1.	Počátek velké hospodářské krize

2.	Průběh velké hospodářské krize

3.	Shrnutí velké hospodářské krize

4.	Počátek současné krize

5.	Průběh finanční krize

6.	Srovnání velké hospodářské a současné finanční krize

7.

Závěr

8.

Přílohy

8.1	Kurzy některých významných amerických průmyslových podniků

8.2	Makroekonomické ukazatele v Německu v letech 1929-1933

8.3	Počet hypoték v USA v období 2002 - 2008

"POČÁTEK SOUČASNÉ KRIZE
Kam až sahají počátky současné finanční krize, asi nedovedu přesně určit. Řada ekonomů má jiný názor. Někteří jej vidí již v roce 2001 jiní daleko později.
Podle Romana Kahánka dosahují počátky finanční krize až k 11. září 2001, kdy došlo k teroristickému útoku na budovy Světového obchodního centra v New Yorku. V té době zápasila americká ekonomika s recesí. Tato událost způsobila téměř okamžitý propad akcií. Alan Greenspan, předseda výboru guvernérů FED (Federální rezervní systém- centrální bankovní systém Spojených států), se před hrozbou prohloubení recese rozhodl razantně snížit úrokové sazby úvěrů a tím zvýšil likviditu peněz. Peníze najednou byly dostupné každému a téměř zadarmo. Nastal tzv. hypoteční boom ve spojených státech. To znamená počátek hypoteční krize v USA.
Expanzivní politika byla podporována nejen FEDem, ale také politiky. I u občanů se těšila velké obliby. Američané bohatnou, vlastní domy a auta a zároveň si prostřednictvím úvěrů snižují náklady na splátky hypoték. To jim otevřelo cestu k dalšímu financování, zejména pak spotřebního zboží. Růst bohatství byl však založen hypotečním boomem a ne na růstem příjmů a američtí spotřebitelé se stávali předluženými. (Počet hypoték v USA v období 2002 – 2008 viz. Příloha 3)
Banky si mnuly ruce nad očekávaným příjmem, avšak Američané tíhu svých dluhů neunesli a nebyli schopni je splácet. Banky o své peníze přicházeli. Ceny nemovitostí poklesly.
Ztráty finančních institucí v kombinaci s vysokým zadlužením omezují banky v získávání kapitálu, který potřebují k získávání dalších peněz a některé se tak dostanou do problémů. Celý bankovní sektor se potýká s nedostatkem likvidity. Banky se rozhodly rozšířit řady nových klientů a tím napravit stávající situaci. Trh byl ale hypotékami přesycen, proto se zaměřily i na segment rizikovějších klientů a snížily své nároky na kredit dlužníků. Vznikly tak zvané podřadné hypotéky (subprime). Těch nebylo pomálu.
Jak je možné, že banky dovolily vznik tak obrovského počtu rizikových hypoték? Banky reflektovaly společensko-politickou poptávku a v souladu s všeobecným optimismem věřily, že růst cen nemovitostí bude korigovat riziko držitelů hypoték. Klíčovým faktorem bylo to, že banky dokázaly ošetřit své riziko spojené s podřadnými hypotékami tím, že je vyvedly ze své bilance, ať již formou prodeje nebo pojištěním proti úpadku dlužníka. Standardní postup, kdy banka zkoumá rizikovost dlužníka a rozhodne se, zdali mu úvěr poskytne či nikoliv, přestal existovat. Dalším lákadlem pro zájemce o hypotéku byla možnost nižších splátek po dobu prvních let hypotéky.
V případě růstu sazeb hypotečního financování rostly splátky dlužníků, což v kombinaci s nárůstem splátek představovalo pro majitele hypoték obrovský problém. Dlužníci začali šetřit, snižovala se spotřeba domácností, poklesla poptávka po zboží, proto firmy omezovaly výrobu i zaměstnance, zpomalil se rapidně ekonomický růst, poklesl import, vznikly také exportní problémy. "

Součástí práce jsou přílohy: 2 tabulky a graf. Čistý text je cca 5 stran. Práce z Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné Slezské univerzity v Opavě, předmět Ekonomika cestovního ruchu.