1.

Anotace

2.

Úvod

3.	Teoretická část

3.1.	Proces mezilidské komunikace

3.1.1.

Obecné vymezení procesu komunikace

3.1.2.

Hlavní součásti komunikačního procesu

3.1.3.

Verbální a neverbální složky komunikace

3.1.4.

Analýza komunikačního aktu

4.	Biologický základ komunikačního procesu

4.2.1.

Komunikační nervový systém lidí a jeho základy

4.2.2.

Centrální nervový systém a jeho významné části

4.	2.2.1. Zadní mozek

4.	2.2.2. Střední mozek

4.	2.2.3. Přední mozek

4.	2.3. Mozková spojení

4.	2. Rozdíly v mozku mužů a žen dle pohlaví a komunikace

4.

2.5. Řeč

4.	2.5.1. Vývoj řeči

4.	2.5.2. Historie: objevy vedoucí k lokalizaci řeči

4.	2.6. Poruchy komunikace

4.	2.6.1. Poruchy řeči

5.	Nové možnosti v léčbě poruch komunikace: EEG biofeedback

6.

Metodika

7.	Praktická část

7.1.

Výsledky

7.1.1.

Zúčastněná skupina mužů a žen

7.1.2.

Zúčastněné ročníky

7.1.3.

Odpovědi dle pohlaví

7.1.4.

Celkové odpovědi studentů

8.	Interpretace výsledků

9.	Vzor dotazníku

"TEORETICKÁ ČÁST
1. Proces mezilidské komunikace
„Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj.“ (Anthony Robbins)
Člověk žije ve společnosti jiných lidí, v mnoha ohledech je na ně dokonce odkázán, a to ho předurčuje k tomu, aby byl schopen nějakým způsobem komunikovat, dorozumívat se a vyměňovat si informace. Děje se tak nejrůznějšími prostředky – verbálními i neverbálními. Víme, že spolu komunikují i sociálně žijící zvířata, a to pomocí pachů, gest, zvuků, pohybových struktur aj. Živočišný druh, který by nebyl schopen komunikace, by byl pravděpodobně určen k záhubě. Komunikace tedy není specificky lidskou vlastností, avšak u člověka dosáhla největší úrovně a provází ho prakticky po celý život - od prenatálního vývoje až po smrt. V mnoha ohledech jazyk a řeč člověka v podstatě definují.
Téma mezilidské komunikace jsem se rozhodla zpracovat z hlediska biologických a somatických předpokladů a jejich funkcí vlivů na komunikační schopnosti jedince. Těmito oblastmi se zabývá převážně neuropsychologie, která zkoumá vztahy mezi funkcemi mozku a chováním. Je to dle mého názoru velmi zajímavý a podstatný dílčí obor psychologie, přesto u nás často opomíjený a nerozvinutý. Nyní si nejdříve ve vlastním výkladu vymezíme pojem komunikace a stručně popíšeme jeho proces.
1.1. Obecné vymezení procesu komunikace
Definice slova samotného je odvozena z latinského výrazu communicatio, což znamená sdělování či spojování. Přitom však právě nejde o prosté sdělování obsahů, ale o pomyslnou spoluúčast na celém procesu. V užším smyslu pak termín komunikace chápeme jako výměnu informací. Je to tedy obecně lidská vlastnost či schopnost vedoucí k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů.
Mezilidská komunikace se uskutečňuje pomocí sdělovacího procesu, kterým sdělujeme svá přání, zážitky, emoce, zkušenosti a své myšlenky druhým osobám a to způsobem, který považujeme za srozumitelný pro našeho partnera v komunikaci. Ten totiž musí být schopen informaci zpracovat a následně pro sebe a svou existenci účelně využít nebo na ni adekvátně reagovat – neboť my všichni nejen sdělujeme, ale také přijímáme. Při kódování a dekódování je třeba zvážit kontext, ale i „osobitost“ jak vysílače, tak i přijímače. Důležitou roli v komunikaci hrají faktory jako: charakter, vrozené vlastnosti, schopnosti, znalosti, zkušenosti, nálada, hodnoty, normy, stereotypy, kulturní a rodinné prostředí jedince nebo záměry komunikace. A co bych obzvláště ve své práci zdůraznila, také somatická báze jedince, která komunikaci umožňuje nebo jí brání, pokud je tato somatická základna jakkoli narušena; tomuto problému se ale budu věnovat později.

Komunikace má svůj cíl, k jejímu uskutečnění máme vždy nějakou motivaci. Mezi pět hlavních cílů komunikace patří:
• učit se, tedy získávat informace o druhých, o světě a o sobě
• spojovat, tedy vytvářet vztahy s druhými, vzájemně na sebe reagovat a začlenit se
• pomáhat, tedy naslouchat druhým a snažit se nalézt nějaké řešení jejich problému
• ovlivňovat, tedy posilovat, zeslabovat nebo modifikovat postoje či chování druhých
• zabavit se (hrát si), tedy těšit se z daného okamžiku radostného prožitku, vyplnit čas komunikací, která navozuje pocit pohody"

Práce je ve formátu Adobe Reader (*pdf) a obsahuje obrázky, schémata a tabulky. Čistý text je cca 26 stran. Součástí textu je i příloha - vzor dotazníku.