1.

Úvod

2.	Patron preventivní výchovy – výchovný systém

2.1.	Represivní systém

2.2.	Boskův přístup k dítěti v lásce v pedagogice

3.	Osobní příklad

3.1.	Problém následování

4.	Písemné dílo Dona Boska

5.

Závěr

"Osobní příklad
Už od dětského věku se Don Bosko cílevědomě, věříme, že pod Božím vedením, směroval k výchově druhých. Dovoluji si říci, že přes bohulibé zacílení, se právě zde může vyskytnout jeden zásadní problematický bod celého Boskova učení.
Tím bodem je následování. Pokud on sám byl shůry štědře obdarovaným praktikem při práci s mládeží, nemusí se to samé týkat také jeho následovníků. A pokud se tomu takový následovník či následovnice s Boží pomocí naučí, bez neustálého pěstování osobní spirituality nebude toto jejich nové duchovní obdarování trvalé.
Don Bosko sám o tomto problému věděl. Na sklonku života, roku 1884, se k tomu vyjádřil v jednom ze svých pastoračních dopisů. Tento dopis je povětšinou psán formou jakéhosi fiktivního rozhovoru, Bosko dokonce píše: „A tu ani nevím, zda jsem si zdřímnul, nebo se nechal unést roztržitostí, zdálo se mi…:
Dovolím si z tohoto dopisu citovat následující myšlenku:
„ – Už tolik let se věnujete výchově chlapců a nechápete? Podívejte se lépe. Kde jsou naši salesiáni?… Za starých časů oratoria nebývali jste snad vždy, zejména během přestávky, mezi chlapci? Pamatujete se na ta krásná léta? Bylo to jako v ráji… láska byla pravidlem našeho života…
– Věru! Všechno mi tehdy dělalo radost a chlapci ke mně rádi přicházeli, toužili si se mnou popovídat, ochotně poslouchali mé rady a snažili se je uskutečňovat. Teď ale vidíš, jak mi v tom překáží ustavičné přijímání návštěv, četné jiné záležitosti, ba i můj zdravotní stav.
– To je pravda. Ale když to nemůžete dělat vy, proč to nedělají vaši salesiáni? Proč nenaléháte a nevyžadujete, aby se chovali k chlapcům tak, jak jste se choval vy?
– Mluvím o tom až do vyčerpání, ale, žel, mnozí se necítí na někdejší námahy.“
Z tohoto listu, a právě v ohledu nesnadnosti následování jeho příkladu, pochází Boskova okřídlená věta:
„ – Co tu ještě chybí? Co tu chybí?
– Aby chlapci byli nejen milovaní, ale aby také cítili, že jsou milováni.“
Na této Boskově výzvě, se za celého jeden a čtvrt století naprosto vůbec nic nezměnilo. Všichni, kdo chtějí přistupovat k mladým lidem, musí k nim, stejně jako on, stále hledat nové přístupy. „Preventivní systém nevyžaduje servilní opakování toho, co dělal Don Bosco. Je spíš zapotřebí mít odvahu a ve změněných, aktuálních historických podmínkách uskutečňovat to, co ve své době uskutečnil on.“

Písemné dílo Dona Boska
„Dobrá kniha může vstoupit do domovů, kam žádný kněz nikdy nevejde. Ti, kdo se utápějí v pochybnostech, ji přijmou jako dar, případně jako suvenýr. Není třeba mít rozpaky při dávání, obdarovaný není zavázán ji číst. A pokud je čtena, tiše vyučuje pravdě. Pokud zůstane opomenuta, nezpůsobí povyk…možná až jednoho dne zapálí touhu nalézt pravdu, kterou je kniha stále s to učit. Občas může být kniha pokryta prachem, ležící na stole, nebo v knihovně, v té chvíli prostě zapomenutá. "