1.

Úvod

2.	Právo a ekonomie – ekonomická analýza práva

3.	Právo a ekonomie – institucionální ekonomie

3.1.	Právo, ekonomie a vzácnost

3.2.	Právo, ekonomie a konkurence

4.	Úvaha – vlastnické právo a ekonomika

5.	Smluvní pokuta, insolvenční řízení

6.	Uplatnění ekonomických znalostí v jednotlivých odvětvích práva

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

"3. 1. Právo, ekonomie a vzácnost
„V právu i v ekonomii je klíčovou otázkou vzácnost. Jsou-li zdroje vzácné, musí existovat pravidla, která umožní jejich využívání. (Vzácným zdrojem je i lidský život!!).“

[schéma]

3. 2. Právo, ekonomie a konkurence
„Ekonomie ukazuje, že efektivním prostředím, tj. prostředím, které vede k prosperitě je konkurenční prostředí, tedy prostředí. V oblasti práva však je konkurence omezena – právo vytváří stát, o právech a povinnostech občanů rozhoduji monopolní soudy, právo vyšetřovat zločiny apod. má monopolní policie atd. Liberální ekonomové proto poukazují, že neexistence konkurence v této oblasti vede k neefektivnosti (typickým příkladem jsou stížnosti na pomalost českého soudnictví) a navrhují, aby konkurence byla umožněna i v oblastech: tvorby právních pravidel, v soudní a další soustavě (soustavě rozhodující o právech a povinnostech druhých osob), v právu vyšetřovat trestné činy…
Konkurující právní systémy by vedly k vyšším nákladům při uzavírání smluv apod. a snížila by se právní jistota – muselo by se zjišťovat, který právní systém v daném případě lze použít.“


4. Vlastnické právo a ekonomika
„Stále častěji se setkáváme se situací, kdy v případě prodeje a koupě nemovitostí banky i klienti sami využívají notářské úschovy peněžních prostředků a listin neboli depozita.
Pro ekonomickou analýzu je nezbytně nutné pochopit právní aspekty smlouvy mezi notářem (advokátem) a vkladatelem. Zejména se musíme soustředit na charakter závazkového vztahu vynutitelnost práv smluvních stran. Notář přijímá depozitum do úschovy, přičemž toto depozitum však zůstává ve vlastnictví vkladatele. Bankovka, která představuje instrument potvrzující existenci smlouvy o úschově, není ve své podstatě kryta rezervou. Jde o pouhý certifikát vlastnictví uložených peněz vkladatelem. Notář se nestává vlastníkem depozita, pouze jeho správcem a nesmí s ním nakládat jinak, než jak je stanoveno depozitní smlouvou.
Vynutitelnost práv vkladatele je u bankovky jakožto vlastnického certifikátu jednoznačná. Vkladatel má absolutní a nepodmíněné vlastnické právo k uložené komoditě. Notář je povinen, depozitum na základě smluvních ujednání vydat, přičemž jakékoliv jednání v rozporu s tímto principem představuje zpronevěru prostředků notářem.

5. Smluvní pokuta, insolvenční řízení
Zřejmě nejúčinnějším nástrojem, jakým lze zajistit smluvní závazek je smluvní pokuta. Tento způsob zajištění závazku najdeme v kupních smlouvách, smlouvách o dílo, nájemních smlouvách… Zkrátka všude tam, kde se strany chtějí „krýt“ před případným nesplněním závazku druhé strany. Zákon klade na ujednání o smluvní pokutě určité konkrétní požadavky: písemnou formu, přiměřenou výši… Je pochopitelné, že v případě stanovení odpovídající výše smluvní pokuty musí být právník, mimo jiné, znalý ekonomie, aby byl schopen „přiměřenou výši“ smluvní pokuty stanovit. Výše smluvní pokuty nesmí být nepřiměřeně vysoká, taková by mohla být posuzována v rozporu s dobrými mravy. Strana, která je „postižena“ sankcí, musí pochopitelně uhradit nejen smluvní pokutu, ale i úroky z prodlení, které s touto souvisí. "

Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra finančního práva a národního hospodářství. Práce obsahuje 1 malé schéma.