Seminarky.cz > Studijní podklady > Zápisky z přednášek > > Ovocnictví - základní terminologie

Ovocnictví - základní terminologie


Kategorie: Zemědělství

Typ práce: Zápisky z přednášek

Škola: Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Lednice

Charakteristika: Základní pojmy popisující jednotlivé části a morfologii ovocných dřevin, úvod z předmětu Ovocnictví. Některé pojmy jsou doplněny názornými obrázky.

Obsah

1.
Očka a pupeny
2.
Letorosty a výhony
3.
Plodné výhony, vlky, růžice a lenticely
4.
Obrost
5.
Plodonoše
6.
Koruna
7.
Kořeny

Úryvek

"Plodné výhony, vlky, růžice a lenticely
• Dlouhý plodný výhon (např. broskvoně), plodný prut (např. maliny) - přírůstek delší jak 15 cm aspoň s jedním květním pupenem.
• Krátký plodný výhon - přírůstek pod 15 cm délky alespoň s jedním květním pupenem (viz obrázek 4).
• Pravý plodný výhon - většinou se u broskvoní a nektarinek takto označuje výhon, který má po stranách smíšené pupeny, to znamená, že jsou ve skupince buď dva květní a uprostřed jeden listový pupen, nebo jeden květní pupen, doprovázený jedním listovým.
• Nepravé plodné výhony - zkrácené výhony, hlavně u broskvoní a nektarinek, které vytvářejí pouze květní pupeny, takže se rychle vyholují. Nové přírůstky se u nich tvoří pouze z terminálního pupenu.
• Vlky - přírůstky vyrůstající ze spících pupenů (pravých osních) nebo adventivních jako projev samozmlazování popřípadě po zásahu vyvolávajícím zmlazení (řez). Jsou vzpřímené, tlusté a s řídkými pletivy.
• Listová růžice - nahloučená skupina listů na velmi krátkém brachyblastu.
• Lenticely - průduchy dřeva tvořící zakončení dřeňových paprsků (vyskytují se i na plodech).
• Pata výhonu - nejspodnější část výhonu nebo letorostu dlouhá asi 1 cm (viz obrázek 5).
• Patky (závalky, podušky) - vystouplá část osy, na níž sedí pupen (viz obrázek 6).
• Větevní kroužek - zhrublá, ztloustlá, vystouplá část osy v místě přechodu os různých řádů (jednoletá ve dvouletou apod.).


Obrost
• Obrost (větévky) - jednoleté nebo víceleté přírůstky vyšších řádů, narůstající na starším základním dřevě, nesoucí očka, listy, pupeny popřípadě květy a plody.
• Posilující obrost (garnitura) - postranní větévky na kmíncích stromků ve školce.
• Plodný obrost - plodné (plodonosné, květonosné) dřevo, plodonoše. Větévky narůstající na starším dřevě, nesoucí květní pupeny, později plody.

Plodonoše
• Brachyblast - zkrácená boční větévka, nesoucí listy nebo listy s květy.
• Plodonoše prstencové (kroužkové) - brachyblasty jádrovin zvrásněné od jizev po opadnutých listech, zakončené smíšeným pupenem (viz obrázek 7).
• Plodonoše kytičkové (buketní) - brachyblasty peckovin s nahloučenými květními pupeny a s vegetativním terminálním pupenem (viz obrázek 8).
• Plodná zduřenina (plodonosná zduřenina, matička, zduřené plodonosné dřevo) - zduřené místo plodného obrostu, kde dříve byl květ a plod (viz obrázek 9).
• Rozvětvené plodné dřevo (plodonosné či plodné paroží) - souhrn všech útvarů vyrostlých z pupenů plodonošů u jádrovin, tvořící shluk nejrozmanitějších plodných útvarů, kroužkovitých výhonů i plodných zduřenin, zakončených květními, smíšenými i listovými pupeny (viz obrázek 10).
• Odplozené dřevo - plodné větve, které se pod tíhou časté a vydatné sklizně ohnuly natolik dolů, že na jejich plodném dřevě již není zaručena dostatečná výživa plodů.

Koruna
• Střední větev (osní, vedoucí) - pokračování kmene (prodloužený kmen).
• Hlavní větve (ramena) - vyrůstají po stranách střední větve nebo z konce kmene (u duté koruny) a tvoří kostru koruny (větve prvního řádu).
• Vedlejší větve (boční) - větve druhého, třetího a čtvrtého řádu vyrůstající z větví nižších řádů, tj. z větví prvního, druhého a třetího řádu. Větve pátého a vyšších řádů jsou natolik krátké, že je můžeme považovat za obrost.
• Patro (etáž) - skupina sblížených větví na genetické spirále.

Kořeny
• Kořenový systém - podzemní útvar tvořený hlavním kořenem obrůstaným kořeny vedlejšími a kořenovým vlášením. Mezi primární funkce kořene patří ukotvení stromu v půdě a příjem látek.
• Kořenové výmladky (podrost) - výhony, které rostou z kořenů. U štěpovaných dřevin se jedná vždy o podnož, nikoli o ušlechtilou odrůdu.
• Kořenový krček - nadzemní část podnože ovocné dřeviny.
• Bernoty - „vzdušné“ kořeny, které se vytvářejí nejčastěji u typových podnoží, výjimečně u odrůd jabloní, v nadzemní části osy. Po hlubší výsadbě se v půdě přeměňují na vlastní vyživovací kořeny. Při použití vysokého štěpování nebo mezištěpování je větší výskyt bernot na podnoži nežádoucí, protože mohou být vstupní branou infekce různými patogeny.
• Asfyxie - „zadušení“ kořenového systému v utužených a přemokřených půdách kvůli nedostatku vzduchu, který je vytěsněn zpravidla kapilární vodou."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5a5b5a44a4143.zip (3327 kB)
Nezabalený formát:
Ovocnictvi.docx (3616 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse