1.	Veřejná správa, správa soukromá, samospráva

1.1

Správa

1.1.1

Veřejná

1.1.1.1

Státní správa

1.1.1.2

Samospráva

1.1.2

Soukromá

1.2	Právní zakotvení a garance veřejné správy a samosprávy v ČR

2.	Státní správa

2.1	Normotvorná pravomoc orgánů státní správy

2.2	Právní úprava státní správy

3.	Výkon státní správy a samosprávy v ČR

3.1	Výkon státní správy

3.1.1

Specializované orgány výkonu státní správy

3.2	Výkon samosprávy

4.	Správní právo a věda správního práva

4.1	Správní právo – typologické zařazení

4.2	K obecné charakteristice správního práva

4.3	Vztah správního práva s ostatními právními normami

4.4	Věda správního práva

4.5	Členění správního práva

4.6	Prameny správního práva

4.6.1

Primární – originální

4.6.2

Sekundární – derivativní

5.	Právní předpisy územně samosprávných celků – obce, kraje

5.1	Právní předpisy na úrovni obce

5.2	Právní předpisy na úrovni kraje

5.3	Právní předpisy na úrovni republikové

6.	Hlavní město Praha, statutární města, publikace

6.1	Zákon o hlavním městě Praze

6.1.1

Obecná ustanovení

6.1.2

Výkon samostatné působnosti

6.1.3

K sankčnímu ustanovení zákona č. 131/2000 Sb.

6.1.4

Otázka ekonomického prvku

6.1.5

K normotvorné činnosti hl. m. Prahy

6.1.6

K vymezení orgánů hl. m. Prahy

6.2	Statutární město

7.	Právní předpisy na úrovni samosprávy

7.1	Retroaktivita

8.	Vymezení pojmů správního práva

8.1	Správní uvážení

8.2	Neurčité právní pojmy

8.3	Aplikace práva

8.4	Individuální právní akt – rozhodnutí

9.	Působnost právních norem (PN)

9.1	Platnost PN

9.2	Účinnost PN

9.3	Konec účinnosti PN

9.4	Obsolentní právní normy

9.5	Retroaktivita PN

9.6	Obecné a speciální PN

10.	Organizace veřejné správy

10.1	Organizace veřejné správy

10.1.1

Předpisy

10.1.2

Působnost orgánů

10.1.3

Pravomoc orgánů

11.	Správní úřad a projev jeho činnosti navenek

11.1	K vymezení pravomoci a kompetenci v obecné rovině práva

11.2	Pojetí správního úřadu

11.3	Formy realizace státní správy

11.4	Normativní správní akty

11.5	Individuální správní akty

11.6	Jiné úkoly správních orgánů

12.	Obec jako veřejnoprávní korporace

13.	Kraj jako vyšší územně samosprávný celek

14.	Obce a kraj – výkon státní správy

15.	Obecní úřad, pověřený obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností

15.1	Právní zakotvení

16.	Právní záruky zákonnosti ve veřejné správně

"11.) HL. M. PRAHA, STATUTÁRNÍ MĚSTA, PUBLIKACE
(A)
ZÁKON O HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE – zákon č. 131/2000 Sb.
OBECNÉ USTANOVENÍ, VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY, ČLENĚNÍ HL. M. PRAHY, ORGÁNY HL. M. PRAHY, OTÁZKA OBČANSTVÍ, SANKČNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA, HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTEM

Doc. JUDr. Mag. iur. Konstantinos Mangos Chatzigianis DrSc. (VŠAP PRAHA)

OBECNÁ USTANOVENÍ
Stejně jako ostatní obce, je i hl.m. Praha definována 3 prvky, tj. území, obyvatelstvo a ekonomický potenciál. Na rozdíl od ostatních obcí však zákon tomuto městu přiznává statut hlavního města ČR, zároveň mu přiznává statut obce a upravuje postavení jejich městských částí, mimo to však i statut kraje, ale považuje se, stejně jako ostatní obce, za právnickou osobu, resp. veřejnoprávní korporaci.
Hl. m. Praha vykonává činnost v rámci samosprávné a delegované působnosti. Nejvyšším orgánem výkonu samosprávné působnosti je zastupitelstvo hl. m. Prahy (jako celku), dalšími orgány jsou primátor hl. m. Prahy, rada, zvláštní orgány a městská policie (blíže viz k vymezení orgánů hl. m. Prahy). Samostatnou působnost vykonává město jak na území hl. m. Prahy, tak i na území městských částí, přičemž území městských částí a jejich pravomoci upravuje obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy. Při výkonu své činnosti vystupují městské části svým jménem a na svou odpovědnost. Pravomoci městských částí upravuje jak obecně závazná vyhláška, další zákony, tak samozřejmě i zákon č. 131/2000 Sb. o hl. m. Praze.
Občanem hl. m. Prahy je fyzická osoba se státním občanstvím ČR, přihlášená k trvalému pobytu v některé z městských částí Prahy. Občan, který dovršil věku 18 let, nabývá aktivní i pasivní volební právo do zastupitelstev městských částí; hlasování v místním referendu, vznášet připomínky a dotazy, podněty k orgánům hl. m., případně jeho městským částem. Některá oprávnění má i osoba, která vlastní nemovitý majetek na území hlavního města Prahy. Jak hlavní město, tak i jeho městské části mohou mít znak, vlajku, případně razítko, přičemž stejná úprava platí ve vztahu k městským částem a číslování budov. v městských částech.
Stejně jako hl. m. Praha i městské části vykonávají samostatnou působnost a delegovanou působnost, která spočívá ve výkonu všech záležitostí, které jsou v zájmu města a v zájmu občanů a pokud tyto záležitosti nejsou zvláštním zákonem svěřeny výkonu přenesené působnosti.

VÝKON SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
a) Životní prostředí
b) Kultura
c) Veřejný pořádek
d) Zdraví

Zákon vymezuje, ve kterých věcech samostatné působnosti Praha zasahuje a které připadnou do výkonu samostatné působnosti městských částí. Městské části mohou spolupracovat s jinými obcemi, případně kraji, a to i na mezinárodní úrovni.

Praha vykonává přenesenou působnost pouze v mezích, které stanoví zvláštní zákon. Orgány hl.m. Prahy přenesenou působnost vykonávají jednak v rozsahu, který byl svěřen orgánům krajů, v rozsahu orgánů obcí, v rozsahu orgánů obcí s pověřeným obecním úřadem, v rozsahu orgánů obcí s rozšířenou působností. Zastřešuje veškerý výkon obcí.
Výkon činnosti, ať samostatné či přenesené působnosti je podobný jako u obcí, tj. k výkonu přenesené působnosti musí být Praha výslovně zmocněna zákonem, řídí se zákonem a dalšími prováděcími předpisy, nařízeními vlády a směrnicemi."

Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, předmět Základy organizace a činnosti veřejné správy.
Rozsah jednotlivých otázek je 0,5 - 4 strany. Poslední otázka je vypracovaná pouze zčásti.