"• zhruba od 5. století do 15. století (tedy okolo 1000 let)
o přelomem je buď rozpad římského impéria (429) nebo uzavření poslední filosofické školy (529)
• rozšiřuje se křesťanství
• doba vzdělání, vědy (nikoli doma temna!)
• téma fídés a ratio
o téma rozumu a víry, víry a vědění
o Tertullianus (Tertulián)
 věřím, protože je to nesmyslné
o někdo vidí harmonii, spolupráci mezi rozumem a vírou
• filosofové jsou zároveň teology
• svět je rozumně uspořádaný, je poznatelný
• filosofie musela být „vypitvána“ z teologických spisů
• středověk znamená rozdělení na latinskou, arabskou a pravoslavnou část (z hlediska vědění), když se to začíná spojovat, tak končí středověk

Periodizace
• apoštolské období – 1. století – křesťanství se rozšiřuje
o pronikají prvky řecké kultury (helénizace křesťanství), malé křesťanské obce, neexistuje přísná provázanost, dogmata, vše se utváří
o Pavel z Tarsu
• patristika – 2. – 8. století (od pater – otec – proto učení otců)
o 2. – 3. století – apologetika
 obhajoba křesťanství, další šíření – střet s ostatními názory
 potřeba oslovovat i inteligenci, nejenom chudé vrstvy
 křesťané byli přesvědčeni o tom, že právě křesťanství je ta pravá filosofie – měli důkaz (Ježíše, který vstal z mrtvých)
 končí uznáním křesťanství jako náboženství Říma (313 Milánský edikt – zrovnoprávnění, uznání papežství – Silvestr I.)
o 4. – 6. století – dogmatika
 vytváření dogmat na koncilech – teze, o kterých se nepochybuje
o 6. – 8. století – systematika
 vytváření systému, objevuje se i filosofie
• scholastika – 9. – 15. století
o raná (9. – 11.) – spor o univerzálie, vliv jiných filosofií – arabská a židovská
o vrcholná (12. – 13.) – vytváření sum, znovuobjevování Aristotela, univerzity
o pozdní (14. – 15) – kryje se s renesancí, kritika Tomáše Akvinského, rozvíjí se v VB

Patristika
• 2. – 8. století
• dochází k některým změnám ve vnímání
o Bůh – člověk
 Bůh je všemocný stvořitel, který stvořil vše z ničeho
 boží vůle je nejdůležitější, člověk ji má plnit
 nejvyšší ctností je pokora
 člověk se může s Bohem spojit pomocí motlitby(Bůh není neosobní)
 Bůh je milostivý a spásný
 sjednocení s Ježíšem
o člověk-člověk
 všichni lidé jsou si rovni, láska mezi lidmi, sestry a bratři v Kristu
o člověk a svět
 důraz se přesunuje k posmrtnému životu – odvrat od světa (I Ježíš říká: Přemohl jsem svět)
 lineární pojetí času
• dělíme na apologetiku a dogmatiku + systematiku

Apologetika
• 2. – 3 . století
• obhajoby apologetů (j.č. – apologeta, mn.č. – apologeté)
• snaha získat do svých řad vzdělance
• probíhají změny uvnitř křesťanských obcí
o původně jsou demokratické, v čele stojí presbyteři a jejich pomocníci diakoni
 speciální místo mají charismatikové – proroci, zázračně uzdravovali
o roste bohatství, tudíž je potřeba zřídit úředníky – biskupové
 postupně zvyšovali svůj vliv až přemohli i presbytery
o dochází k celoříšské integraci do katolické (katholikos – obecný, celku se týkající), všeobjímající církve
• Konstantin I. 313 křesťanství legalizuje – do té doby jsou křesťané pronásledováni
Justin (106-166)
• přízvisko mučedník nebo filosof
• „křesťan v plášti filosofa“
• napsal dialog se Židem Trifonem
o probírá se různými filosofiemi
o ti, co jako Sokrates žili v pravdě, tak sice neznali úplnou pravdu a nebyli křesťané, ale Bůh je LOGOS, takže oni se svým rozumem podíleli na pravdě a mohli Boha nahlédnout
 žili podle zákona logu, takže také budou spaseni
o umožnil průnik staré filosofie do křesťanství
Irenej
• nejvýznamnější odpůrce gnose, pro nás zdroj vědění o gnosi
• „Skutečnou gnósí je učení dvanácti apoštolů“
Tertulián (Tertullianus)
• viděl protikladnost víry a rozumu, je pravda rozumu a pravda víry (ta se nachází v úplně jiné sféře, máme jí dat přednost)
o co mají společného Athény s Jeruzalémem? – byl proti vnášení filosofie do náboženství
o věřím, protože je to nesmyslné (Credo Quia Absurdum Est)
• měl docela vliv, psal trefně, vynikající řečník

Alexandrijská škola
• katechetická škola – měla za úkol bojovat proti gnosticismu
• vzniká tam ortodoxní gnose
o kladli důraz na poznání
• zakladatelem je Klémens Alexandrijský
o obhajoba filosofie – filosofie má své přirozené místo na cestě ke spáse
o filosofie nás učí ctnosti, je vychovatelkou – Bůh to tak chtěl, filosofie měla připravit pohany
o některá místa bible je nutné brát pouze obrazně
• Órigenés (185-254)
o byl také žákem Ammonia Sakka
o byl obžalován z hereze a byl vyobcován, jinde ho ale přijali
o vzal doslova výrok z Matoušova kázání, že když nám překáží nějaký úd. tak ho máme odříznout –vykastroval se
o předpokládá reinkarnaci – budeme se tak dlouho rodit, dokud bůh nebude ve všem
o i démoni mohou být spaseni (mohou dojít blaženosti)
o Písmo vykládá alegoricky
o negativní teologie – Bůh je vždycky víc, než co my známe, než co si dokážeme představit – vyjmenovává, co Bůh není
 Bůh je nepoznatelný
o používá slovo Logos pro Krista
o Bůh v sobě obsahuje ideje, které působí při stvoření světa
Sv. Jeroným
• překlad Bible do latiny (Vulgata)

Dogmatika
• 4. – 6. století
• vytváření pravidel

Kapadocká škola
• Řehořové (Řehoř z Nyssy a další)
• účastnili se koncilů

Koncily a vytváření dogmat
• probíhaly postupně"

Práce obsahuje naskenované úryvky z knih, které zabírají přibližně 3 stránky.