"Acanthaceae
Aphelandra
Dřevnatějící byliny anebo keře se vstřícnými, obvykle celokrajnými listy, podél nervatury často ozdobně prokreslenými. Květenství klasnaté, terminální nebo axilární, s velikými a často nápadně vybarvenými, střechovitě seřazenými listeny. Zygomorfní květy dvoupyské, zpravidla pětičetné nebo s horními segmenty zcela srostlými, v domovině jsou opylované kolibříky.
Na 180 druhů v karibském i pacifickém povodí amerických tropů.

1. Introdukce ve skupinách
Sk AMATHEA: A. pulcherima, A. sinclairiana, A. tetragona
Brakteje květenství celokrajné, obvykle ve 4 řadách sestavené, se submarginálními žlázkami. Květy se silně redukovanými a s horní části koruny spojenými postranními laloky spodního pysku. Asi 40 druhů roste převážně v tropech panamských a kolumbijských.
Sk STROBILORHACHIS: A. squarrosa, A. blanchetsiana, A. libonitum
Brakteje květenství celokrajné, 4-řadě sestavené, nemají submarginální žlázky. Květy pravidelné, někdy s vyvinutými staminodiemi. Na 50 taxonů ponejvíce z tropických horských lesů karibské a andské oblasti (v kultuře však zastoupeny především nížinné druhy).
Sk HEMISANDRA: A. aurantiaca, A. impressa, A. bahiensis, A. chamissoniana, A. deppeana
Brakteje květenství s pilovitě zubatými okraji a obyčejně bez submarginálních žlázek, často spirálovitě sestavené. Květy výrazně bilabiální s trojčetným spodním pyskem. Asi 40 druhů především z níže položených andských lokalit.

Hybridy: Aphelandra squarrosa x citrina
Aphelandra squarrosa x leopoldii
1853: Mme. C. Legrelle-d´Hnis uvádí první klony Aphelandra squarrosa, nabízené později pod jmény A. citrina a A. leopoldii
1939: výběrem hybridů A. leopoldini x A. louisiae u fy. Prinsler (odrůdy ´Fritz Prinsler´, ´Brockfeld´, ´Dania´…)
1868: pod jmény A. roezlii a A. nitens uvedeny mexické a ekvádorské vzorky populací A. aurantiaca (další nabízí o 6 let později Linden jako A. fasconator a A. sinitzinii)
1887: pod označením Aphelandra hybrida vystavuje Schnofel výsledky křížení A. roezlii s A. nitens

2. Množení, pěstování
Množení:
Aphelandra bývá obvykle množena prostřednictvím vrcholových anebo jednoočkových osních řízků.
Matečnice držíme nejvýše 12-14 měsíců - určeny speciálně k produkci vrcholových řízků (z jedné rostliny lze získat 4x po 4-5 řízcích, při umístnění 22-25 rostlin na m2 je to celkem 400-500 řízků).
K zabránění květní indukce v létě dvojité přistínění (hraniční hodnota cca. 15 klux).
Teploty v zimě musí být drženy dostatečně vysoko » hlavně u druhů skupiny Strobilorhachis 20/17˚C.
V období krátkého dne » udržení rostlin ve vegetativních stádiích nejisté - výhodnější je k odběru řízků vyčlenit rostliny krátce po nahrnkování (11 cm hrnky) a tyto po seřezání likvidovat.
Z 6 měsíčních rostlin lze získat 1 řízek vrcholový + 6-10 osních s jedním párem listů.
Osní řízky s 1 listovým párem vedou k vývoji dvou výhonů (nežádoucí) – proto segmenty podélně rozřízneme (získáme řízky s jedním listem i pupenem).
Řízky pícháme do 6-7 cm multiplat (ošetříme je stimulátorem Rhizopon 0,1%), pod fólií zakoření za 4-5 týdnů při 25°C (k omezení ztrát bývá lépe podélně dělit segmenty již zakořeněné » ale až 2 týdenní zpoždění ve vývoji)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ