"Aristoteles, systematizace otázek filozofie a vědy
ARISTOTELES byl žák a kritik Platóna. Aristoteles vychoval Alexandra Makedonského. Aristoteles je považován za zakladatele etiky a formální logiky. Hylemorfismus říká, že podstata (smyslové) věci je v ní samé. Hylemorfismus tedy hlásá jednotu látky a formy. Dualismus látky a formy tvoří jednotu, čirá látka ani čirá forma se nevyskytují. Možnost něčím být se uskutečňuje bytím. První pohyb dává první hybatel (forma forem), který umožňuje bytí.

Aristoteles rozlišil 10 kategorií pro poznání jsoucna. Mezi ně patří např. substance, kvalita, kvantita a relace. Aristoteles popsal 3 typy duší, duši rostlinnou, duši živočišnou, která může vnímat skrz smysly, a duši lidskou, která je samostatně myslící. Lidská duše je schopná nižšího smyslového a vyššího abstraktního poznání. Vyšší abstraktní poznání nemůže existovat bez nižšího a abstraktní poznání není možné bez smyslového poznání. Aristetelovy základní filosofické pojmy jsou prostor, skutečnost, pohyb a čas.

Historie pokusů o třídění poznatků sahá až do starověku, základy dnešního dělení nacházíme už u Aristotela a jeho žáků, kteří díla svého učitele rozdělili na teoretická (prima filozofie, metafyzika) zabývající se poznáním obecně, praktická (matematika, logika, gramatika, fyzika), jež odrážejí životní potřeby a řešení konkrétních problémů, a tvůrčí (umělecká). Na sklonku starověku se ujalo dělení na fyziku (přírodovědu), logiku (učení o poznání) a etiku (učení o štěstí).

Platónův žák a kritik, Aristoteles (384 - 322 př. n. l.), první systematicky uvažoval o vědění, vědě a vědách. Je znám svými pracemi v jednotlivých vědních disciplínách (Fyzika, O nebi, O částech živočichů, O duši atd.), z nichž některé sám založil. Kromě toho se však zabýval i obecnými otázkami vědění a vytvořil 1. klasifikaci věd, se kterou se setkáme v Metafyzice a 2. metodologii vědeckého poznání a některé části logiky. Těm je věnován soubor jeho prací, který nese název Organon (nástroj) a obsahuje díla jako Kategorie, O vyjadřování, První a Druhé analytiky, Topiky a O sofistických důkazech. V klasifikaci věd Aristoteles nejprve od sebe odděluje tři základní skupiny věd: Vědy o jednání (např. etika a politika), vědy o tvoření (poetika) a konečně skupinu věd založených na pozorování - věd teoretických. Tu pak rozděluje na další tři skupiny: Vědy o přírodě se souborným názvem fyzika; sem ovšem patří nejen fyzika v dnešním slova smyslu, ale i biologie, počátky chemie apod. Druhou skupinu tvoří vědy o abstraktních objektech, tj. matematické vědy a konečně třetí, podle Aristotela nejdůležitější, je věda o první podstatě nebo o bytí jako bytí, tj. filozofie, respektive ontologie. "