"Invaze vojsk Varšavské smlouvy noc z 20/21.8.1968
- invaze vojsk Varšavské smlouvy (SSSR,NDR,PLR,MLR,BLR), byla to největší vojenská operace v Evropě od
druhé světové války
- lidé, kteří kladli odpor nebo protestovali byli zabiti
- reformní vedení KSČ vydalo prohlášení protestující proti vpádu, pak ale zatčeni reformisté v čele
s Dubčekem a odvedeni do SSSR, prezident Svoboda se pak za nimi vydal do Moskvy, kde podepsal pod nátlakem Moskevský protokol, který zastavoval reformní a demokratický vývoj země: ideové popření celého Pražského jara, přijetí bratrské pomoci SSSR a otevření cesty k budoucí normalizaci (jedině Kriegel odmítl podepsat)
- přestože byl Moskevský protokol byl protiprávní a protiústavní, začala cesta k „normalizaci“, se
kterou souhlasil i Husák,
- Dubček po návratu přednesl projev o nastalé situaci a lidé pochopili, že je konec jejich nadějím
- začaly nové čistky, jak ve vedení KSČ, tak ve sdělovacích prostředcích

- 27.10.1968 byl přijat zákon o československé federaci, kdy se unitární Československá
socialistická republika stala federací 2 národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky → republiky měly vlastní občanství, parlament, národní radu a vládu
- důsledkem bylo vzdálení čechů a slováků, a další vlna emigrace
- v listopadu vysokoškoláci zorganizovali stávku na podporu reforem, ta neměla ale pokračování,
později se ale student Jan Palach veřejně upálil, což se stalo mohutnou politickou demonstrací
- následovali antisovětské demonstrace po vítězství našich hokejistů nad SSSR, což dalo sovětům
záminku k pohrůžce další intervence a to vedlo k odstranění Dubčeka a jeho místo zaujal Husák, který stanovil pro zemi program, který byla založen na sovětském modelu socializmu

→ normalizace: obnovení jednoty strany a její vedoucí úlohu a dále upevňovat přátelství se SSSR

- 1970 nová spojenecká smlouva se SSSR, který znamenala ještě těsnější připojení k SSSR
- KSČ přijala pamflet „poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti“, kterou odmítla refory a
vývoj v 1968 byl označen za kontrarevoluci → návrat starého způsobu řízení
- 1971 se konaly parlamentní volby, kdy kandidáti Národní fronty získaly 99 % hlasů, byly to tedy
bezcenné volby

- 1975 po nemocném Svobodovi převzal Husák úřad prezidenta a tak spojil 2 úřady do svých
rukou - prezident, tajemník
- společnost upadala a změnil se i žebříček hodnot, kdy lidé toužili po materiálních hodnotách
- v polovině 70. let došlo k ochalzení vztahů USA a SSSR
- v Evropě byl přijat mezinárodní pakt o bezpečnosti a spolupráci - sloužil ke snížení napětí studené
války a diplomatické vítězství Sovětského svazu v jeho snaze o upevnění územních a politických zisků, výměnou dodržování lidských práv, které Sovětský svaz stejně odmínil dodržovat, pakt byl alespoň jako základ pro působení opozice

- 1977 se stala opozicí Charta 77, což bylo volné sdružení obránců lidských práv, kteří byli lidé
pronásledovaní režimem (Kohout, Havel, Patočka, Vaculík) → Havel uvězně za svoji ideovou úvahu „Moc bezmocných“, následně zase propuštěn
- hned v lednu vydalo KSČ tzv. Antichartu a k podpisu byli donuceny známé osobnosti a umělci

90. LÉTA

- začátkem 90. let dochází k uvolnění v okolních státech (Polsko, Maďarsko), což vyvolává posuny
v myšlení a chování lidí → vnitřní problémy SSSR
- 1985 se novým vůdcem strany stal Michail Gorbačov, jehož hlavní myšlenky byly glasnosť
(otevřenost) a perestrojka (přestavba) → okamžitě začal starý sovětský systém reformovat
- ekonomika SSSR byla v zoufalé situaci a tak rostly obavy z reformního hnutí
- s prezidentem Husákem se prohloubila izolovanost KSČ od společnosti
- 1987 generálním tajemníkem KSČ se stal neschopný Milouš Jakeš, který prováděl jen
nejnutnější úpravy v hospodářství, neboť nechtěl jednat s opozicí
- opozice se rozrůstala a dávala o sobě více vědět"