"• výzkumné
o Liší se v tom, že jejich smyslem je něco zkoumat
o Mají za úkol v pedagogicko-psychologickém pojetí zjistit nějakou zákonitost, potvrdil nebo vyvrátit hypotézu
o Nejsou zaměřeny na konkrétního žáka nebo skupinu
o badatelé a výzkumníci

- Gaussova křivka
o Malá část učitelů je nadprůměrem a podprůměrem
o 5% učitelů je těch, kteří jsou pro to nadáni
o 5% učitelů by tu práci neměli dělat, ptž ji dělají špatně
 Lajdák (každou práci bude dělat špatně)
 Špatná volba (učitelská profese má svá specifika, jsou jedinci, kteří si profesi vybrali špatně, nehodí se na ni)
o Zbytek těch 90% - vzdělání by mu mělo být nápomocno
 Schopnost propojit teorie s praxí
 Problém – přehnaná očekávání, nutná jsou realistická očekávání
- Rozčílený učitel, který ztrácí kontrolu, je prohra učitele a výhra žáků

Psychologie učení
- Učení je autoregulační proces, v němž se formuje činnost člověka, jeho vědomí i jeho psychické vlastnosti
- Učení = existují desítky definic, neexistuje absolutní shoda
o WOODWORTH, SCHLOSSBERG:
 více než úmyslné učení nazpaměť a nácvik
 změna, která se vyskytuje v organismu během jiných aktivit
 pozdější aktivita je odlišná v důsledku aktivity předcházející
 vytváří relativně trvalé následné účinky (změny)
o B. F. SKINNER:
 vytváření nového způsobu chování
- Učení v širším pojetí
o Učení je změna, ke které dochází v prožívání a chování jedince na základě předchozí zkušenosti. (definice podle Morgana)
o Je to naučené chování
o Je vlastní i subhumánním živočichům, nejenom člověku
o Na základě zkušenosti se naučíme množství znalostí, dovedností
o Některé změny v našem prožívání a chování nejsou vyvolány zkušeností, ale anatomicko-fyziologickými změnami, ke kterým dochází v organismu
- Učení v užším pojetí
o Je vlastní pouze člověku
o Záměrné a cílevědomé osvojování si soustav vědomostí, dovedností a návyků, názorů, postojů, formování vlastností
o Toto učení se přirozeně odehrává ve škole, ale nejenom tam (i v rodině)
o Je převažující činností od nástupu školy do ukončení přípravy na profesi
- učení je změna v chování, ke které dochází na základě předchozí zkušenosti (učení v širším slova smyslu)
- proces, který je vlastní pouze člověku, je cílený a záměrný – chceme si něco osvojit
o hlavní socializační proces
o def. učení v užším slova smyslu
- výsledky procesu učení
o mají podobu vědomostí, dovedností, návyků, postojů atd.
o ve škole si osvojujeme soustavy vědomostí a dovedností (v nějakém systému, řádu)
o Obecně:
 zkušenost
o V užším slova smyslu:
 vědomosti
• učením osvojené soustavy informací – pojmů, faktů, pouček, zákonů a pravidel
• jejich osvojování vědomostí souvisí poznávacími procesy, motivací i s vlastnostmi osobnosti
• nepředstavuje pasivní zafixování informací, ale aktivní individuálně typické zpracování informací
• Znaky vědomostí:
o kvalita: uspořádanost, přesnost, podrobnost
o trvalost zapamatování
o použitelnost
o motivačně emoční náboj
• Stadia osvojování vědomostí:
o znovupoznání
o vybavování
o (ne)přesná reprodukce
• Úrovně osvojování vědomostí
o kvantitativní = rozšiřování pojmů a představ, informací apod.
o kvalitativní = prohlubování a zdokonalování naučených informací (od méně podstatného k podstatnějšímu, vytváření systémů pojmů, proces generalizace a diferenciace informací apod.)
• Efektivita osvojování vědomostí závisí na:
o povaze a rozsahu osvojované látky (smysluplný, smysluprostý materiál)
o způsobu učení (vcelku, po částech, kombinace obou, mechanicky, logicky, kombinace obou)
o časový rozvrh procesu učení
o metodách vyučování – propojení vnímání a představ s myšlením a řečí a s praktickou činností
• Opakování
o frekvence - overlearning, nadbytečné učení je účelné,
o časové rozvržení – soustředěné a rozdělené. Efektivnější je opakování rozdělené, tj. s přestávkami,
o metoda opakování – čtení – nejméně vhodné, samostatná reprodukce, diskuse, přehledy, praktická činnost
 dovednosti
• učením získané pohotovosti k metodicky správnému, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti
• složité uvědomělé činnosti prováděné na základě vědomostí
• Druhy dovedností:
o senzomotorické
o intelektuální
o sociální a afektivní
• Znaky dovedností:
o kvalita výsledků činnosti
o rychlost výkonu
o snížení únavy
o zlepšení metody vykonávání činnosti
o stupeň osvojení dovedností – dokonalost, mistrovství
o šíře uplatnění – kolik variant příslušné činnosti si člověk osvojil
• Vztah dovednost x schopnost:
o Dovednost i schopnost jsou nezbytné předpoklady pro efektivní vykonávání činností, ale schopnost je předpokladem obecnějším, prvotním. Dovednost je předpokladem speciálním a osvojuje se rychleji než schopnost.
• Podmínky osvojování dovedností:
o uvědomělé cvičení,
o znalost výsledků – zpětná vazba,
o součinnost vnímání, slovního myšlení a praktické činnosti,
o cvičení vcelku a po částech,
o vliv transferu a interference – vliv kladného a záporného působení jedněch dovedností na druhé.
 návyky
• zautomatizované úkony vykonávané s minimální účastí vědomí
• motivační složka
• Druhy návyků:
o pozitivní (hygienické, společenské)
o neškodné (pohvizdování, slovní vycpávky)
o negativní – škodlivé (hráčský návyk, kouření, drogy)
 postoje
 změny psychických procesů a stavů nebo psychických vlastností
- socializace
o vrůstání jedince do společnosti (osvojuje si sociální dovednosti a kompetence) – komunikovat, pravidla a normy spol., atd.
 celoživotní"

Práce obsahuje naskenované výpisky ze sešitu, které zabírají cca 3 stránky dokumentu.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ