"Pragmatismus souvisí s utilitarismem. Pragmatismus vznikl v USA, kde byl i nejrozšířenější
v 2. polovině 19. století. Zakladatel pragmatismu je JOHN DEWEY, který podporoval
svobodu a individualismus, a CHARLES PIERCE. Známý představitel je WILLIAM JAMES.
Pragma je jednání, konání nebo čin. Přeneseně je pragma praxe. Pro nás je dobré to, co
můžeme použít v praxi. Pragmatismus se zaměřuje na to, jaké má pro nás naše jednání
praktické výsledky, tj. co je užitečné, je pravdivé. Pragmatismus hlásá svobodu,
individualismus a pluralismus. Pragmatismus je součástí demokratických politických doktrín.
Pravda se redukuje na praktické výsledky. Populární pragmatismus tvrdí, že obecné pravdy
neexistují.
Fenomenologie se snaží dojít k podstatě jevů. Fenomenologie se staví do opozice ke
scientismu. Zakladatel fenomenologie je německý filosof EDMUND HUSSERL z Prostějova.
Fenomen je jev. Fenomenologie “prostě vidí”. Prosazuje návrat ke věcem samým, čisté
zkušenosti a analýze čistého lidského prožívání, bezprostřednímu vědomí a pravé
skutečnosti. Nejasnost úkolu věd ve smyslu významu pro život se projevuje ve
předvědeckém stadiu. Filosofie je věda o podstatách a ostatní vědy jsou vědy o faktech.
Mezi žáky Husserla byla HANA ARENDT, H. G. GADAMER a M. HEIDEGGER. Husserl se
zabýval fenomenologickou redukcí. Epoché je uzávorkování existujícího vědění o předmětu
(vnější svět), co zůstane je fenomén, tzn. předmět čistého vědomí. Eidetická redukce
pomáhá odkrývat ve fenoménech jejich eidos, tzn. esenci, podstatu.
Hermeneutika je věda o objasnění, chápání, porozumění a výkladu. Staví se do opozice ke
scientismu. Když chceme porozumět nějakému jevu, musíme mít předporozumění, tj. dílčí
elementární poznatky. Celek a dílčí elementární poznatky jsou pak provázány. To je
hermeneutický kruh. Hermeneutika říká, že poznání je zkušenost."