"Seminární práce z předmětu Ovocnictví
Mykorhizní symbióza u jabloní
Mykorhiza je převážně mutualistická symbióza mezi kořeny rostlin a specifickými půdními houbami, tento důležitý vztah hraje v životě a vývoji rostlin významnou a nezastupitelnou roli. Samotný termín mykorhiza je pro tento jev pojmenováním velmi výstižným – vznikl spojením řeckých slov mykes (houba) a rhiza (kořen). Kooperace mezi rostlinou a houbou přináší oběma partnerům řadu pozitiv a výhod. Pro mykorhizu je charakteristický obousměrný tok živin, asimiláty (a další látky) směřují od rostliny k houbě, minerální látky a voda od houby k rostlině. Mykorhizní symbióza není v rostlinné říši ničím výjimečným, alespoň jedna z několika forem mykorhizy se objevuje u většiny rostlin, konkrétně je uváděno, že se mykorhiza vyskytuje u 90 % všech rostlinných druhů. Ani jabloně patřící mezi nejpěstovanější ovocné dřeviny nejsou výjimkou. Rod Malus patří mezi druhy, které jsou poměrně silně závislé na mykorhize. Tak jako u jiných rostlin i u jabloní přináší soužití kořenů s mykorhizními houbami řadu pozitiv, mezi které patří zejména lepší příjem živin (hlavně fosforu), vyšší odolnost vůči suchu a půdním patogenům a celkově silnější růst a výnos. U hospodářsky významných skupin rostlin (obilniny, zelenina, ovocné dřeviny aj.) se objevuje nejčastěji arbuskulární mykorhiza, dříve označována i jako vesikulo-arbuskulární mykorhiza, řadí se mezi endomykorhizy. V podstatě to je nejčastěji se vyskytující typ mykorhizy na světě. (7, 8) V této seminární práci jsou uvedeny výsledky několika zajímavých vědeckých prací, které se zabývají vlivem arbuskulárních mykorhizních hub na jabloně.
Polský experiment zkoumal, jestli použití mykorhizního inokula (a dalších biologických preparátů) dokáže omezit negativní vliv specifické únavy jabloní (anglicky Specific Apple Replant Disease - SARD). Tento problém se může objevit tehdy, pokud je nový sad jabloní vysázený na stejném místě, kde už byly jabloně dříve pěstovány, nová výsadba poté roste hůře, stromy neprospívají a postupně chřadnou. Podobné potíže mohou nastat nejen u jabloní, ale také např. u růží nebo peckovin. Únavu půdy lze (s různými výsledky) překonat např. propařováním půdy, použitím chemických látek, výměnou půdy, střídáním pěstovaných druhů, volbou jiných podnoží, přihnojením některými hnojivy atd. Jako další možnost, zejména v ekologickém způsobu pěstování, se nabízí aplikace mykorhizního preparátu, který by měl mít pozitivní vliv na rostliny i na biologické vlastnosti půdy. Ve víceletém pokusu byl zkoumán mimo jiné vliv tří komerčních endomykorhizních přípravků na růst, plodnost a výživu u odrůdy ´Topaz´ naštěpované na podnoži M26. Přípravky obsahovaly několik různých arbuskulárních mykorhizních hub rodu Glomus, např. Glomus intraradices, G. mossae, G. agregatum, G. etunicatum aj. Mladé stromky byly vysázeny na pozemku, kde se předtím jabloně nepřetržitě pěstovaly celých 20 let. Stromy ošetřené mykorhizou rostly nejbujněji, měly nejvyšší výnos a plody dosahovaly největší hmotnosti. Dále byl proveden rozbor rostlinné hmoty, aby se určilo množství mikroelementů, makroelementů a těžkých kovů v listech. Obsah dusíku byl nejvyšší u variant ošetřených mykorhizním inokulem, ale jen v prvním roce testování, ve druhém roce už tento efekt nebyl tak výrazný. "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ