1.	Životní prostředí a jeho ovlivňování člověkem

1.1.	Globální oteplování

1.2.	Narušení ozónové vrstvy

1.3.	Kyselé srážky

2.	Ekonomické aspekty životního prostředí

2.1.	Environmentální a ekologická ekonomie

2.2.	Environmentální ideologie

2.3.	Ekonomický přístup k životnímu prostředí

3.	Negativní ekonomické externality

3.1.	Typy externalit

3.2.	Způsoby internalizace externalit

3.3.	Fáze vzniku škod

4.	Nástroje, které mohou přimět soukromou sféru k ekologicky šetrnému jednání

4.1.	Administrativně-právní nástroje

4.1.1.

Dělení

4.1.1.1.

Obecně závazné právní předpisy

4.1.1.2.

Správní akty vydávané státními úřady

4.1.1.3.

Standardy

4.1.2.

Výhody a nevýhody

4.2.	Ekonomické nástroje

4.2.1.

Funkce

4.2.2.

Dělení

4.2.3.

Poplatkové systémy

4.2.3.1.

Poplatky za různá znečištění v jednotlivých zemích

4.2.3.2.

Poplatky v ČR

4.2.3.3.

Poplatky za využívání přírodních zdrojů

4.2.3.4.

Poplatky za produkty

4.2.3.5.

Uživatelské poplatky, systém zálohování, emisní práva

4.2.4.

Právní odpovědnost škody za znečištění životního prostředí

4.3.	Další nástroje

5.	Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

5.1.	Charakteristika

5.2.	Typy dobrovolných přístupů

5.2.1.

Jednostranné závazky znečišťovatelů

5.2.2.

Veřejně-dobrovolné programy

5.2.3.

Vyjednané dohody

6.	Makroekonomické souvislosti ochrany životního prostředí

6.1.	Hlavní makroekonomické cíle

6.2.	Životní prostředí a tempo hospodářského růstu

6.3.	Životní prostředí a zaměstnanost

6.4.	Vliv životního prostředí na zahraniční obchod

6.5.	Vliv liberalizace na světový obchod

7.	Environmentální bezpečnost

7.1.

Vymezení

7.2.	Potencionální zdroje konfliktů

7.3.	Environmentální uprchlíci

8.	Právní aspekty ochrany životního prostředí

"Globální oteplování
– skleníkový efekt – plyny – oxid uhličitý, oxid dusný, metan
– vede k tomu odlesňování a spalování fosilních paliv » další plyny » posílení skleníkového efektu
– je to často diskutováno v pol. rovině
– důsledky: rozkolísání klimatu, mění se rozložení srážek (více hurikánů, tornád), tání ledovců » zvýšení hladiny oceánů, zvyšování teploty » snížení ekon. stability (problémy v zemědělství, škodlivé pro zdraví člověka
– někteří vědci se domnívají, že oteplování nepřinese ekon. ztráty » mělo by se zalesňovat, apod.
– Kjótský protokol – ČR ho ratifikovala v r. 2001 – jde o snížení plynů, ale není v platnosti (musí ho ratifikovat 55 zemí, což se stalo, ale musí ho také ratifikovat země s nejvyšším vypouštěním plynů – USA, Rusko » nechtějí přiznat, že vypouští nejvíce plynů, zalesňují, apod.)

Narušení ozónové vrstvy
– vrstva omezuje dopad ultrafialového záření na zemi
– freony ozon rozkládají
– nad J pólem a velkými městy jsou díry

Kyselé srážky
– jsou důsledkem spalování fosilních paliv » plyny se přenáší do vzdálených oblastí
– působí škodlivě na rostliny, vodu, horniny
– neg. dopad – mění se PH sladké vody, sníží se výnosy zem. plodin, urychluje korozi, zdrav. potíže

Vše vede k ohrožení biol. diverzity = rozmanitost, úbytek živoč. druhů hlavně v tropech + kácení pralesů, důležité v genetice, ohroženy jsou také korálové útesy a pobřežní oblasti. Biol. diverzitu ovlivňuje zejména odlesňování, odvodňování, těžba surovin » snižuje se schopnost prostředí odolávat znečištění.

Ekonomické aspekty

– subdisciplina ekonomie ž.p » 2 zákl. směry:
1. enviromentální ekonomie – vychází z neoklasické ekonomie – v centru je efektivní alokace přír.zdrojů + důraz na ceny
2. ekologická ekonomie – vazba mezi ekol. a ekon. systémem – lid. spol. je součást tohoto propojeného systému, je nutno se chovat tak, aby se obranyschopnost přírody zachovala do budoucna

Enviromentální ideologie
– většina pol. stran řeší ekol. problémy
– 3 hl. proudy:
1. antienviromentalistický – konzervativní strany » ekon. aktivity společnosti mají na ž.p. malý dopad (zpochybňují globální problémy); vláda nemá zasahovat
2. radikální ochráncí .p. – GREENPEACE, zelené strany, apod. » neg. přístup k tržní ekonomice a věd. pokroku; problémy se mají řešit decentralizací – život v menších komunitách, které by využívaly vlastní zdroje
3. střední proud – liberalistické strany » nutnost řešení ekol. problémů; uznávají, že lidstvo mění rychle ž.p. a ekosystémy; podtrhují odpovědnost státu; jsou pro sankce za ekol. špatné chování; jsou pro technologický pokrok, který by zmírnil rizika znečištění ž.p.

Ekonomický přístup k ŽP je ovlivněn značnou povahou ekonomických statků ŽP. Některé z těchto statků byly volné a využívány bezplatně (např. velké pastviny). Nadměrné využívání volných zdrojů však vedlo k jejich vyčerpání či zničení (co je zdarma, toho si lidé neváží).

Jiné části ŽP (např. kvalita ovzduší) mají charakter veřejného statku. Veřejný statek nikdo nevlastní (případně vlastní např. stát), hlavní vlastnosti je nevylučitelnost ze spotřeby tohoto statku. Další vlastností je pak nerivalita ve spotřebě (tj. spotřebováváním neomezuji okolí). U veřejných statků selhal trh a do této oblasti musí vstoupit stát.

Ve sféře ŽP neexistují trhy v konvenčním smyslu. Ceny zde nemohou srovnávat jednotlivé nároky u ŽP tak, aby se omezilo jejich využívání. Dříve byla cena chápána jako nulová, což vedlo k domnění, že je statků dostatek. Hovoří se tak o selhání trhu."

Zpracováno formou odrážek. Klíčové informace jsou tučně zvýrazněny.