"Osvícenství (18. století)
• racionalismus a empirismus novověku ústí v duchovní hnutí, které se označuje jako „osvícenství“
• je základním celkovým kulturním naladěním 18. století
• v zásadě jde o návaznost vývoje – návaznost na renesanci a humanismus (objevení světa a člověka, uvolnění lidských sil a obrat ke světu), rozkvět materiální a duchovní kultury v novověku
• víra ve vědu a pokrok, víra v to, že lidstvo prožívá trvalý vzestup
• víra v to, že lidský duch, osvobodí-li se od předsudků a pověr a pomocí správných metod bádání vyřeší všechna tajemství světa (skutečnosti) – víra ve všemoc rozumu!
• víra v to, že nyní věda a filosofie založí a zdůvodní život jednotlivce i společnosti, jež odpovídá důstojnosti člověk
• praktické zaměření osvícenství (už Bacon – „vědění je moc“) – zlepšení světa vítězstvím rozumu, snaha o rozšíření světla rozumu, poznatků vědy a filosofie – “osvícení“ širokého okruhu lidí
• školský systém, povinná školní docházka (osvícenský absolutismus) – ideál co nejvšestrannějšího vědění mnohdy na úkor hloubky („vzdělanec“ jež se cítí být povznesen nad nevědomost a pověry minulosti a nevzdělaného lidu)
• Základní rysy:
o Liberalismus
o Deismus
• Liberalismus
o svoboda rozumu je podmínkou pokroku věd a vzdělání a ten zase pokroku lidstva
o požadavek autonomie rozumu – ve vědě
o v myšlení se připouští jen to, co je jasné a zřejmé (už Descartes) – matematické či fyzikální zákony → ostatní je odmítáno jako omezení práva a svobody rozumu
o důraz na právo a svobodu jednotlivce (každé společenské pouto je vnímáno jako omezení práva na vlastní svobodu)
o liberalismus osvícenství vychází z individualismu (vlivem nominalismu, empirismu i racionálního subjektivismu)
o hospodářský liberalismus
 svobodné tržní hospodářství v rukou podnikatelů
 na úkor práv a potřeb zaměstnanců (reakce Marxe a marxismu)
o v politické oblasti je vliv liberalismu patrný v absolutismu – individuální autonomie vládců, nicméně i oni jsou nositeli myšlenek osvícenství (osvícenský absolutismus) – vytváření moderního právního státu – reformy, vzdělávací systém, soudnictví, státní správa
o i širší vrstvy chtějí získat právo na autonomní svobodu (Francouzská revoluce)
o liberalismus v náboženském a teologickém smyslu:
 nadpřirozená víra odporuje svobodě rozumu
 požadavek přirozeného rozumového náboženství (bez zjevení, tajemství a mystiky)
• Deismus
o osvícenství většinou proti víře v Boha nevystupuje – ateismus hlavně ve Francii (francouzský materialismus)
o ovšem odlišná představa Boha než v tradičním křesťanském pojetí („teismus“ – jako křesťanský opoziční termín 18. stol.)
o Bůh je jeden, tvůrce světa a jeho zákonů – ovšem do dění světa už nezasahuje → je vně, nad světem, nestará se o svět, o lidi v něm a ani my se nemusíme starat o něj → člověk je pánem svého světa! (jistota se přemisťuje do subjektu – sebevědomí člověka)
o je zrušen vztah mezi Bohem a světem – svět s Bohem nemá nic společného (např. prozřetelnost)
o odmítání všech nadpřirozených působení – přirozené rozumové náboženství
o modlitba a bohoslužba nemají žádný význam (jen pověry) – chceme si jen vyškemrat zalíbení, ochranu a pomoc Boží (podobně kritizuje náboženství už Hume)
o je vyžadován jen mravný život na základě přirozené, rozumové etiky (už Descartova prozatímní morálka a také až Kantův kategorický imperativ) – souvisí s praktickým zaměřením osvícenství
o náboženství má praktický užitek pro lidskou společnost v morálním jednání (Voltaire: „Kdyby neexistoval Bůh, museli bychom si ho vymyslet“)
• kolébkou osvícenství (volnomyšlenkářství, liberalismus, deismus) je Anglie (také Lock a Hume jako předchůdci – Shaftesbury, Hutcheson, Mandeville, Adam Smith)
• Francouzské osvícenství
o osvícenství zde nabývá mnohem radikálnější podoby – kořeny moderního materialismu a ateismu 19. století
o Voltaire
 není ateistou
 deismus
 průkopník osvícenství ve Francii
 drží se zkušenosti (Anglie), odmítá racionalismus vrozených idejí
 deistická víra v Boha – přirozené náboženství
 podstatu náboženství vidí v morálce – kritérium pravdivosti náboženství nachází v jeho mravním působení
 trvá na náboženské toleranci a napadá proto křesťanství (zejména katolickou církev) – útoky proti bibli, zázrakům a zjevení (báchorky, pověry a výplody nerozumu)
o Encyklopedisté (Diderot, d´Alembert, Lamettrie, Holbach)
 materialisticko-ateistická radikalizace francouzského osvícenství (především Lamettrie a Holbach) – řád, jistota, substance se díky přírodním vědám (Newtonské fyziky) vtělila do hmoty
 filosoficky interpretují mechanický materialismus – najdeme vliv empirismu, Leibnize i Descarta
 vysvětlení člověka a přírody pomocí fyziky a poznatky dalších přírodních věd není cílem, ale prostředkem k vylepšení společnosti (reformou společnosti zdokonalit člověka)
 antimetafyzičnost (oproti Descartovi)
 jde o materialismus a to buď mechanický nebo vitalistický
 Mechaničtí materialisté
• vliv deterministické Newtonovy fyziky – pasivní hmota a řetěz příčin a následků
 Vitalističtí materialisté
• živá hmota není hmotou pasivní – je citlivá a schopná samoorganizace "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ