1.	Definice a typy trhů, formování a vznik trhu

1.1.

Trh

1.2.

Typy trhů

1.3.	Tržní subjekty

1.4.	Dělba práce

1.5.

Peníze

1.6.	Směnná hodnota a cena

1.7.	Typy ekonomických systémů

2.	Konkurence, pojem a různé typy

2.1.	Tržní konkurence

2.2.	Konkurence mezi nabídkou a poptávkou

2.3.	Konkurence na straně poptávky

2.4.	Konkurence na straně nabídky

2.5.	Cenová a necenová konkurence

2.6.	Dokonalá a nedokonalá konkurence

3.	Křivka poptávky a nabídky na dokonale konkurenčním trhu

3.1.	Odvození křivky nabídky

3.2.	Faktory ovlivňující nabídku

3.3.	Elasticita nabídky

3.4.	Tržní nabídka

3.5.	Poptávka v dokonalé konkurenci

4.	Rovnováha trhu

4.1.	Tržní rovnováha

4.2.	Rovnováha spotřebitele

4.3.	Rovnováha firmy

4.4.	Rovnováha trhu

4.5.	Rovnováha z hlediska délky období

4.6.	Přebytek výrobce a spotřebitele v dokonalé a nedokonalé konkurenci

5.	Neviditelná ruka trhu

5.1.	Neviditelná ruka trhu - pojem zavedený Adamem Smithem

5.2.	Klady a nedostatky trhu

"a) definice a typy trhů, formování a vznik trhu
• trh - oblast ekonomiky, kde se střetává nabídka a poptávka výsledkem tohoto střetu je prodej a současně koupě zboží v určitém množství a za určitou cenu.
Oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží, směnu zprostředkovávají peníze.
Zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. (platí i pro trh VF)
Trh je důsledkem dělby práce, specializace výrobců
• úloha trhu v ekonomice – optimální alokace zdrojů
• typy trhů
trh místní, národní, světový – místní – dnes je tato forma vyjímečná (potraviny s krátkou dobou trvanlivosti, krajové speciality), s rozvojem dělby práce a dopravních možností splývají v -> národní – trh v rámci státního celku, zatím nesplynuly díky ochranářské funkci státu ve vztahu k národním výrobcům; světový – projeve skutečnosti, že autonomie národních trhů je pouze částečná (stát chrání clem, ale nemůže zabránit koupi úplně), specializace i v národním měřítku.
Každý výrobek vstupuje na světový trh – buď je prodáván po celém světě nebo si ten samý výrobek mohou spotřebitelé koupit na národním nebo světovém trhu.
trh dílčí, agregátní – podle počtu zboží, které na trhu sledujeme. Na dílčím trhu se prodává a kupuje jediný druh zboží (především umožňuje definici poptávky a nabídky), agregátní trh je trh veškerého zboží.
trh produktů, peněz a výrobních faktorů – kritérium pro předmět koupi a prodeje. Trh výrobních faktorů – trh práce, půdy a kapitálu, trh kapitálu – souvisí s trhem peněz, trh produktů – trh výrobků a služeb.
• tržní subjekty
domácnosti – subjekty přicházející na trh za účelem uspokojení potřeb. Vystupují jako kupující na trhu VaS – spotřebitelé, na trhu VF vystupují jako prodávající, jsou výhradními vlastníky VF.
firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu VF vystupují jako prodávající, jejich cílem je maximalizace zisku.
stát, vláda – vstupuje na trh s cílem ovlivnit ho, modifikovat působení, odstranit negativní dopady, stimulovat pozitivní vliv. Vystupuje jako prodávající (státní firmy), jako kupující (státní zakázky)"

V práci je popsán graf, který ale chybí.
Otázka z Mikroekonomie k státní závěrečné zkoušce na ZČU 2009.