Obsah
3. | Plodné výhony, vlky, růžice a lenticely
|
Úryvek
"Plodné výhony, vlky, růžice a lenticely
• Dlouhý plodný výhon (např. broskvoně), plodný prut (např. maliny) - přírůstek delší jak 15 cm aspoň s jedním květním pupenem.
• Krátký plodný výhon - přírůstek pod 15 cm délky alespoň s jedním květním pupenem (viz obrázek 4).
• Pravý plodný výhon - většinou se u broskvoní a nektarinek takto označuje výhon, který má po stranách smíšené pupeny, to znamená, že jsou ve skupince buď dva květní a uprostřed jeden listový pupen, nebo jeden květní pupen, doprovázený jedním listovým.
• Nepravé plodné výhony - zkrácené výhony, hlavně u broskvoní a nektarinek, které vytvářejí pouze květní pupeny, takže se rychle vyholují. Nové přírůstky se u nich tvoří pouze z terminálního pupenu.
• Vlky - přírůstky vyrůstající ze spících pupenů (pravých osních) nebo adventivních jako projev samozmlazování popřípadě po zásahu vyvolávajícím zmlazení (řez). Jsou vzpřímené, tlusté a s řídkými pletivy.
• Listová růžice - nahloučená skupina listů na velmi krátkém brachyblastu.
• Lenticely - průduchy dřeva tvořící zakončení dřeňových paprsků (vyskytují se i na plodech).
• Pata výhonu - nejspodnější část výhonu nebo letorostu dlouhá asi 1 cm (viz obrázek 5).
• Patky (závalky, podušky) - vystouplá část osy, na níž sedí pupen (viz obrázek 6).
• Větevní kroužek - zhrublá, ztloustlá, vystouplá část osy v místě přechodu os různých řádů (jednoletá ve dvouletou apod.).
Obrost
• Obrost (větévky) - jednoleté nebo víceleté přírůstky vyšších řádů, narůstající na starším základním dřevě, nesoucí očka, listy, pupeny popřípadě květy a plody.
• Posilující obrost (garnitura) - postranní větévky na kmíncích stromků ve školce.
• Plodný obrost - plodné (plodonosné, květonosné) dřevo, plodonoše. Větévky narůstající na starším dřevě, nesoucí květní pupeny, později plody.
Plodonoše
• Brachyblast - zkrácená boční větévka, nesoucí listy nebo listy s květy.
• Plodonoše prstencové (kroužkové) - brachyblasty jádrovin zvrásněné od jizev po opadnutých listech, zakončené smíšeným pupenem (viz obrázek 7).
• Plodonoše kytičkové (buketní) - brachyblasty peckovin s nahloučenými květními pupeny a s vegetativním terminálním pupenem (viz obrázek 8).
• Plodná zduřenina (plodonosná zduřenina, matička, zduřené plodonosné dřevo) - zduřené místo plodného obrostu, kde dříve byl květ a plod (viz obrázek 9).
• Rozvětvené plodné dřevo (plodonosné či plodné paroží) - souhrn všech útvarů vyrostlých z pupenů plodonošů u jádrovin, tvořící shluk nejrozmanitějších plodných útvarů, kroužkovitých výhonů i plodných zduřenin, zakončených květními, smíšenými i listovými pupeny (viz obrázek 10).
• Odplozené dřevo - plodné větve, které se pod tíhou časté a vydatné sklizně ohnuly natolik dolů, že na jejich plodném dřevě již není zaručena dostatečná výživa plodů.
Koruna
• Střední větev (osní, vedoucí) - pokračování kmene (prodloužený kmen).
• Hlavní větve (ramena) - vyrůstají po stranách střední větve nebo z konce kmene (u duté koruny) a tvoří kostru koruny (větve prvního řádu).
• Vedlejší větve (boční) - větve druhého, třetího a čtvrtého řádu vyrůstající z větví nižších řádů, tj. z větví prvního, druhého a třetího řádu. Větve pátého a vyšších řádů jsou natolik krátké, že je můžeme považovat za obrost.
• Patro (etáž) - skupina sblížených větví na genetické spirále.
Kořeny
• Kořenový systém - podzemní útvar tvořený hlavním kořenem obrůstaným kořeny vedlejšími a kořenovým vlášením. Mezi primární funkce kořene patří ukotvení stromu v půdě a příjem látek.
• Kořenové výmladky (podrost) - výhony, které rostou z kořenů. U štěpovaných dřevin se jedná vždy o podnož, nikoli o ušlechtilou odrůdu.
• Kořenový krček - nadzemní část podnože ovocné dřeviny.
• Bernoty - „vzdušné“ kořeny, které se vytvářejí nejčastěji u typových podnoží, výjimečně u odrůd jabloní, v nadzemní části osy. Po hlubší výsadbě se v půdě přeměňují na vlastní vyživovací kořeny. Při použití vysokého štěpování nebo mezištěpování je větší výskyt bernot na podnoži nežádoucí, protože mohou být vstupní branou infekce různými patogeny.
• Asfyxie - „zadušení“ kořenového systému v utužených a přemokřených půdách kvůli nedostatku vzduchu, který je vytěsněn zpravidla kapilární vodou."
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
| Číslo práce: | 31905 |
|---|
| Autor: | - |
| Typ školy: | VŠ |
| Počet stran:* | 5 |
| Formát: | MS Word |
| Odrážky: | Ano |
| Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
| Použitá literatura: | Ne |
| Jazyk: | čeština |
| Rok výroby: | 2015 |
| Počet stažení: | 19 |
| Velikost souboru: | 3327 KiB |
| * Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5a5b5a44a4143.zip (3327 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.