1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Pojem sociometrie

2.2.	Charakteristika malé skupiny

2.3.	Sociometrické výzkumné metody

2.4.	Sociometrický test

2.5.	Postup při tvorbě sociometrického testu

2.6.	Zpracování sociometrických dat

2.7.	Zpracování sociometrických matic

2.8.	Grafické zpracování sociometrických dat

3.	Metody a praktické provedení

3.1.

Dotazník

3.2.	Provedení předvýzkumu

3.3.	Praktické provedení sociometrického šetření

4.	Vyhodnocení výsledku výzkumu

5.	Závěr vlastního výzkumu

6.	Přínos práce pro pedagogickou praxi

7.

Přílohy

7.1.	Vzor sociometrického dotazníku

7.2.	Vyplněné dotazníky

"2. Sociometrické výzkumné metody
Ve světové sociologické a sociálně psychologické literatuře je průkazná tendence redukovat komplex sociometrických výzkumných technik prakticky na jedinou techniku, totiž na vlastní sociometrický test. (Petrusek 1969, 100 až 104) Ovšem Moreno sám uvádí v různých textech různý počet sociometrických postupů. Kombinací tří přehledných sdělení lze pak obdržet deset technik, jež Moreno obvykle za specificky sociometrické sám pokládá:
1. test seznámení
2. sociometrický test
3. test rolí
4. test vzájemného působení
5. test spontánní
6. psychodrama
7. sociodrama
8. živé noviny
9. terapeutický film
10. obecné studium jednání in situ
Sociometrická analýza skupiny je podle Morena neredukovatelná na analýzu jediného faktoru, pluralita faktorů musí tedy být postižena pluralitou výzkumných postupů, jež pak lze klasifikovat podle typu faktoru, který dominantně postihují.
Sociometrický test je orientován k zjištění soustavy sociopreferenčních vztahů, testy spontánnosti k popisu funkce „faktoru spontánnosti“, test rolí, pří-padně sociodrama, k faktoru role.
Za sociometrické výzkumné techniky lze pokládat jen takové postupy, které jsou předmětně orientovány k postiţení sítě sociopreferenčních vztahů, a to bez ohledu na to, zda v centru pozornosti je struktura afektivních vztahů ve skupině nebo situovanost individua v tomto strukturálním rozměru.
Za sociometrické výzkumné techniky lze pokládat pouze ty postupy, kte-ré poskytují sociologicky a sociálně psychologicky interpretovaná data, jež je možno podrobit teoretickému rozboru, nikoli tedy terapeutické postupy, jejichţ výsledkem může být pouze neopakovatelný skupinový či individuální efekt, avšak ne soubor teoreticky relevantních dat. Ze sociologického hlediska koneč-ně nelze pokládat za sociologicky výzkumné techniky ty postupy, jejichž výsled-kem jsou data interpretovatelná pouze psychologicky.
Z hlediska vnitřní struktury sociometrické problematiky lze rozdělit soci-ometrické výzkumné postupy na techniky orientované primárně k popisu (deskriptivní techniky), tedy ke stanovení situace (diagnostika), a na techniky, je-jichž dominantním cílem je změna pozice individua ve skupinové situaci nebo restrukturování skupiny, změna její psychické, socioemociální atmosféry (tera-peutické postupy).

2.1. Sociometrický test
„V souboru sociometrických technik, pokud jsou používány sociology, ústřední místo zaujímá sociometrický test. Sociologická literatura věnovaná ostatním technikám je neobyčejně chudá, podrobnější popisy jsou obsaženy výhradně v pracích z psychologie, psychoterapie a velmi zřídka sociální psy-chologie. Daleko suverénnější převahu by bylo moţno demonstrovat v pracích specificky sociologických, které jsou předmětně orientovány k problematice ma-lých skupin. Také v sociální psychologii autoři zcela uvědoměle redukují socio-metrické techniky na sociometrický test. Je třeba si uvědomit, ţe pod pojmem sociometrický test dnes shrnujeme velké množství dosti podstatně odlišných výzkumných postojů, jež samy vyţadují speciální klasifikace.“ (Petrusek 1969, 105) Já jsem zvolila sociometrický test, neboť v rámci zjišťovaných skutečností jsem poloţila jednoduché otázky členům skupiny."

Zpracováno jako bakalářská práce na Katedře didaktických technologií Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity.
Práce obsahu sociometrické matice, sociogramy a grafy, čistý text činí cca 19 stran.
Přílohy uvedené v desetinném obsahu o rozsahu 8 stran nejsou započítány do celkového rozsahu práce.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).