1.	US GAAP (americké všeobecně uznávané účetní zásady)

1.1.	Koncepční rámec US GAAP

1.2.	Cíl US GAAP

1.3.	Kvalitativní charakteristiky

1.4.	Proces tvorby US GAAP

1.5.	Orgány zajišťující vydávání US GAAP

1.5.1.

FAF - Zakládající organizace finančního účetnictví

1.5.2.

FASB - Rada pro vydávání standardů finančního účetnictví

1.5.3.

FASAC - Poradní orgán pro standardy finančního účetnictví

1.6.	Hierarchie US GAAP

1.6.1.

Kategorie A až D

2.	Direktivy EU

2.1.	Čtvrtá direktiva

2.2.	Sedmá direktiva

2.3.	Osmá direktiva

" Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 – tzv. římská smlouva si ve své preambuli klade za cíl vytvořit základy, na nichž by bylo možno uskutečnit spojení evropských zemí s cílem zabezpečit společnou činností jejich hospodářský a sociální pokrok. Na základě této smlouvy, jež představuje právní základ harmonizace, se uskutečňuje přizpůsobování legislativy členských států prostřednictvím vydávaných norem – direktiv. Ty zabudovává každá země EU do své národní úpravy.

Tedy příprava volného pohybu zboží, osob a kapitálu v zemích EU vyžaduje vytvořit jednotné podnikatelské prostředí včetně harmonizace daňového systému, finančního účetnictví a právních norem o kapitálových společnostech. Nástroji této harmonizace jsou pak tedy právě směrnice – direktivy Evropské unie závazné pro všechny členské státy, což platí i pro státy kandidátské.

Avšak i poté, co jednotlivé země EU zabudovaly do svého účetnictví direktivy EU, zůstávají jejich účetní systémy značně odlišné. Direktivy totiž zahrnují v mnohých případech právo volby, což umožňuje jednotlivé zemi respektovat svá specifika. Mezi ně patří historický vývoj (včetně kulturních a sociálních aspektů a dosaženého stupně podnikatelské etiky), současné ekonomické prostředí (zejména soustava daní, obchodní právo aj.) a řada dalších aspektů. Důsledkem toho je nesrovnatelnost účetních informací v rámci EU. Informace zpřesňované formou poznámek (přílohy) k výkazům mohou sice tuto nesrovnatelnost zčásti zmírnit, aleje ve velmi omezené míře.

Značná část odlišností účetních systémů zemí EU vyplývá ze způsobu financování podniků. V anglosaské oblasti se podniky obracejí pro kapitál na rozvinutý kapitálový trh. Více než jinde zde využívají volných peněz široké veřejnosti. Naproti tomu v kontinentální Evropě má stále ještě na financování podniků rozhodující podíl bankovní sektor. Toto má dopad na účetní systémy jednotlivých zemí.

Pro oblast účetnictví byly vypracovány tři direktivy, které tvoří kodex účetní legislativy EU: 4. direktiva (upravující účetní výkazy a přílohu), 7. direktiva (upravující konsolidaci účetních výkazů) a 8. direktiva, která se týká auditorů – osob ověřujících účetní výkazy."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů: http://a-is-a.eu/index.php?ln=1&tm=29&om=207&z_id=c_reg-usr-SU-2-2_c; www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=240.pdf.
Semestrální práce z předmětu Účetnictví podle mezinárodních standardů - Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta.