1

ÚVOD 2

2	VTAH IDEOLOGIÍ K NÁBOŽENSTVÍM 4

2.1	Politická náboženství 4

2.2	Vztah mezi ideologií a náboženstvím 4

2.3	Katolická církev ve vztahu k totalitním režimům v 20. století 5

3	KŘESŤANSTVÍ A NACISTICKÉ NĚMECKO 6

3.1	Křesťanský odpor vůči nacismu 6

3.1.1

Motivy a důvody křesťanského odporu 6

3.2	Vztah Vatikánu a hitlerovského Německa 7

3.3	Křesťanství a nacionalismus 8

5	KŘESŤANSTVÍ A FAŠISTICKÁ IDEOLOGIE 9

5.1	Fašismus v Itálii 9

5.2	Klerofašismus 10

5.2.1

Slovenský klerofašismus 10

5.3	Církev a Frankova diktatura 11

6	KŘESŤANSTVÍ A SOCIALISMUS 12

6.1	Křesťanský socialismus 12

6.2	Křesťanství a komunismus 12

6.3	Ruský komunismus a náboženství 13

6.4	Pronásledování katolické církve v Československu 14

7

ZÁVĚR 15

PŘÍLOHY 17

"2.3 Katolická církev ve vztahu k totalitním režimům v 20. století
Ve 20. století byla celá společnost, a tedy i katolická církev, konfrontována s nacistickými, fašistickými a komunistickými totalitními režimy. S těmito moderními totalitními ideologiemi neměla doposud ani církev, ani celá společnost ještě žádnou větší zkušenost. V čele církve byl v počátcích rozmachu totalitních ideologií papež Pius XI., který byl papežem od roku 1922. Aby fungování církve po boku totalitních režimů probíhalo bez obtíží, snažil se nepříjemným situacím zabránit vydáváním konkordátů .  
3 KŘESŤANSTVÍ A NACISTICKÉ NĚMECKO
Nacisté byli nuceni křesťanství v Německu tolerovat, avšak jak prohlásil osobní tajemník Hitlera a jeden z nejmocnějších mužů třetí říše Martin Bormann: křesťanství a národní socialismus nelze sloučit". Nacisté považovaly křesťanství jako za náboženství s cejchem židovství a proto se snažili lidem nabídnout nové "náboženství", novou ideologii v kterou věřit a tou byl nacismus.
Nacismus, podobně jako komunismus a jiné totalitní ideologie, vykazuje určité vlastnosti a jevy, jež mají velmi blízko k náboženství. Vystupují jako integrující síla ve společnosti, nabízí velké příběhy, symboly a ideologické rozlišení, co je pravda a co lež. V těchto případech mluvíme náhražkovém náboženství. Religionista Pavel Hošek konstatuje, že celá řada vůdců a ideologů nacistické totality měla nějakou náboženskou zkušenost.
3.1 Křesťanský odpor vůči nacismu
Odpor křesťanů vůči nacismu nabýval spíše pasivního rázu. Projevy odporu byly znát spíše při konkrétních událostech, například když nacisté odstranili kříže ze škol, nebo vyzdobení kostelů vlajkami k bojovým slavnostem. Do rozporu s nacistickým režimem se však dostala jedna třetina duchovních. Na důkaz odporování nacistického režimu se konaly církevní akce na pomoc a záchranu židům, to dokazuje například akce Grüberova úřadu.
3.1.1 Motivy a důvody křesťanského odporu
Hnutí křesťanského odporu nebylo jednotné, ani systematické. Oporu hledalo křesťanství ve starší myšlenkové tradici, katolíci se opírali o tomistickou tradici, protestanti zase o Luthera, či osvícenství. Z knih byly vytěsněny zmínky o tyranii a odporu proti ní. A tak ti, co se odhodlali pro odpor, stáli proti nacismu bez výzbroje ať už filosofické, nebo právní. Jak později zjistili, opora ve starším učení není nápomocna, protože církev stojí proti nové formě "demokratické tyranie", která je masově podporována. Zůstávala tedy otevřena i otázka, jak moc je ospravedlnitelná nebo dokonce odpustitelná vražda tyrana."

Práce obsahuje v příloze dvě fotografie.