1.	Současné přístupy ve výchově

2.	Další přístupy

2.1

Animace

2.2	Streetwork

2.3	Výchova zážitkem

2.3.1

Outward bound (OB)

2.3.1.1

Rysy

2.3.1.2

Charakteristické znaky aktivit OB

2.3.1.3

Principy OB

2.3.1.4

Cíle

2.3.1.5

Požadavky OB

3.	Pedagogika zážitku

3.1

Prožívání

3.2	Hlavní znaky prožitku

3.3

Cíle

3.4	Principy pedagogiky zážitku

3.5	Spektrum zážitkově pedagogických aktivit

4.	Literatura

"• PVČ se zde prolíná se sociální pedagogikou.
• Senter charakterizuje nové formy práce s dětmi a mládeží těmito znaky:
o velký důraz na vztahy mezi pedagogy a mladými lidmi + i mezi mladými lidmi navzájem – často jsou pak tyto vztahy důvěry mezi dospělými a mladými lidmi dlouhodobé až celoživotní, vztah je založený na vzájemném respektu.
o Zdola tyto vztahy vyrůstající a často vznikající jako místní spontánní aktivity.
o Jsou výrazně zaměřené na specifické cílové skupiny, snažící se řešit jeden vymezený problém
o Jsou mezigenerační, zpravidla iniciované dospělými, ale zapojující do zodpovědnosti samotné mladé lidi
o Vyžadují spojení do strategických spojenectví, protože se soustřeďují obvykle pouze na některé funkce, a proto se musí vzájemně doplňovat
o Často jsou špatně financované; mnohdy veškerou práci dělají dobrovolníci
o Někdy jsou odborně zranitelné – pracovníci se vrhnou mnohdy do činnosti a není čas na relaxaci, systematické plánování a hodnocení efektivity, další růst kvalifikace, atd.
o Jsou produktem společnosti v přechodu, odpovídají na situace, které souvisejí s probíhajícími procesy změny.
• Německý pedagog M. Lechner:
o považuje za základ strukturu práce s mladými lidmi ve VČ, prostor a vztahy v něm – děti a mladí lidé potřebují místa, která by byla „jejich“.
o Takových míst ubývá (každé místo je někoho – vliv tržní ekonomiky, atd.).
o I dobře míněné vytváření míst pro trávení VČ mládež, může být vytvořením „ghett“ do nichž je mládež vtlačena, jsou pouze náhražkou za přirozené místo ve společnosti, které jsme jim vzali.
o Nestačí vytvářet umělá prostředí a programy, ale je třeba jít za mladými a pracovat s nimi tam, kde se oni cítí dobře, v místech která jim patří.
• Chceme-li nabídnout volnočasové aktivity „jiné“ mládeži, musíme najít jiné formy
o Forma musí vyjít z akceptování sociální struktury mladých (subkultur a přirozených part) a nabídne jim prostory pro jejich setkávání, kde se budou cítit svobodně, kde je nikdo nebude komandovat, organizovat
 Odpedagogizovaný prostor
 Jediná možnost působení - opravdový vztah mezi vychovatelem a vychovávaným, založený na vzájemném respektu a přijetí odlišnosti druhého, beroucí vážně odlišné životní zkušenosti a hodnoty
 Akceptování, přirozený prostor, vztah
ANIMACE
• Forma výchovné práce založená na vztazích, která se prosazuje stále více v Evropě.
• výchovná metoda založená na nedirektivních metodách povzbuzování mladých lidí k hledání vlastní cesty životem a schopnosti realizovat svou svobodu a autonomii.
• Je nutno předkládat množství přiměřených a zajímavě strukturovaných pozitivních možností seberealizace, důraz je kladen na otevřenost, dobrovolnost, možnost volby, prostor pro iniciativu
• termín souvisí se slovem anima = duše, duch. Českým překladem by mohlo být oduševňování, je možné spojení s animovaným filmem (oživování loutek, kreseb, atd.) Animátor je ten (tím) kdo to všechno rozhýbe.
• ANIMACE je tedy vytváření zajímavé nabídky konstruktivních činností pro mladé lidi, že různé formy protispolečenské jednání ztratí samo svou přitažlivost bez moralizování a zakazování."

Vypracovaná otázka ke SZZk z předmětu Sociální pedagogika na Univerzitě Hradec Králové. Otázka je psaná formou hesel.