"Umělecký překlad jako oblast literární komparatistiky
Ďurišin překlad definuje jako „špecifický kód, ktorého takmer výlučná
funkčnosť spočívá v tom, že umožňuje mnohostrannú medziliterárnu výmenu hodnôt,
medziliterárnu komunikáciu.“ (Ďurišin, 1976: 34) Jde tedy o zprostředkovávací
funkci překladu, která je významným faktorem meziliterární výměny a to zejména
proto, že existuje pouze omezená skupina lidí, která dokáže pojmout více jazyků na
úrovni srovnatelné z jazykem mateřským. Takovýto bilingvismus, nebo ideálně
polylingvismus, je u čtenáře výjimkou a je tedy úkolem překladatele překódovat
literární text z výchozího jazyka do cílového tak, aby zachoval všechny umělecké
hodnoty díla. Vidíme, že se zde kromě reprodukční složky překladatelské práce
uplatňuje také složka kreační, překladatel vlastně vytváří adekvátní variantu předlohy
a zprostředkovává cílové literatuře hodnoty literatury výchozí. Překlad je proto
jedním ze zásadních prvků meziliterárního procesu a spadá do oblasti literární
komparatistiky.
Umělecký překlad se od ostatních druhů překladatelské práce liší zejména
zacílením, které je mnohem širší a kvalitativně odlišné. Omezení cíle překladu na
pouhé přetransformování předlohy do jiného jazyka popírá kreativní složku
překladatelské práce. Důležité je si uvědomit, že specifikem uměleckého překladu je
právě napětí mezi reprodukční a tvořivou složkou, a proto jeho kvalita spočívá v míře
originálnosti, nenapodobitelnosti modifikace předlohy. Ďurišin svou představu
srovnává s divadelním představením, které je vlastně svérázným zpracováním
předlohy, přitom nabízí velký prostor pro vlastní invenci."