1.	Vysvětlete kartalistické a metalistické pojetí peněz?

2.	Vysvětlete podstatu merkantilismu.

3.	Vysvětlete, co je to kvantitativní teorie peněz a jaké jsou její dvě základní pojetí.

4.	Co je to Fyziokratismus a co přinesl ekonomické teorii.

5.	Vysvětlete pojem Laissez faire, jaký je jeho vztah k neviditelné ruce trhu a jaký má význam v hospodářské politice státu?

6.	Co je typické pro klasickou politickou ekonomii?

7.	Co je to marginalistická revoluce a jaký byl její přínos pro vývoj ekonomických teorií?

8.	Vysvětlete podstatu Německé historické školy, jaký význam měly myšlenky této školy pro ekonomickou teorii.

9.	Vysvětlete co je to dílčí rovnováha trhů a co znamená ceteris paribus a k čemu se využívá?

10.	Co je to keynesiánství a co bylo příčinou jeho vzniku?

11.	Co je to monetarismu a jaké jsou jeho hlavní myšlenky?

12.	Vysvětlete podstatu teorie racionálních očekávání.

13.	Vysvětlete teorii Lafferovy křivky.

14.	Vysvětlete pojmy neokeynesiánství a postkeynesiánství?

15.	Vysvětlete vztah společenských institucí a ekonomického růstu.

16.	Jsou peníze vůči reálné ekonomice neutrální?

17.	Vysvětlete poptávku po peněžních zůstatcích.

18.	Vysvětlete zlaté pravidlo měnového růstu.

19.	Definujte co jsou to mezní veličiny a k čemu slouží.

20.	Jaký je vztah mezi spotřebou, investicemi a úsporami, na čem závisí?

21.	Vysvětlete keynesiánskou spotřební a produkční funkci.

22.	Vysvětlete co je to přirozená míra nezaměstnanosti.

23.	Co je to platební bilance, k čemu slouží?

24.	Kdy nastává vnější rovnováha státu?

25.	Vysvětlete pojmy měnový kurz a parita kupní síly. Jaký je jejich vzájemný vztah?

26.	Vysvětlete pojem cenová arbitráž, kdy k těmto arbitrážím dochází.

27.	Co to znamená, že je země čistým dovozcem nebo vývozcem kapitálu?

28.	Jaký je vztah mezi reálným měnovým kurzem, nominálním měnovým kurzem a čistým exportem?

29.	Vysvětlete, rozdíl mezi trhem zapůjčitelných fondů a trhem peněz, kdy nastává rovnováha na těchto trzích.

30.	Vysvětlete pojem lidský kapitál.

31.	Vysvětlete keynesiánské pojetí teorie hospodářského cyklu.

32.	Vysvětlete pojem viditelná ruka státu, kdo je jeho autorem.

33.	Vysvětlete teorii úroku rakouské školy.

34.	Vysvětlete co jsou a jak vznikají národní úspory.

35.	Vysvětlete pojmy nominální a reálná apreciace depreciace, revalvace a devalvace.

36.	Co jsou to peníze v širším a užším pojetí?

37.	Vysvětlete teorii politického cyklu.

38.	Co jsou to konvergenční kritéria?

39.	Pomoci modelu AS a AD vysvětlete neutralitu peněz a dále zakreslete situaci, kdy peníze nejsou neutrální.

40.	Zakreslete a vysvětlete, nabídku, poptávku a rovnováhu na trhu peněz.

41.	Vyberte, vysvětlete a zakreslete 2 faktory, které způsobí změnu nabídky a 2 faktory, které způsobí změnu poptávky na trhu peněz.

42.	Zakreslete a vysvětlete 1. a 2. fázi transmisního mechanismu.

43.	Zakreslete a vysvětlete 3. a 4. fázi transmisního mechanismu.

44.	Vysvětlete a zakreslete keynesiánskou spotřební funkci.

45.	Vysvětlete a zakreslete trh zapůjčitelných fondů.

46.	Vyberte, vysvětlete a zakreslete dva faktory, které způsobí posun křivky nabídky na trhu zapůjčitelných fondů.

47.	Vyberte, vysvětlete a zakreslete dva faktory, které způsobí posun křivky poptávky na trhu zapůjčitelných fondů.

48.	Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětlete vnější rovnováhu země, která je čistým vývozcem kapitálu.

49.	Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětlete vnější rovnováhu země, která je čistým dovozcem kapitálu.

Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětlete, jak investiční riziko ovlivňuje vnější rovnováhu země.

51.	Vysvětlete princip účtování na účtech platební bilance. Zaúčtujte vámi vybrané konkrétní příklady (minimálně dvě položky na každém z účtů).

52.	Vysvětlete co je to reálný měnový kurz. V grafu funkce čistého vývozu zakreslete jaký vliv má reálný měnový kurz na určení výše dovozu a vývozu.

53.	Definujte 1 faktor, který způsobí reálnou apreciaci a 1, který způsobí reálnou depreciaci, a obě situace zakreslete do grafu čistého vývozu.

54.	Vysvětlete a zakreslete keynesiánský kříž. Které faktory mohou způsobit změnu rovnováhy v keynesiánském kříži.

55.	Zakreslete a vysvětlete princip konstrukce křivky IS pro uzavřenou ekonomiku.

56.	Zakreslete a vysvětlete princip konstrukce křivky LM pro uzavřenou ekonomiku.

V modelu IS - LM pro uzavřenou ekonomiku zakreslete a vysvětlete kdy a proč nastanou nerovnovážné stavy a k čemu musí dojít, aby byla obnovena rovnováha?

58.	Určete faktory, které způsobí změny rovnováhy v modelu IS - LM pro uzavřenou ekonomiku v důsledku posunu křivky IS. Situaci zakreslete.

Určete faktory, které způsobí změny rovnováhy v modelu IS - LM pro uzavřenou ekonomiku v důsledku posunu křivky LM. Situaci zakreslete.

60.	Na trhu práce zakreslete a vysvětlete dobrovolnou, nedobrovolnou nezaměstnanost a nezaměstnanost tvořící přirozenou míru nezaměstnanosti.

61.	Vysvětlete a zakreslete princip vyčišťování trhu práce.

62.	Vysvětlete a zakreslete produkční funkci a investiční funkci dlouhého období v neoklasickém modelu růstu - Solowovo rozpracování.

63.	Zakreslete a vysvětlete stálý stav v neoklasickém modelu růstu - Solowovo rozpracování.

64.	V neoklasickém modelu růstu - Solowovo rozpracování zakreslete co se stane pokud se zvýší míra úspor.

65.	Vysvětlete a zakreslete teorii endogenního růstu.

66.	Vysvětlete teorii externalit a její vztah k ekonomickému růstu.

Zakreslete a vysvětlete princip stabilizace úrokové míry.

68.	Zakreslete a vysvětlete princip cílování měnové zásoby.

69.	Vysvětlete absolutní a komparativní výhodu v mezinárodním obchodě.

70.	Vysvětlete a zakreslete mezery produktu.

"1. Vysvětlete kartalistické a metalistické pojetí peněz?
kartalistické pojetí peněz (Platón) – peníze jsou pouhým symbolem stvořeným a garantovaným státem, není důležitý materiál ze kterého jsou vyrobeny (peníze bez vnitřní hodnoty). Užitek je přímo měřitelný.
metalistické pojetí peněz (Aristoteles) - hodnota peněz = hodnota kovu, z něhož jsou peníze vyrobeny, peníze nebyly zavedeny státem, vznikly spontánním vývojem s rozvojem směny. Užitek peněz není přímo měřitelný,

2. Vysvětlete podstatu merkantilismu.
Podstatou je sledování národních zájmů prostřednictvím zvyšování množství peněz v zemi (národní bohatství). Jedná se o formu centrálně plánované ekonomiky.
Základními myšlenkami merkantilismu jsou silný stát, bohatá státní pokladna, silná armáda. Silný stát byl ztotožňován s vlastnictvím peněžního bohatství → bohatství je ztotožňováno s penězi a vyjadřováno množstvím zlata a stříbra. „Lze ochudit jiné národy tím, že jim prodáváme zboží, protože získáváme jejich národní poklad.“

3. Vysvětlete, co je to kvantitativní teorie peněz a jaké jsou její dvě základní pojetí.
Řeší vliv množství peněz na ekonomiku. První rozpracováním kvantitativní teorie peněz se zabývali již merkantilisté, kteří tvrdili, že peníze jsou jediným bohatstvím. Avšak pokud dochází k vzrůstu monetární báze, pak dochází k inflaci a roste cenová hladina, především potravin.
Dalším směrem, který se zabýval cenou a penězi byli kameralisté. Ti tvrdili, že množství peněz v ekonomice ovlivňuje stav ekonomiky – zvýšení množství peněz v oběhu zlevňuje úvěry a tím přispívá k oživení ekonomik.

Prvním, kdo tuto teorii označila za kvantitativní teorii peněz byl John Locke:
- zvýši-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru
- hodnota peněz závisí nepřímo úměrně na jejich množství
- příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože snižuje hodnotu peněz v zemi
- v krátkém období je možný příznivý dopad zvýšení peněžní zásoby na nabídku, nakonec však povede k růstu cen, tedy inflaci

Za hlavního autora kvantitativní teorie peněz je považován David Hume. Zvýšení peněz v oběhu se nakonec vždy promítne do zvýšení cen, bez ohledu na to, do čí rukou se peníze dostanou
- mechanismus toků drahých kovů zvyšuje množství peněz v oběhu a způsobuje růst cenové hladiny.,
- vyšší ceny domácího zboží snižují konkurenceschopnost na světových trzích
- což má za následek pokles exportu a zároveň k růstu importu, čímž se rozplyne obchodní přebytek země
- důsledkem pasivní obchodní bilance je vývoz měnového kovu, což vede k poklesu domácích cen a tím i k zlepšování obchodní bilance.
- Humův zákon - není možné dosáhnout zvýšení relativního podílu země na světové zásobě drahých kovů, aniž by země zároveň zvýšila svůj podíl na světové výrobě zboží. Rovnováha odpovídá takovému rozdělení zlata mezi země, které je proporcionální jejich výrobě zboží.

4. Co je to Fyziokratismus a co přinesl ekonomické teorii.
soubor ekonomických teorií fyziokratů, skupiny ekonomů, která věřila, že bohatství národů pochází čistě ze zemědělství. Jejich teorie měly původ ve Francii a byly nejpopulárnější ve druhé polovině 18. století. Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii. Adama Smitha - Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Nejdůležitějším příspěvkem fyziokratů je jejich důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství. Z pohledu moderní ekonomie je hlavní slabinou uvažování pouze zemědělské práce jako hodnotné. Fyziokraté nahlíželi na služby a výrobu zboží jen jako na spotřebovávání zemědělských přebytků, zatímco moderní ekonomové je započítávají mezi produktivní aktivity vytvářející národní důchod. Vláda přírody – bohatství pochází z půdy.

5. Vysvětlete pojem Laissez faire, jaký je jeho vztah k neviditelné ruce trhu a jaký má význam v hospodářské politice státu?
Laissez faire – nechte být, heslo klasického liberalismus, vyjadřuje zásadu, aby hospodářskému dění byla ponechaná volnost (žádné zásahy státu, případně jen arbitra a tvorba pravidel), někdy se překládá jako „trh vše vyřeší, dejte trhu volnou ruku“, Keynes jej kritizoval. Ochrana spotřebitele
Neviditelná ruka trhu je ekvivalentem tohoto tvrzení – vychází z předpokladu, že podnikatelé sledováním vlastního zájmu zajišťují vyšší efektivitu nežli státní zásahy, podnikatelé totiž primárně vidí vlastní zisk, který vede také k růstu národního bohatství.
Neviditelná ruka trhu je analýzou ekonomického chování lidí. Podstatou je spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Představuje soulad mezi vlastním zájmem jednotlivce a zájmem společnosti. Tohoto souladu je docilováno bez zásahů státu.
Předpoklady fungování: systém laissez faire (bez státních zásahů do ekonomiky), instituce zajišťující spravedlnost (ochrana volné konkurence před zájmovými skupinami výrobců), velký trh ( hlavní překážka monopolizujícím snahám), neexistence velkých výdajů státu (břemeno a brzda soukromé iniciativy a tím i hospodářského růstu).

6. Co je typické pro klasickou politickou ekonomii?
Hlavním předmětem zájmu byla makroekonomie. Ekonomické jevy zkoumali z dlouhodobého pohledu. Stoupenci hospodářského liberalismu – zastánci koncepce „minimálního státu“.
Zkoumali faktory a meze ekonomického růstu,
rozdělování národního bohatství,
ekonomické role velkých společenských tříd (kapitalisté, dělníci, pozemkoví vlastníci)
Základními teoriemi byly teorie hodnoty (jedná se o nákladovou teorii hodnoty) a teorie rozdělování (vysvětluje důchody tří základních společenských tříd – mzdy, zisky, pozemkové renty)

7. Co je to marginalistická revoluce a jaký byl její přínos pro vývoj ekonomických teorií?
Protiklad klasické pol. ekonomie – ekonomické jevy je třeba chápat jako výsledky chování jednotlivců; Teorie mezní užitečnosti (subjektivní teorie hodnoty) – subjekty se rozhodují na základě užitku, který statek přináší. S rostoucím množst. užitek klesá. Nový způsob ekonomického myšlení vznikl nezávisle na sobě na třech různých místech. Tomu odpovídá i pozdější vývoj, kdy vznikly tři významné školy ekonomického myšlení → Lausannská škola, Cambridgeská škola, Rakouská škola. Přínosy : zaměření se na poptávkovou stranu trhu, zabývání se alokací omezených zdrojů, mikroekonomický charakter, metodologický individualismus: „ekonomické jevy je třeba chápat jako výsledky chování jednotlivců, a proto je nutné poznat principy chování jednotlivců“, největší vynález - marginální metoda (teorie mezní užitečnosti), důraz na intenzivní využití matematických metod → matematizace ekonomie, liberalismus - předpoklad vnitřní stability hospodářského systému.
8. Vysvětlete podstatu Německé historické školy, jaký význam měly myšlenky této školy pro ekonomickou teorii.
anglická klasická politická ekonomie vyhovuje pouze Anglii. Proti jejímu kosmopolitismu - idea národní ekonomie, neboť všeobecná ekonomická teorie neexistuje. Hlavní úlohou ekonomie je rozvoj výrobních sil země, do kterých patří i aktivita státu, náboženství a morálka. Hlavní rozdíl – metodologie = historismus. Popis stádií ekonomického vývoje - historický evolucionismus (stádium lovecké, zemědělské, zemědělsko-průmyslové a zemědělsko-průmyslovo-obchodní). „Historie je ve svých konkrétních událostech jedinečná a neopakovatelná, proto nelze vyvodit obecný zákon z různorodých událostí lidských dějin.“ Odmítání zobecňování historických událostí - ekonomické jevy historicky relativní."

Práce obsahuje tabulky a grafy o rozsahu cca 7 stran.