sebe sama a světa, technologický svět je zhoubný. V závěru parafrázuje básníka Georga Trakla (rakouský expresionistický básník, byl na frontě v 1.svět.v., vyučený lékárník  napíchal si jed a končil sebevraždou, symbol odcházejícího Rakouska)


MARIO VARGAS LLOSA
Nositel NC z r.2010. Peruánec, kandidoval na prezidenta. Román nazývá totalizační- fantastická rovina, ale i podložená fakta. Navazuje na Faulknera. Žije ve Španělsku. Vystudoval práva na přání rodičů- ale vzepřel se jim. Je dobrý vypravěč- tím se lišil od Sábaty.
Město a psi- reflektuje šikanu na vojenském lyceu- absolvoval ho před právy. Šikanovaný se nazývá otrok, pozorovatel se básník- sám autor, nachází, co je v pozadí šikany- šikanují ti, kterým se rozpadla rovina. Surový román.
Tetička Julie a zneuznaný genius- autobiografické, prolínání rovin. Vzal si svoji sestřenku. Groteskní situace. Nahlédnutí do rozhlasu.
Vypravěč
Zelený dům čerpá z pralesa, domorodých kmenů
Válka na konci světa

Vypravěč- hl.hrdina vypráví příběh židovského kamaráda- byl vypovězen ze společnosti, dostal se k indiánům- pospolu je drží slovo, hledá tam východisko. Je to detektivka. Se svým kamarádem se rozešel  poté se mu o něm zdá  neví ještě, jestli je to on. Ukázal problém odcházejících indiánů. Čtenář je udržován v nejistotě. Snaha vyčlenit se je nám sympatická. Civilizace je destruktivní pro indiány. Hluboký vhled d myšlení neomarxistů. Je zde paralela s Kafkovou Proměnou. Nostalgie po starých dobách, přesah až k Židům- předobraz indiánů. Sympatie se slabšími- je jim nutné pomoci.

Zelený dům- Amazonie, střet zbytku indiánů a obchodníků s kaučukem- blahobyt, civilizace. Dále jsou zde jeptišky, které se snaží indiány pokatoličtit pokud jsou … dostávají se do Zeleného domu – je to nevěstinec. Ukazuje nesnadnost v době, kdy neexistuje jednotný diskurs.

Válka na konci světa- 19.stol., přechod Brazílie od monarchie k republice. Opouštění konzervativních hodnot, cesta k liberalismu. Vytváří se zde náboženská sekta- několik let se udržují, jsou ochotni k jakýmkoli obětem  nakonec zkáza: vyvraždění celé komunity. Snaha zastavit pokrok. Nenaučili jsme se, že v detailech je největší ponaučení – komentáři mluví ke čtenářům

Benjamin Kuras: mezi demokracií a totalitou není zásadní rozdíl
 na západě získali oblibu K.Marx a S.Freud  vnesli id- pudová složka, dá se v USA využít v souladu s demokracií (americká demokracie umí naplnit id blahobytem)  židé to nazývají chucpe (drzost) – popsal to v díle Jidiš Los Rosten
multikulturalismus byl zpočátku pozitivní
nebezpečí postupné bažince společnosti- založeno na nedovzdělanosti
nebezpečí demokracie je přílišná snaha o rovnost, demokracii
svoboda netkví v rovnostářství, ale v tom, že já omezím svoje id"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ