"LUCEMBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ (1310 - 1437)
- 1308 hrabě Jindřich VII. Lucemburský po smrti Albrechta Habsburského zvolen římským králem
- 1306 opustili trůn Přemyslovci a Jindřichovi byl 1309 nabídnut český trůn pro jeho syna Jana

Jan Lucemburský (1310 - 1346)
- přezdívky: "Král diplomat" v zahraničí a "Král cizinec" v českém království
Jan Lucemburský v českých zemích zůstal cizincem, posloužily mu ovšem jako odrazový můstek pro výrazné ovlivňování evropské politiky.

- 3 nástupnické principy: dostal Čechy v léno, oženil se s Přemyslovnou a šlechta ho uznala králem
- 1310 česká šlechta dojednala s Jindřichem sňatek jeho syna Jana 14 let a Elišky Přemyslovny 18 let
→ Čechy měly naději získat důležité postavení v důsledku propojení s císařskou hodností, kterou
měl Jan získat po otci
- Jan Korutanský se ale odmítl vzdát trůnu, tak byl Jan Lucemburský nucen vojensky obsadit Čechy

Česká politika
- původní cíl byl rozmach lucemburského rodu a Čechy se měly stát finanční i vojenskou oporou
- problém byla česká šlechta, která podmínila korunovaci podpisem smlouvy:
Inaugurační diplom = soubor privilegií a závazků, které nastupující český král Jan potvrdil šlechtě
a) úřady a majetky mohou nabývat pouze Češi
b) vojenská povinnost se omezovala na obranu Českého království a Moravského markrabství

- 1313 otec Jindřich VII. zemřel, ale jelikož Jan nebyl plnoletý nezískal římskou korunu

Opoziční skupiny:
1) vdova Eliška Rejčka (nevlastní matka Elišky Přemyslovny) a její milenec Jindřich z Lipé
2) Elišky Přemyslovna, spojenec Vilém Zajíc z Valdeka a kancléř Jan Volek
- královna chtěla narozdíl od manžela obnovit velikost českého státu

- král Jan porušoval Inaugurační diplom a šlechta začala hrozit občanskou válkou
- 1318 Jan se v podstatě vzdal podepsáním dohody, kterou sjednal římský král Ludvík Bavorský:
Domažlické úmluvy - potvrzovaly privilegia, stanovená Inauguračním diplomem
- znamenaly faktickou kapitulaci Jana Lucemburského jako českého vladaře
- vlády v se ujal Jindřich z Lipé a Jan pobýval v Čechách velice málo

Zahraniční politika
- o Svatou říši římskou soupeří: Lucemburkové, Habsburkové, Wittelsbachové
- politicky či bojem připojil: Chebsko, Horní Lužice, severní italská města a polské město Vratislav
- 1335 setkání králů: český Jan Lucemburský, polský Kazimír III., uherský Karel Robert
→ vyřešeny spory ohledně hranic států

Situace v Čechách
- král Jan často nepřítomen, tak šlechta v obavě před nebezpečím začala jednat se synem Karlem
- 1333 Jan Lucemburský udělil synovi titul Markrabě moravský
- poslední 2 velké činy krále Jana:
1) pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic) 1344
2) pomoc synu Karlovi ke zvolení na adeptem Římského krále 1346

26.8.1346 - král Jan padl v bitvě u Kresčaku ve Stoleté válce na straně Francie (navíc byl slepý)
- bitvy se účastnil i Karel, ale ten vyvázl
Karel IV. Lucemburský "Otec vlasti" (1346-1378)
- narozen 1316 v Praze jako Václav
- otec Jan Lucemburský ho odvedl od matky Elišky Přemyslovny kvůli politickým sporům
- v 7 letech odveden do Francie, kde byl vychováván strýcem Karlem IV. Sličným, od kterého
křtem získal jméno Karel
- vzdělaný, velmi zbožný, což mu zachránilo život, když před modlitbou odmítl otrávenou snídani
- bojové zkušenosti získal po boku otce v Itálii

- manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská
→ vyženěna nová území

Domácí politika
- 1333 otcem pověřen spravovat české země → udělen titul Markrabě moravský
- Karel se snažil v Českých zemích obnovit moc krále, hospodářství a obchod
- dobrý vztah s papežem Klimentem V., který byl v mládí jeho vychovatelem
- díky přátelství s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic Praha roku 1444 povýšena na Arcibiskupství

Zahraniční politika
- zemřel konkurent na stolec Svaté říše římské Ludvík Bavorský
- v bitvě u Kresčaku padl jeho slepý otec Jan Lucemburský
- 1355 zvolen římským císařem
- vydal Bulu krále Karla = reformace volby krále → stačila pouze většina kurfiřtů a ne všichni

- 1378 zemřel"

Práce se skládá z několika dokumentů. Obsahuje i prezentaci.