"EVROPA V 17. STOLETÍ OBDOBÍ NOVOVĚKU
- v západní Evropě proběhly rychlé změny v podobě revolucí, střední Evropa se pomalu vyvíjela, to
vyvolalo nutnost změny společenského a správního uspořádání

Společnost: Období občanské společnosti
- postupně mizí stavovské rozdíly a nastává rovnost občanů před zákonem

Hospodářství: Kapitalistický způsob výroby
- majetkovým základem hospodářské produkce se stal kapitál (prostředek, který se nespotřebovává, ale použije)
- svoboda podnikání, intenzívnější a organizovanější výroba průmyslu (manufaktury)

ANGLIE

Rod Stuartovců (1603-1714)
- poslední anglická panovnice z rodu Tudorovců královna Alžběta I. zemřela bez následníka a jejím
nejbližším mužským protestantským příbuzným byl skotský král Jakub VI. Stuart

Jakub I. Stuart (1603-1625)
- Jakub se snažil vládnout absolutisticky → rozpor s parlamentem
- přes odpor vytvořil Personální unii složenou z Anglie, Skotska a Irska → vládl Velké Británíí
- dával přednost anglikánské církvi před katolíky a puritány, tak vypuklo v roce 1605 Prachové
spiknutí kdy se katolici pokusili vyhodit parlament do povětří, ale byli odhaleni a popraveni
- Jakub kvůlu neschodě s parlamentem nemohl pomoci svému zeťovi Fridrichu Falckému v boji
proti Ferdinandovi II. Habsburskému, který ho vyhnal z českého trůnu
- parlament chtěl vyhlásit válku Španělsku, což Jakub nechtěl, do čela vlády se však dostává jeho
syn Karel I. podporovaný vévodou z Buckinghamu → válka se španělskem skončila neúspěšně

Karel I. Stuart (1625-1649)
- potřeboval peníze na války, ale parlament jeho návrh na zvýšení daní odmitl → král parlament
dvakrát rozpustil (bez parlamentu však nebyli daně a bez daní armáda)
- od 1629 začal vládnout absolutisticky → spor s parlamentem vyvrcholil ve válku

Anglická revoluce (1642-1648)

1. FÁZE (1640-1642)
- rozkol mezi králem a parlamentem vyvolal omezení moci pro krále, který naopak zbrojil

2. FÁZE - Občanská válka (1642-1649)
- za králem stála vysoká šlechta a anglikánská církev, proti nim se postavil parlament, ke kterému se
připojili Puritání a Independenti kvůli odporu k růstu moci anglikánské cíkrvi
- v čele parlamentní armády stál independent Oliver Cromwell
- bitva u Edgehillu skončila nerozhodně, ale následné dvě bitvy u Marston Mooru a u Naseby
byla králova armáda zničena a parlament zvítězil

- 1649 byl král odsouzen a následně popraven, parlament vyhlásil Anglii republikou

3. FÁZE - Anglie republikou (1649-1660)
- 1651 sepsána Navigační akta: dovoz zboží povolen pouze na anglických lodí, to však vyvolalo
rozpor s Nizozemím, které se cítilo dotčeno→ válka, kterou vyhrála stejně Anglie
- vláda parlamentu státu nestačí, tak je Oliver Cromwell zvolen Lordem protektorem (1653-1658)
- po smrti Cromwella se jeho syn Richard kvůli neschopnosti vzdal úřadu a zpět na trůn z
vyhnanství byl povolán princ Karel II.
Karel II. Stuart (1660-1685)
- anglikánská církev se stala opět stáním náboženství a bezdětný Karel chtěl aby po něm nastoupil
jeho bratr Jakub II., ale právě protože byl katolík, parlament to neschválil
- prve se snažil s parlamentem vycházet, ale po sporech o nástupnictví byla jeho vláda absolutistická

Jakub II. Stuart (1685-1688)
- touha po absolutismu a navrácení katolictví vyovala spory s parlamentem, na což parlament
reagoval snahou dosadit na trůn jeho prvorozenou dceru Marii Stuartovnu a jejího protestanského manžela Viléma Oranžského → Jakub II. sesazen - Slavná revoluce (slavná = bez krveprolití)

Vilém III. Oranžský + Marie Stuartovna (1689-1702)
- 1689 museli podepsat Listinu o právech, která uznávala práva parlamentu → v parlamentu začali
soupeřit Konzervativci (toryové) podporující krále, proti Liberálům (whigové) hájící zájmy parlamentu

Anna Stuartovna Dcera Jakuba II. (1702-1714)
- za její vlády došlo k úplnému sjednocení Anglie a Skotska → Spojené království Velké Británie
- po její smrti nastoupil rod Hannoverský, protože parlament vyžadoval jen protestanského dědice"

Práce se skládá z několika dokumentů i s obrázky, nelze určit přesný počet stran dokumentu.