1.

Médium

1.1.	Znaky, které by měly média mít

1.2.

Dělení

1.3.	Pohled na média

2.

Osobnosti

2.1.	Marshall McLuhan

2.2.	Neil Postman

3.

Struktura

4.	Počátky médií

5.

Historie

5.1.	Technologie vyrábění

5.2.	Společnost

6.	Tištěná média v 17. – 19. století

6.1.

Noviny

6.2.

Časopisy

7.	Novináři, jejich profese a obraz ve společnosti v 19. století

7.1.

Zahraničí

8.	Organizace a specifikace novinářské práce

9.	Český tisk 1918 – 1938

9.1.	Tisk politických stran u nás

10.

Komix

11.	Období Druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, odboj

11.1.

Předválečné územní nároky Německa

11.2.

Říšská a česká správa médií

11.3.

Cenzura

11.4.

Aktivističtí novináři

11.5.

Novináři v odboji

11.6.

Rozhlas

11.7.

Šeptaná propaganda

11.8.

Osvobození

12.	Období poválečné instalace komunistické moci v Československu

12.1.

Komunistická strana Československá

12.2.

Poválečná Evropa a Československo

12.3.

Obnova médií

12.4.

Akční výbor

12.5.

Legislativa po únoru 1948

12.6.

Cenzura po únoru 1948

12.7.

První sjezd československých novinářů po roce 1948

13.	Československo v 50. a 60. letech

13.1.

Počátek 50. let – politické procesy

13.2.

Média a novináři ve víru reforem 1968

14.	80. – 90. léta

14.1.

80. léta

14.2.

90. léta

14.3.

80. a 90. léta

14.4.

1989 – 1990

"Počátky médií:
• Doba antická - Starověký Řím:
Acta diurna = desky, kde byly napsány zprávy ze senátu a co se kde dělo
= první možní předchůdci tištěných médií
- CAESAR je založil pro udržení své moci
Dá se říct, že vznik předchůdců médií můžeme brát od vzniku písma.
• 17. století:
Na počátku tohoto století už přestáváme mluvit o předchůdcích médií, ale o médiích.
Noviny začínají vycházet už v týdenních intervalech a začíná tím periodicita.
• 1719:
První noviny u nás (již předtím náznaky).

Historie:
• Technologie vyrábění
- gutemberkův lis – polovina 15. století
- téměř se nezměnil do začátku 19. století
- rychlorysy – konec 18. století se začaly vyvíjet a do provozu se uvedly na počátku 19. St.
- rotační stroje – 40. léta 19. století se objevují jejich pokusy a poté i praxe
- na rozdíl od lisu pracuje na základě role s papírem
- k nám se dostaly v 50. letech 19. století (Praha)
- litografie – konec 18. století v Paříži
- nahrazovala předchozí způsoby kreslení obrázku v novinách a časopisech
do té doby
- na vyhlazený kámen se mastnou křídou nakreslil obrázek, na něj se pak
naválela barva, která na mastnou křídu nechytala
- byla používána například při kreslení map při Napoleonských válkách a
dnes se používá v umělecké oblasti jako technika
• Společnost
- základní funkce tištěných médií 18. – 19. století byla integrační (šíření médií k obecnějšímu publiku)
- v polovině 19. století se obsazovaly politické strany
- doba tzv. „osvícenství“
o osvícenství = ideologie vzdělanců, kteří se zajímali o politické zaměření státu a teorii uspořádání státu
o tisk, brožury, letáky a noviny se začali rozšiřovat a informovali různé vrstvy a hlavně byli publikovány způsobem a s obsahem blízkým čtenářům, kterým měly být určeny
o JAN KOLÁR – Slávy dcera – vyjádřil obraz velkého slovanstva
o JOSEF JUNGMAN – představitel češství (viz. později)
o JOSEF DOBROVSKÝ – vydával německý časopis a vyl zastáncem rakušanství
- doba nacionalismu
o dnes chápeme nacionalismus jako rušivý element společnosti, ale dá se na něj pohlížet z různých pohledů
- národotvorné procesy:
o tendence rakušanství – národ závisí na příslušnosti k nějakému státu
o tendence bohemistická – národ závisí na historicko-státním vztahu k území"

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta.
Práce je psaná v odrážkách. Obsahuje několik obrázků a schéma, rozsah čistého textu je cca 18 stran. Klíčové pojmy jsou barevně a tučně zvýrazněny.