1.	Charakteristika kriminologie

1.1	Pojem a charakteristika

1.2

Předmět

1.3

Význam

2.	Stav, struktura a dynamika kriminality

2.1	Kriminalistické prognózy

3.	Vznik kriminologie, historické směry

3.1	První civilizace

3.2

Středověk

3.3

Osvícení

3.4	Klasická škola trestního práva

4.	Jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristika

4.1	Biologické teorie

4.2	Psychologické teorie

4.3	Sociologické teorie

5.	Vznik československé kriminologie

5.1

Vznik

5.2

Prameny

6.	Prevence – sociální a obecná prevence

6.1	Členění prevence

6.2	Objekty prevence

7.	Osobnost pachatele - pojem a struktura osobnosti

7.1	Problematika osobnosti pachatele v kriminologii

7.2	Přístupy orientované primárně na jedince

8.	Typologie pachatelů, faktory formování pachatelů (kriminogenní faktory)

8.1

Podmínka

8.2	Kriminogenní faktor

8.3	Třídění kriminologických faktorů

8.4	Kriminogenní faktory v oblasti sociální

8.5	Kriminogenní faktory v oblasti kulturní

8.6	Kriminogenní faktory v oblasti politické a ekonomické

8.7	Kriminogenní faktory v oblasti právní

8.8	Kriminogenní faktory v oblasti biologické a psychologické

8.9	V oblasti viktimologické

8.10	V oblasti biopsychické

8.11

Typologie

8.12	Výzkumy pachatelů trestných činů v ČR

8.13	Analýza pachatelů

8.14	Individuální predikce

9.	Recediva – pojem vývoj

9.1	Kriminologické pojetí

9.2	Penologické pojetí

9.3	Fenomenologie recidivity

10.	Rozdělení recidivy

11.	Příčiny recidivy a prevence

11.1	Prevence recidivy kriminality

12.	Viktimologie – pojem a předmět zkoumání

12.1

Předmět

12.2	Viktimnost

12.3	Viktimizace

12.4

Význam

13.	Význam viktimologie pro trestní právo

13.1	Trestní právo hmotné

13.2	Trestní právo procesní

14.	Proces viktimizace, pojem viktimnosti

14.1	Problémy viktimizace

14.2	Možnost stát se v populaci obětí

"2. Stav, struktura a dynamika kriminality
Stav kriminality vyjadřuje početnost, kvantitativní charakteristiku trestných činů nebo osob, které je spáchaly, v absolutních číslech. Ta charakterizují nejobecnější, vnější stránku kriminality. Její výskyt, rozsah.

Struktura kriminality vyjadřuje podíl jednotlivých trestných činů, na celkovém počtu všech trestných činů spáchaných na určitém území v konkrétním časovém období. Možným východiskem pro analýzu struktura kriminality je rozdělení trestné činnosti podle druhů, a to v podobě tzv. takticko.statistické klasifikace (jak je uplatňuje policejní kriminální statistika) či podle hlav zvláštních částí trestního zákona (justiční kriminální statistika). V souvislosti s analýzou kriminality byly proto činěny pokusy posuzovat strukturu kriminality též podle její závažnosti s uplatněním určitých hledisek. Jde, jinak vyjádřeno, o nejednoduchou problematiku měření tíže kriminality. Takto diferencovaný pohled na kriminalitu lze získat zejména stanovením podílu závažné kriminality (vraždy loupeže, znásilnění aj.) a podílu ostatní kriminality, posouzením podle výše trestní sazeb stanovených v zákoně či výše trestu uložených pravomocně jednotlivým pachatelům, podle výše způsobené škody nebo již rozlišením dokonaných trestných činů a jejich pokusů. Statistické údaje o kriminalitě též umožňují uplatnit kriminálně geografické pohled vyjadřující nestejné zatížení registrovanou kriminalitou v rozličných územních jednotkách.

Dynamiky kriminality charakterizuje trestnou činnost v pohybu, změně, v určitém konkrétním časovém období na určitém území. Pod pojmem dynamika se rozumí dynamika stavu či úrovně kriminality jako celku či jejich strukturálních částí. V rámci úvah o dynamice kriminality se někdy vyčleňují pojmy tendence kriminality nebo trend kriminality označení výsledného poznatku analýzy dynamiky kriminality. Hovoří se pak o vzestupné nebo klesající tendenci (trendu) či stagnaci. Pravidelnosti vyskytující se v rozložení kriminality vedou k pokusům o předvídání budoucího vývoje kriminality jako celku a jejich individuálních komponent – kriminalistické prognózy:
a) Analytické, které vycházejí z matematicko-statistických principů hodnocení základních tendencí vývoje kriminality a jevů s ní spjatých.
b) Intuitivní, využívající znalosti odborníků k odhadům budoucího pravděpodobného vývoje.
c) Filosofického typu a globální, které dávají povšechný nadhled a spočívají v kombinování uvedených a případně dalších metod.

Prostřednictvím statistických údajů o kriminalitě získáváme informace pouze o kriminalitě zjevné (registrované). Jde tedy o větší či menší část kriminality skutečné. O další části spáchané kriminality se orgány činné v trestním řízení nedozví, a proto nemohla být registrována v oficiálních statistikách. Jde o skrytou (latentní) kriminalitu. Existence latentní kriminality relativizuje všechny dostupné údaje o stavu, struktuře a dynamice kriminality. Míru latentní kriminality ovlivňuje intenzita formální a neformální kontroly, tolerance poškozených a úroveň právního vědomí občanů. Je zřejmé, že tento rozsah (míra latence, latentnost) se u jednotlivých druhů kriminality a jednotlivých trestných činů podstatně liší (míra závažnosti TČ, obtížnost odhalování). Např. nízká míra latentnosti u vražd a vysoká u úplatkářství,)."

Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií.
Rozsah vypracování jednotlivých otázek se pohybuje od 0,5 do 3 stran.