"Tržní selhání
- idylický obrázek dokonalé konkurence předpokládaný teorií neviditelné ruky kazí v realitě dvojice tržních selhání:
• nedokonalá konkurence (monopoly, kartely)
• externality
- tržní selhání = trh neplní svou funkci

Klíčový problém obou těchto zdrojů tržního selhání je podobný. V dané tržní situaci ceny neodrážejí skutečné společenské mezní náklady a společenské mezní užitky = stav, kdy neexistuje dokonalá konkurence, tj. že co se vyrobí, není spotřebováno.

Ovlivňují:
• kolektivní statky – nedělitelná spotřeba, nevylučitelnost ze spotřeby (ochrana, bezpečnost)
• monopol – ekonomický subjekt, který se nechová na trhu plně tržně, není určen nabídkou a poptávkou
• externality
• nedostatečná informovanost – chybí informovanost o některých tržních skutečnostech
• nekomplexní trhy – příliš nízká produkce některých statků (např. pojišťovnictví)
• nezaměstnanost – nerovnováha na trhu práce
• potřeba redistribuce – trh je rozdělen na bohaté a chudé, dochází k přerozdělení příjmů, aby došlo ke zlepšení postavení určité skupiny

Externality
– objevují se, když trh neregistruje vedlejší faktory výroby nebo spotřeby. Např. veřejně prospěšný podnik vypouští do vzduchu sirné plyny, okolní domy trpí škodami na majetku a lidé churaví
– vznikají při výrobě nebo spotřebě některých výrobků a služeb
– zvláštní případ veřejného statku, určitý vztah mezi dvěma subjekty, a to takový, že při produkci nebo spotřebě veřejného statku vzniká druhému netržní stav
– účastníci určitého vztahu přenáší na 3. (nezúčastněnou) osobu (pochází z anglického slova „extra“ - něco „navíc“. Existence externalit je faktor, který komplikuje fungování tržního mechanismu a je často považován za jeden z hlavních typů tržního selhání)
• negativní - negativní efekt, přenášení nákladů na 3. osoby. Příkladem je znečistění životního prostředí. Stát - pomocí daní (překroční určitého limitu) se snaží snížit míru znečistění - tyto peníze použije na „opravu“"