1.	Vliv světové války na hospodářství

2.	Poválečný vývoj (po první sv. válce)

2.1	Politicko - ekonomická situace

2.1.1

Velká Británie

2.1.2

Francie

2.1.3

Německo

2.2	Vývoj ve dvacátých letech

2.2.1

Spojené státy

3.	Příčiny rozšíření krize

3.1	Omezení vývozu kapitálu

3.2	Omezení dovozu zboží

4.	USA v krizi

5.	Svět v krizi

6.	Hospodářský vývoj po překonání krize do konce 30. let

6.1

Británie

6.2

USA

6.3

Německo

Omezení vývozu kapitálu
Za omezením vývozu kapitálu stál spekulativní růst na New Yorské burze. ta se stávala pro investory stále atraktivnější, což je odrazovalo od zahraničních investic. Stejným směrem navíc působila i americká konjunktura a rozhodnutí FEDu o zvýšení úrokových měr.
Pokles investic se začal projevovat již od léta 1928, k výraznému propadu však došlo až roku následujícího. Tento pokles se musel nutně negativně projevit v evropském hospodářství. O německé totální závislosti na přílivu amerických investic již byla řeč, podobně na tom byly i další evropské státy a samosprávná města.
Vedlejším efektem vedle přímého nedostatku kapitálu, byl i růst úrokových měr, který vyvolal další problémy se splácením dluhů a také zvýšené tlaky na PB zadlužených zemí.
V polovině roku 1929 již Británie, Německo a Itálie zápasily s depresí, ale v Americe ještě vcelku přetrvávaly pozitivní očekávání, zvlášť v souvislosti se stále rostoucí burzou. Negativní tendence se však začaly projevovat i zde, vrcholu aktivit bylo dosaženo v prvním čtvrtletí a poté nastal pozvolný pokles.
Na konci měsíce října, v Černý pátek a hned po něm jdoucí úterý 29. října 1929, se ovšem projevila hluboce zakořeněná pokřivení kapitálového trhu a burza zkolabovala. Výsledným efektem bylo 70% snížení hodnoty akcií během čtyř let. Banky v reakci na kolaps začaly požadovat okamžité splácení dluhů, tím nutily investory vrhat na trh stále další a další akcie, což opětovně sráželo cenu akcií.
Omezení dovozu zboží
Finanční krize měla vliv i na ostatní části amerického hospodářství, kde došlo k obrovským problémům. Reakcí americké vlády na zhoršující se situaci hospodářství bylo prudké zvýšení ochrany vůči zahraniční konkurenci v podobě Smoot-Hawleyho celního sazebníku.
Tím se dostáváme k druhému faktoru, kterým Spojené státy přispěly k rozšíření krize – omezení dovozu zboží. V důsledku zbudování bariér se ostatní země dostávaly do ještě svízelnější situace, protože jim tím byl dále omezen přístup k dolarům. A tak země, které musely splácet své dluhy, měly ještě omezenější možnosti dolary získat a jejich reakcí bylo zvýšení vlastní ochrany. Vytváření bariér zachvátilo všechny země (producenty výrobků i surovin), o uvalení cel a kvót se rozhodovalo bez ohledu na mezinárodní smlouvy a bez jakýchkoliv konzultací s ostatními vládami. Situaci vyhrotil i hromadný útěk od zlatých měn, což bylo pro již tak nepříliš stabilní systém modifikovaného zlatého standardu osudné. Výsledkem byl totální kolaps světového obchodu."

Česká zemědělská univerzita v Praze - Provozně ekonomická fakulta.
Práce obsahuje tabulky.