Úvod
Část I. Představení problému

1.	Historie projektu

2.	Princip výstavby

Část II. Statistická analýza

1.	Úvod do problematiky

2.	Vstupní náhodné veličiny

3.	Postup a výsledky simulace

4.	Hodnocení výsledků - skutečné provedení

Závěr

„1. Úvod do problematiky

Nejistota ve vstupních údajích výpočetních modelů vedla u projektu vysouvaných tunelů londýnského metra k nutnosti analyzovat vliv jejich variability na statistické působení. V tomto případě šlo o stanovení zatížení tunelu při vysouvání, kdy byl tunel zatížen vlastní tíhou a zároveň vztlakem vody.
Tunely londýnského metra, budované pod řekou Temží metodou vysouvání, si vynutily mimořádnou pozornost právě s ohledem na postup výstavby. Použitá metoda vyžadovala, aby tíha tunelu, resp. vztlak vody byly v relativně úzkých mezích tak, aby bylo možné s tunely snadno manipulovat při posunu 168 m dlouhého tunelu do konečné polohy na dně Temže. Tíha tunelu je určena rozměry, objemovou hmotností betonu a množstvím výztuže. Vztlak vody je dán objemem vnějšího obrysu tunelu a hustotou vody. Obě hodnoty (tíha i vztlak) jsou poměrně velké (cca 400 kN/m tunelu), zatímco jejich rozdíl (zatížení tunelu) je hodnota malá (v řádu do 10 kN). Malá chyba ve výpočtu tíhy (vztlaku má pak velmi silný dopad na velikost přitížení tunelu, jinými slovy, citlivost zatížení na odchylku tíhy nebo vztlaku je značná. Vznikla obava, že všechny možné nejistoty (imperfekce), které se při betonáži a následném vysouvání realizují, by mohly vést k nezvládnutelné situaci: Potřebný vztlak vhodný při vysouvání se totiž mohl korigovat prakticky pouze vyvažovacími břemeny (nádrže plněné vodou). V případě velkých rozptylů geometrických parametrů tunelu a objemové hmotnosti železobetonu by se tato operace mohla stát problematickou nebo dokonce nemožnou. To bylo důvodem k podrobnému statistickému vyhodnocení možných odchylek tíhy, resp. vztlaku a stanovení a) zda je možné přijatelný rozptyl v zatížení tunelu vůbec dosáhnout a b) jak velký rozptyl se může vyskytnout, a navržení opatření pro pokrytí všech možných (s jistou pravděpodobností se vyskytujících) případů tunelu, betonovaném v suchém doku.

Shrnutí: proč byl zvolen statistický přístup?
Postup výstavby metodou vysouvání klade následující požadavky:
● požadavek snadné manipulace
● požadavek relativně úzkých mezí tíhy tunelu a vztlaku vody
Tíha tunelu závisí na následujících faktorech:
• geometrie tělesa tunelu
• objemová hmotnost betonu
• výztuž = funkce (náhodné veličiny)
Vztlak vody je ovlivněn těmito faktory:
• objem vnějšího obrysu tunelu
• hustota vody
Proto vzniká obava, zda nepřesnosti (imperfekce) při betonáži nepovedou k nezvládnutelné situaci, protože potřebný (optimální) vztlak může být při vysouvání tubusu korigován pouze vyvažovacími břemeny (nádržemi s vodou).

Cíl statistické analýzy
I. Statistická simulace následujících momentů:
A. imperfekce geometrie průřezu a objemové hmotnosti betonu
B betonáže tunelu v suchém doku (168m- 14 segmentů!)
C silových relací při vysouvání"

Práce obsahuje fotografie, tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 4 stran.