Úvod
1.Kriminalita

1.1	Základní pojmy v oblasti kriminality

1.2	Příčiny kriminality

1.2.1

Rodina

1.2.2

Vrstevníci

1.2.3.

Škola

1.2.4

Alkoholismus

1.2.5

oxikomanie

1.2.6

Masmedia

1.3	Kriminalita mládeže v ČR

1.3.1

Mladistvý pachatel trestného činu

1.3.1.1

Typologie mladistvých pachatelů

1.3.1.2

Mladistvý delikvent

1.3.1.3

Charakteristika trestné činnosti mladistvých pachatelů

1.3.2

Kriminalita mládeže a delikvence – legislativa

2.	Prevence kriminality

2.1.	Základní pojmy z oblasti prevence

2.2	Úloha státu v prevenci kriminality

2.3	Strategie prevence kriminality

2.4	Systém prevence kriminality v ČR

2.4.1

Programy prevence na místní úrovni

3.

Pastorace

3.1	Základní pojmy z oblasti pastorace

3.2.	Pastorace mládeže

3.2.1

Práce s mládeží

3.2.2

Diakonické pojetí práce s mládeží

3.3	Formy přístupu k pastorální péči mládeže

3.3.1

Psychologické přístupy v pastorální péči

3.3.1.1

Psychologicky orientovaná duchovní péče

3.3.1.2

Hlubinněpsychologicky orientovaná duchovní péče

3.3.1.3

Klinicky orientovaná psychologická pastorační péče

3.3.1.4

Pastorační péče orientovaná na terapeutický rozhovor

3.3.1.5

Pastorační péče jako pastorální poradenství

3.3.2

Pedagogické přístupy v pastorální péči

4.	Pastoračně preventivní programy

4.1	Střediska volného času a mládeže

4.1.1

Pedagogika volného času

4.1.2

Alternativy k řešení volného času a mládeže

4.1.3

Úloha a místo středisek volného času

4.1.4

Program středisek volného času dětí a mládeže

4.1.5

Střediska volného času a jejich zaměstnanci

4.2	Pastorační činnost na školách

4.3	Pastorační činnost v rodinách

4.4	Mládežnické aktivity V ČR z hlediska pastorace

4.4.1

Salesiáni Dona Bosca

5.

Závěr

6.	Seznam pramenů

7.	Seznam příloh

7.1	Analýza mladistvých pachatelů stíhaných v ČR v období 2000 – 2004

7.2	Charakteristika vývoje situace v oblasti kriminality mládeže v ČR

7.3	Typy organizací realizující projekty prevence kriminality

7.4	Analýza programu prevence kriminality pod názvem „Partnerství“ na rok 2007 ve městě Olomouc

7.5	Podíl obžalovaných mladistvých dívek v porovnání s obžalovanými mladistvými chlapci v ČR v letech 1989 – 1998

7.6	Indexy věkových skupin stíhaných osob v ČR v roce 1998

7.7	Osoby stíhané v ČR za období 2000 – 2004

7.8	Stručný přehled vybudovaných a nejefektivnějších zařízení z oblasti sociální prevence v rámci Programu prevence kriminality v letech 1996 – 2006

“ 3 Pastorace
Pastorace má své kořeny již v pastýřských kulturách Orientu. Pastýř se tehdy staral o bezpečí stáda – stejně jako Hospodin se staral o izraelský národ. I do Nového zákona je motiv pastýře promítnut. Tam je dobrým pastýřem stáda Ježíš.
„Pastorací se rozumí mnohotvárná činnost celého církevního společenství, podnícená Duchem Svatým“.
Cílem pastorace je nabízená pomoc církve člověku vidět sebe a porozumět sobě ve světle víry. Pastorační cíle v dnešní době jsou takové, abychom pomáhali handicapovaným a potřebným skupinám lidí. Tato pomoc vyžaduje čím dál tím více určitou kvalifikaci, nikoliv tedy jen morální úroveň a osobní nasazení a proto také větší specializaci např. k práci s ohroženou mládeží.

3.1 Základní pojmy z oblasti pastorace
Duchovní správa představuje činnost kněze ve farnosti. Pastorací i duchovní správou se uskutečňuje Boží plán spásy člověka v dějinách se stálým odkazem na konkrétní životní situace.
Slovem „pastorační“ označujeme vše, co se týká činnosti církve, skutečnosti praktické a konkrétní. Oblast pastorace vyjadřuje péči, oprávněnost a kompetenci církve na příslušném poli. Může také vyjadřovat úmysl, záměr, konání, činnost, reflexi, které se dotýkají praxe církve.
„Pastorační péčí v širším slova smyslu rozumíme takové jednání s člověkem, ve kterém ho respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů, doprovázíme ho v jeho obtížích, nemoci, utrpení či umírání a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace včetně smrti, a to na jemu dostupné úrovni víry s perspektivou jejího možného rozvoje “.

Pastorální teologii můžeme definovat jako „ dílčí obor“ praktické teologie, která promýšlí směrem do budoucna současnou křesťanskou a církevní praxi na rovině jednotlivých biografií, skupin a společenství církve v jejich kulturním a společenském kontextu, to znamená, že promýšlí horizont zaslíbení Božího království“. Předmětem pastorální teologie jsou vnitřní i vnější podmínky náboženské, křesťanské a církevní praxe.
Pastorální teologie se zabývá těmi aspekty, které se dotýkají náboženské praxe v její rovině lidské, osobní,společenské a církevní. Studuje ty náboženské činnosti, které proměňují a obnovují život člověka a společnosti.
Mezi současné cíle a úkoly pastorálních teologů lze zařadit formace těch, kteří jsou činní v pastorační činnosti církve. Jejich úkolem je získat a osvojit si teoretické znalosti a pracovní schopnosti, praktické způsoby jednání a rozhodování. Druhý důležitý bod jak úspěšně formovat pracovníky tkví v tom analyzovat vědeckým způsobem náboženskou praxi,křesťanskou a církevní, a to především z hlediska růstu a zkvalitnění.
Pokud bychom si chtěli klást otázky ke zvolenému tématu bakalářské práce,mohli by být tohoto typu: Jaké problémy se vynořují v oblasti kriminality mládeže a jak se v nich může pastorace svými postupy uplatnit? Jaké modely praktického jednání je potřeba přijmout, aby pastorační činnost byla z hlediska prevence kriminality účinná? Jaké hledat teologické disciplíny v oblasti pastorace mládeže jako preventivního celku u kriminality a jak do ní zapojit praktickou činnost církve?
Jako hlavní pastorační cíle však je důležité považovat, vztah k lidské společnosti, vliv kultury na pastoraci, formy přítomnosti církve ve společnosti, výchova ve školách a rodinách, společenská komunikace.
Mezi základní oblasti pastorační činnosti v oblasti kriminality mládeže lze zařadit : jednotlivce, mládež, volný čas, sport.
Křesťanský život může být novou cestou k nalezení smyslu života a je mylné se domnívat, že řádný křesťanský život buď spočívá ve vršení skutků zbožnosti,nebo, že je to život dokonalých a bezchybných jedinců .
Mezi základní charakteristiky lze řadit pojmy jako: „leiturgia, martyria, diakonia, communio“. Jinými slovy tedy je projevem křesťanského života bohoslužba, svědectví víry druhým, služba pomoci druhým a péče o křesťanské společenství. Tyto čtyři oblasti mají být v určité harmonii v životě jednotlivce i společenství rozvíjeny, samozřejmě s respektováním osobních obdarování každého.
Nejde tedy o to, aby byly všechny zastoupeny,ale o to, aby v zásadě žádná nechyběla. I když je potřeba počítat s tím,že život každého křesťana bude mít více či méně k dokonalosti daleko.
Láska k dětem otevírá cesty pastorační péče i do oblasti, které se obvykle považují za uzavřené. Kněz, křesťanské společenství i místní církev, která nezíská pozornost a lásku dítěte, ztratí svou velkou část své pastorační síly a moci. Z důvodu nedostatku času rodičů na výchovu dítěte, nabývá tedy na významu věnovat pastorační péči ve školách a ve střediscích volného času a mládeže. Pastorační péče je z preventivního hlediska v oblasti kriminality důležitá převážně u dětí a mladistvých."

Obsahuje tabulky.