1.

Úvod

2.1

Cíl práce

2.2.

Metodika

3.	Přehled řešené problematiky

3.1.	Význam školství

3.2.	Právní úprava školství

3.3.	Školský systém obecně

3.4.	Předškolní věk

3.5.	Základní vzdělávání

3.6.	Střední vzdělávání

3.7.	Vzdělávání na konzervatořích

3.8.	Postsekundární neterciární vzdělávání

3.9.	Terciální vzdělávání

3.9.1

Vyšší odborné vzdělání

3.9.2

Vysoké školy

3.10.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.11.

Přehled ekonomických a výkonových ukazatelů

4.	Analýza vysokých škol a jejich financování

4.1.	Ekonomické ukazatele a výkonové ukazatele

5.	Seznam použitých zdrojů

"Podstatou kapitálu je skutečnost, že se jedná o výrobní faktor, který je vytvářen pro další výrobu nových statků a služeb; jeho účelem je v budoucnosti přinášet ekonomickému subjektu, který vynaložil určité zdroje na jeho získání, nějaký dodatečný příjem či užitek. Nejdůležitějším druhem lidského kapitálu je vzdělání. Jako všechny formy kapitálu i vzdělání představuje výdej zdrojů v určitém okamžiku, který má zvýšit produktivitu v budoucnu Lidský kapitál je ekonomický pojem vyjadřující znalosti a schopnosti pracovníka. Novodobé pojetí chápe lidský kapitál jako schopnost člověka vytvářet přidanou hodnotu prostřednictvím vlastností, které má buď vrozené, nebo je získal v průběhu života. (Šrédl, 2010, s. 25).
Nepřekvapuje, že pracovníci s vyšším lidským kapitálem v průměru vydělávají více než ti, kdo mají lidského kapitálu méně. Absolventi vysokých škol ve vyspělých tržních ekonomikách získají až o 2/3 vyšší plat, než ti, kdo své vzdělání ukončili střední školou. Rozdíl mezi mzdou vzdělanějšího a méně vzdělaného zaměstnance je v podstatě jakýmsi kompenzujícím rozdílem pokrývajícím náklady vynaložené na vzdělání (Šrédl, 2010, s. 26).
Pojetí nákladů investice do vzdělání zahrnuje jednak explicitní náklady, ty jsou zcela zřetelné a obsahují např. školné či náklady na studijní literaturu a pomůcky. Z větší části je však založeno na tzv. nákladech obětované (ztracené) příležitosti (Šrédl, 2010, s. 26).
Vzdělání sice přináší vyšší finanční ohodnocení, ale také mnoho stojí. Při pětiletém studiu na VŠ v ČR činí náklady průměrného studenta, včetně nákladů z ušlé pracovní příležitosti, až 1 mil. Kč. Několik desítek tisíc Kč vydává ročně na vysokoškolského studenta ze svého rozpočtu stát – k nejdražším patří lékařské vzdělání (Šrédl, 2010, s. 26).
Vzdělávání představuje důležitou a trvalou součást života a životního stylu téměř 60% občanů České republiky. Význam vzdělávání není lineárně závislý na věku. Kromě vlivu věku se zde projevují zřejmě také jiné faktory. Lze předpokládat, že vzdělávat se bude ten člověk, pro kterého má vzdělání význam a vzdělávání je součástí jeho životního stylu.
Vzdělání slouží jako prostředek k dosažení požadovaných změn ve společnosti, rozvíjet generaci ctnostných jednotlivců a přispět tak k rozvoji dobrých lidských bytostí. Základním cílem vzdělávání je získat znalosti, vštípit formy slušného chování a získat technické způsobilosti. Vzdělání slouží jako prostředek, jak rozvíjet sebe sama fyzicky, duševně a sociálně.
Nejvyšší význam vzdělávání přikládají lidé ve věku 15-30 let. Ve skupině 46-60 let je zájem o vzdělání způsoben společenskou změnou, která zastihne tuto věkovou skupinu v jejich profesně vysoce produktivním věku. Na tuto změnu musela značná část reagovat změnou zaměstnání, rekvalifikací a doplňováním vzdělání. Ve věkové skupině 61 let a více význam vzdělávání klesá. Jde o skupinu, ve které je značná část již v důchodu nebo se do něj v blízké době chystá. Důvodem pro vzdělávání tedy již nemohou být příliš důvody spojené s vykonáváním profese (uplatnění na trhu práce, uplatnění se v zaměstnání), ale spíše zájem o vzdělání jako takové.
Dosažené vzdělání již svým způsobem vypovídá o hodnotě, kterou lidé vzdělávání přikládají. Vyšší význam vzdělání obecně přisuzují ženy. Ty jsou i nositelem pozitivní dynamiky, mezigeneračně stoupl význam vzdělání pro život žen. Muži nejenže přišli o pozici hlavního nositele vzdělanostního potenciálu, ale dokonce význam vzdělání, podle výsledků v jejich životě klesl.

3.2. Právní úprava školství"

Práce obsahuje množství tabulek, grafů a schémat, rozsah čistého textu je necelých 19 stran.