Vzdělávání rodičů: Klub rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí

Kategorie: Pedagogika

Typ práce: Bakalářské práce

Škola: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Brno

Charakteristika: Rodičovství je považováno za jednu z nejdůležitějších rolí, kterou člověk ve svém životě zastává, a přesto je běžným jevem, že právě na tuto roli je jedinec jen minimálně připravován a vzděláván. Mnoho lidí se domnívá, že rodičovství je lidem dané, že je pudové a každý člověk tak již předem ví, jak se má v roli rodiče chovat. Vždyť děvčátka si odmalička hrají s panenkami a chlapci preferují hry, ve kterých soutěží s ostatními nebo bojují. Základní biologická podmíněnost rodičovství samozřejmě existuje, i když u mnoha budoucích matek a otců je stejně jako ostatní pudové jednání obrušována současnou civilizací, která nás v mnohém od pudového jednání již nevratně vzdálila. Nejvíce povědomí o roli rodičů získává již malé dítě prostřednictvím socializace, pozorováním vlastních rodičů a jiných blízkých osob.
Dalším, kdo člověka připravuje na budoucí rodičovství, jsou vzdělávací instituce. Zejména základní škola, protože, jak si můžeme všimnout, na středním vzdělávacím stupni již žádná příprava na rodičovství vyučována není. Děti jsou na základní škole připravovány na rodičovství, které je jim (ve většině případů, vycházíme-li se současných statistik) vzdáleno asi 11 let.
Dnešní rodiče mají přístup k nabídce rodičovského vzdělávání vedeného nejen státními vzdělávacími a zdravotnickými institucemi, ale také různými neziskovými organizacemi. Rodiče k tomuto vzdělávání přistupují dobrovolně na základě svých potřeb a zájmů.
Nejbohatší nabídka vzdělávání rodičů se nachází v oblasti přípravy na narození potomka. Různé předporodní kurzy, zahrnující nejen cvičení maminek, ale i informace o vývoji dítěte, stravování v těhotenství, porodu a péči o kojence, jsou poměrně snadno dostupné jak z hlediska místa, tak finančně. Druhou sférou rodičovského vzdělávání, která je poměrně dobře pokryta je vzdělávání rodičů handicapovaných dětí, mentálně a fyzicky postižených. Zde je nabídka zaměřená na péči o dítě, rehabilitaci a duševní i tělesný rozvoj. Vystupují zde zejména sociální a zdravotní instituce ve státním i nestátním sektoru.
Nabídka rodičovského vzdělávání umožňuje rodičům připravit se na narození potomka a seznámit se s péčí o něj v raném stádiu vývoje, dále pečuje o rodiny, do nichž se narodilo handicapované dítě. Rodičovské vzdělávání a pomoc s výchovou rodičům zdravých dětí, nebo dětí, s méně stigmatizující poruchou (např. porucha učení, lehká mozková dysfunkce apod.) je zatím dostupné jen omezeně.
Má práce se věnuje vzdělávání rodičů dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí a dětí neklidných. Tyto dvě poruchy neohrožují přímo život dítěte, ale spíše jeho sociální uplatnění. Ztěžují mu navazování sociálních kontaktů s vrstevníky a mnohdy narušují i vazbu na mateřskou osobu. Dítě má obtíže ve vzdělávání a stupeň dosaženého vzdělání málokdy odpovídá skutečné inteligenci dítěte. Tyto děti častěji sklouzávají do různých závislostí a patologického chování. Z prací odborníků na lehkou mozkovou dysfunkci a neklid vyplývá, že se patrně mnohým negativním následkům dá předcházet správně vedenou rodinnou výchovou. Výchova dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí a neklidem má svá specifika, zvláštní potřeby a postupy. Má-li rodič možnost se v nich vzdělávat, může své dítě správně vést a ovlivnit tak průběh onemocnění svého dítěte. U dětí neklidných dokonce lze neklid odstranit docela. Pro rodiče ovšem neexistuje mnoho možností, kde se těmto výchovným postupům naučit.
Teoretickou část své práce uvozuji krátkým pohledem na vzdělávání rodičů v kontextu vzdělávání dospělých. Teoretická část pokračuje základními charakteristikami lehké mozkové dysfunkce. Věnuji se popisu jejích prozatím málo objasněných příčin, základním symptomům i problémům, které se k lehké mozkové dysfunkci mohou přidružit.
Zvláštností mé práce je odlišování neklidu – získané hyperaktivity od hyperaktivity vrozené, která je jednou ze tří základních charakteristik lehké mozkové dysfunkce. Odlišování vrozené a získané hyperaktivity není v současné době časté ani v odborné literatuře, jde o trend spojený s osobou doktorky Jiřiny Prekopové, původem Češky žijící v Německu. Doktorka Jiřina Prekopová odlišila získanou hyperaktivitu – neklid od hyperaktivity vrozené a popularizovala tento problém v mnoha svých pracích (např. Neklidné dítě, Malý tyran apod.). Uvádí, že zdrojem získané hyperaktivity je duševní zranění, nebo stres, kterému je dítě vystaveno v určitém citlivém období svého vývoje. Následkem duševního zranění, nebo stresu je získaná hyperaktivita – neklid. Neklid je podle názoru doktorky Prekopové odstranitelný, budou-li rodiče své dítě správně vést a uplatňovat na něj určité výchovné postupy. Ačkoliv tématu neklidu nebyla ještě věnována širší vědecká pozornost, závěry paní doktorky Prekopové vycházejí z mnohaleté praxe je třeba je brát v problematice hyperaktivity na zřetel, a proto jí věnuji třetí kapitolu teoretické části. V následující krátké kapitole neopomíjím ani diagnostiku lehké mozkové dysfunkce a neklidu a možnosti jejich léčby.
Další část práce je tvořena kapitolou o výchově dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí a dětí neklidných. Mnoho výchovných postupů, které uvedu, je totožných se základními pravidly výchovy všech dětí. Uvádím je proto, že pro děti s lehkou mozkovou dysfunkcí nebo neklidem mají určitá specifika a drobné obměny, kterými se budu též zaobírat.
Závěrečnou kapitolu teoretické části tvoří krátký popis Centra pro rodinu a sociální péči, které je zastřešující institucí Klubu rodičů a přátel hyperaktivních a neklidných dětí a úvod do problematiky tohoto Klubu.
Empirická část mé práce si klade za cíl zodpovědět, jak pomáhá Klub rodičů a přátel hyperaktivních a neklidných dětí řešit rodičům problémy spojené s každodenní výchovou dítěte s lehkou mozkovou dysfunkcí nebo neklidného. Kvalitativní výzkum pomocí rozhovoru jsem provedla na vybraném vzorku rodičů, kteří se v minulosti účastnili pravidelných klubových setkání. Empirická část obsahuje metodologii a interpretaci získaných dat. S příkladem rozhovoru je možno se seznámit v příloze práce.

Poznámka: Diplomová práce byla vedoucím hodnocena za A.

Tweet

Diskuse