1.	Evropský volný trh a jeho očekávané přínosy

2.	Vliv volného trhu v oblasti průmyslu a směny

3.	Vyšší nároky na logistiku

4.	Úspory, k nimž vede zrušení hraničních kontrol

5.	Specifika národně regulovaných oborů dopravy a kroky vedoucí k jejich harmonizaci

6.	Opatření na posílení kapacity dopravní infrastruktury

"Evropská logistika na trhu EU

Datum 1.1.1993 znamená začátek evropského volného trhu. Na tomto trhu bydlí, pracuje a tráví svůj volný čas 340 milionů lidí za podmínek volného pohybu osob, zboží, kapitálu i služeb.
Na základě přílišného rozptýlení řízených a regulovaných trhů do jednotlivých států je od spojení očekáváno zlepšení konkurence uvnitř EU a z toho plynoucí efekt zlepšení konkurenční pozice evropských podniků na světovém trhu. Například GNP zemí EU dohromady je větší jak GNP USA nebo Japonska.
Podpisem společného dokumentu se v roce 1992 zavázalo těchto 12 států k dokončení společného trhu: Belgie, Německo, Dánsko, Francie, Řecko, Velká Británie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Špaňelsko. Podle studie italského bankéře Cecchiniho se od vzniku společného trhu očekává v období 1993-1998 vysoký růstový a zaměstnanostní efekt:
-realný hrubý sociální produkt zemí EU vzroste o asi 400 mld DEM
-množství zaměstnaných o asi 1,8 mil
-náprava schodků hospodářství
-zřetelná náprava podniků díky zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti
Původní snaha komisí EU o harmonizaci právních pravidel nebyla vzhledem k neuskutečnění přizpůsobení pravidel na základě ekvivalentního principu dokončena. Je nutné, aby výrobky správně vyrobené v jednom členském státu se mohli ihned prodávat i v ostatních státech. Národní normy a pravidla jsou členskými státy vzájemně uznány. Pouze v zájmu ochrany bezpečnosti, kultury, zdraví a životního prostředí si mohou státy ponechat zvláštní pravidla.
Ačkoli nebyly ještě k 1.1.1993 odstraněny všechny překážky v realizaci zpočátku jmenovaných základních svobod, projevují se tyto svobody i na logistických konceptech a činnostech. Je to proto, že na to podniky dříve nebo právě teď přistupují.
V oblasti průmyslu a směny můžeme očekávat následující tendence rozvoje:
-v oblasti zisku nerostných surovin, materiálu a zboží zesílí tendence ke globálnímu sourcingu, případně k evropskému sourcingu, tzn. k celosvětovému či evropskému nakupování,
-regionální cenové rozdíly u produktů mohou být v rámci Evropy užitečné a vést k dalšímu snížení škod na životním prostředí,
-dosud národně formované struktury regionů a hospodářských center zmizí díky zániku dřívějších hranic,
-koncepty distribuce budou díky zvyšujícímu se využití efektu „ekonomie velkých měřítek“ v rámci Evropy vyrovnány
-se zánikem hraniční kontoly uvnitř společného trhu budou kontrolní funkce nahrazeny výměnou dat mezi podniky a státní správou členských zemí.
Se vzrůstajícím prolínáním evropského hospodářství se očekává do roku 2000 40%ní nárůst odbavování při přechodu hranice. Díky ubývajícím rozdílům ve zhotovování výrobků, celoevropskému nakupování a vysoké kvalitě distribuce, stoupá hustota transportované zásilky. Navíc dochází dídy stoupající frekvenci přepravy ke zmenšení zásilky. Díky tomu roste i poptávka po kvalitativně vyšších logistických výkonech s větší spolehlivostí v celoevropské síti. Při celoevropském nakupování a distribuci stoupá význam plánování, koordinace, řízení a kontroly nákladů na pohyb materiálu a zboží."

V práci se objevují pravopisné chyby.
Zpracováno jako seminární práce na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.