"Sociologie
● Vznik vědy, Comtův pozitivismus a jeho znaky, jeho cíle. Průmyslová revoluce
● Základní disciplíny a metody sociologie a porovnání se společenskými vědami
● Vývoj sociologického myšlení od Durkheima, Masaryka, Webera až po současné
sociology.
● Objektivní a subjektivní paradigma sociologického myšlení
● Kultura, její znaky, dělení. Kulturní hodnoty, normy, instituce. Kultura a čas. Rituál,
symbol jako základy kultury. Charakteristika proměn evropské civilizace.
● Přírodní prostředí jako základní předpoklad kulturního vývoje
● Komunikace, komunikační proces. Druhy a vývoj komunikace. Druhy a role
sdělovacích prostředků, jejich význam. Média veřejné služby
Vznik vědy, Comtův pozitivismus a jeho znaky, jeho cíle. Průmyslová
revoluce
Věda o společnosti, jejíž úkolem je popsat fungování společnosti a společenských jevů, zkoumá vztahy mezi
různými skupinami, jejich pravidla a zákonitosti společenského vývoje („societas” v překladu společnost, „logos”
rozum, věda). Společnost lze chápat jako celek nebo jako soubor lidí žijících ve skupinách, které jsou propojené.
Cílem sociologie je zvědečtění pohledu na společnost, snaha podat řešení některých společenských jevů.
Sociologie vznikla vlivem velké francouzské revoluce a průmyslové revoluce. Věda v
této době nahrazuje náboženství v procesu poznání. V důsledku průmyslové revoluce a
doprovodných revolucí politických dochází ke zhroucení kontrolních mechanismů, které
držely pohromadě tradiční společnost. Dosavadní struktura společnosti byla rozbita. Vznik
sociologie je tak reakcí na vznik moderního státu. Nejedná se o první pokus založit
objektivní vědu o společnosti, snahy o založení vědy o společnosti se objevovaly i dříve,
vždy však výrazněji v období nejistoty a rozpadu dosavadního společenského uspořádání.
Sociologii založil v polovině 19. století francouzský sociolog AUGUSTE COMTE, který pro ni
používal pojem sociální fyzika. Tu členil na sociální statiku (popisuje stav a strukturu
společnosti) a sociální dynamiku (popisuje změny a vývoj společnosti). Tyto pojmy zavedl v
díle Kurs pozitivní filosofie (1839). Comte byl zastánce pozitivní filosofie, která klade důraz
na praktičnost a užitečnost. Cílem pozitivní filosofie je nastolení praktických změn ve
společnosti, které by skoncovaly s otřesy způsobenými velkou francouzskou revolucí a
nastolení harmonických sociálních vztahů. Comte kladl důraz na přísné vědecké
zkoumání společnosti, chtěl, aby výsledky zkoumání byly použitelné i v praxi. Veškeré"