Seminarky.cz > Studijní podklady > Zápisky z přednášek > > Přednáška houby a houbové organismy

Přednáška houby a houbové organismy


Kategorie: Biologie

Typ práce: Zápisky z přednášek

Škola: Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Lednice

Charakteristika: Přednášky z předmětu Botanika II zabývající se systematikou, rozmnožováním, charakteristikou, výskytem a významem hub a houbových organismů, uvedeni jsou i důležití zástupci z jednotlivých skupin.

Obsah

1.
Systém hub a houbových organizmů
2.
Skupina organismů souhrnně nazývaná ´Houby´
3.
Říše PROTOZOA
3.1.
Oddělení: Myxomycota (Mycetozoa) – hlenky
3.2.
Oddělení: Plasmodiophoromycota – plazmodiofory, nádorovky
4.
Říše CHROMISTA
4.1.
Oddělení: Oomycota – oomycety (plísně vaječné, řasovky)
5.
Říše FUNGI
5.1.
Oddělení: Chytridiomycota – chytridiomycety (houby buněnkové)
5.2.
Oddělení: Zygomycota – zygomycety (houby spájivé)
5.3.
Oddělení: Ascomycota – askomycety (vřeckovýtrusné houby)
5.4.
Oddělení: Basidiomycota – bazidiomycety (stopkovýtrusné houby)
5.5.
Pomocné oddělení: Deuteromycota (syn. Fungi imperfecti) – „houby nedokonalé“

Úryvek

"Systém hub a houbových organizmů

Říše PROTOZOA
1. Oddělení: Myxomycota – hlenky
Třída: Myxomycetes – vlastní hlenky

2. Oddělení: Plasmodiophoromycota – plazmodiofory, nádorovky
Třída: Plasmodiophoromycetes

Říše CHROMISTA – chromista
Oddělení: Oomycota – oomycety, („plísně vaječné“)
Třída: Oomycetes

Říše FUNGI (MYCOTA, MYCOBIOTA) – houby
1. Oddělení: Chytridiomycota – houby buněnkové, („plísně buněnkové“), chytridiomycety
Třída: Chytridiomycetes

2. Oddělení: Zygomycota – houby spájivé, („plísně spájivé“), zygomycety
Třída: Zygomycetes

3. Oddělení: Ascomycota – houby vřeckovýtrusné, askomycety
pododdělení: Saccharomycotina (syn. Hemiascomycotina)
Třída: Saccharomycetes – kvasinky

pododdělení: Taphrinomycotina (syn. Archiascomycotina) – palcatky
Třída: Taphrinomycetes

pododdělení: Pezizomycotina (syn. Ascomycotina) – vlastní vřeckovýtrusné houby
Třída: Eurotiomycetes
řád: Eurotiales – plesnivkotvaré

Třída: Leotiomycetes
řád: Erysiphales – padlí
řád: Helotiales
řád: Rhytismatales

Třída: Sordariomycetes
řád: Hypocreales (včetně Clavicipitales)
řád: Xylariales
řád: Ophiostomatales

Třída: Pezizomycetes
řád: Pezizales

Třída: Lecanoromycetes – lichenizované houby

4. Oddělení: Basidiomycota – stopkovýtrusné houby, bazidiomycety
Třída: Urediniomycetes
řád: Uredinales – rzi

Třída: Ustilaginomycetes
řád: Ustilaginales – sněti prašné
řád: Tilletiales – sněti mazlavé

Třída: Agaricomycetes (Basidiomycetes) – vyšší stopkovýtrusné houby
podtřída: Tremellomycetidae
řád: Tremellales
řád: Auriculariales

podtřída: Agaricomycetidae
řád: Cantharellales – liškotvaré
řád: Polyporales – chorošotvaré
řád: Agaricales – pečárkotvaré
řád: Boletales – hřibotvaré: s čeledí Sclerodermataceae – pestřecovité, dříve patřící mezi břichatky a s čeledí Boletaceae – hřibovité
řád: Russulales – holubinkotvaré
řád: Phallales

5. Oddělení: Lichenomycota – další lišejníky

Pomocné oddělení: Deuteromycota (syn. Fungi imperfecti) – houby nedokonalé

Skupina organismů souhrnně nazývaná ´Houby´

• Heterotrofní organizmy různě složité stélky:
- plazmodiální stélky,
- jednobuněčné jednojaderné i mnohojaderné stélky,
- vícebuněčné jednojaderné, dvoujaderné i mnohojaderné stélky,
- plektenchymatické stélky.
• Buněčná stěna je tvořena nejčastěji chitinem, vzácně celulózou,
• Houbová vlákna (hyfy) vzniklé z vyklíčených výtrusů se splétají v mycelium,
• Jádra v buňkách mycelií bývají nejčastěji haploidní,
• Zásobní látka je nejčastěji glykogen,
• Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně pohyblivými či nepohyblivými výtrusy, přičemž nepohlavní rozmnožování často převažuje,
• Podle stavby těla a buněčné stěny, typů spor a pohlavního rozmnožování, jsou děleny do říší Protozoa, Chromista a Fungi.

Výskyt:
na živých i odumřelých organických substrátech na souši i vodě - saprofyti, paraziti, symbionti.

Význam:
dekompozitoři organických materiálů, symbionti (např. lišejníky), mykorhizní organizmy, zdroj potravy, původci chorob a různých kvasných procesů, producenti antibiotik a organických kyselin.







Říše PROTOZOA
1. Oddělení: Myxomycota (Mycetozoa) – hlenky
Třída: Myxomycetes – vlastní hlenky

• Heterotrofní či saprotrofní (fagotrofní).
• Ve vegetativní fázi tvoří nahé haploidní myxomonády, myxaméby a diploidní plazmodia amébovitě pohyblivá.
• V reprodukční fázi tvoří sporokarpy (výtrusnice) s haploidními výtrusy s celulózní stěnou, často pestře zbarvené.
Výskyt:
Kosmopolitně, vlhká a stinná místa, na rostlinných zbytcích (pařezy, kůra) a na půdě.
Význam:
Dekompozitoři, potrava hmyzu.
Zástupci:
Lycogala epidendrum - vlčí mléko obecné
Fuligo septica - slizovka práškovitá

2. Oddělení: Plasmodiophoromycota – plazmodiofory, nádorovky
Třída: Plasmodiophoromycetes

• Slepá vývojová větev.
• Obligátní endoparaziti řas, oomycetů a cévnatých rostlin.
• Chybí myxaméby.
• Ve stěnách sporangií není celulóza.
• Množení zoosporami.
Zástupci:
Plasmodiophora brassicae - nádorovka kapustová
Spongospora subterranea - prašná strupovitost brambor


Říše CHROMISTA
Oddělení: Oomycota – oomycety (plísně vaječné, řasovky)
Třída: Oomycetes

• Saprotrofní i parazitické.
• Stélka jednobuněčná, většinou bohatě větvená, mnohojaderná, nepřehrádkovaná, se stěnou z celulózy a dalších beta glukanů.
• Zásobní látkou je mykolaminaran.
• Nepohlavní rozmnožování dvoubičíkatými zoosporami ze sporangií, pohlavní rozmnožování je oogametangiogamie => oospora (zygota)."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5a9706573a721.zip (1420 kB)
Nezabalený formát:
Houby.doc (1727 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse