"Rozmnožování
Generativně se kdouloně množí osivem získaným z plodů v biologické zralosti. Rostliny množené ze semen tvoří potomstvo s nevyrovnanými genetickými vlastnostmi. Výsev se provádí na podzim nebo po stratifikaci na jaře. Uváděná délka stratifikace jsou 4 měsíce (7). Tímto způsobem se množí kdouloně používané k okrasným účelům nebo některé podnožové druhy, význam má také při šlechtění nových odrůd (8).
Vegetativní rozmnožování lze rozdělit na přímé a nepřímé. Mezi přímé metody vegetativního množení patří kopčení, řízkování a hřížení. Kopčením se množí keřovité formy nebo některé podnože. Matečnice se zjara hluboko seříznou a po vyrašení nových letorostů se nakopčí půdou. Během vegetace letorosty zakoření, na podzim se odrhnou a oddělí. Při hřížení se nejníže položené výhony ohýbají a zasypávají zeminou, za nějaký čas zakoření a dají vzniknout novým rostlinám (7).
Řízkováním se množí zejména podnožové druhy. Používají se bylinné nebo dřevité řízky. Bylinné řízky se odebírají z matečnic ve druhé polovině června. Řízky mají délku asi 30 cm a berou se ze spodní části letorostu, ponechávají se 3-4 listy. Spodní řez se vede asi 5 mm pod očkem, báze řízku se ošetřuje fungicidy a stimulátory zakořeňování. Na množárně zakoření za 5-8 týdnů. Dřevité řízky se odebírají v období vegetačního klidu (listopad-březen). Používají se dostatečně vyzrálé jednoleté výhony. Báze řízku se ošetřuje stimulátory. Stimulované řízky se ukládají do stratifikačních beden – zapíchají se do perlitu a podstoupí tzv. tepelnou stimulaci, kdy je u bází řízku udržována teplota 21 ºC. Po zakořenění se teplota snižuje a řízky se udržují při teplotě 2-3 ºC. Na jaře se rostliny školkují (30-40 kusů na 1 m2) a na podzim jsou připravené k expedici. Dřevité řízky zakořeňují méně ochotně než řízky bylinné (11).
Nepřímé vegetativní množení zahrnuje štěpování na podnož (kopulace, očkování do T-řezu, chip-budding). Takto se množí odrůdy určené pro konzumní využití (1). Používají se podnože množené ze semen a podnože množené vegetativně. Do první skupiny patří např. kdouloňový semenáč (4). Druhá skupina podnoží se rozděluje do tří kategorií:
 1 provensálská skupina – pochází z jihu Francie, tyto podnože obecně mají vyšší odolnost k suchu, snesou více vápníku v půdě, mají lepší afinitu a hůře se množí (1). Zástupci:
kdouloň BA-29 – francouzská podnož vyselektovaná z provensálské kdouloně, roste mnohem bujněji než podnož MA (někdy až příliš bujně), snáší vyšší obsah vápníku a je více odolná k mrazu i suchu, s odrůdami má lepší afinitu než MA, poskytuje vysoké výnosy, má lepší ukotvení v půdě, používá se často (1).
 2 angerská skupina – pochází ze severozápadní Francie, tyto podnože obecně mají slabší růst, jsou citlivější vápníku v půdě, mají horší afinitu a lépe se množí (1). Zástupci:
kdouloň MA – používá se velmi často, je slaběji rostoucí, poměrně mrazuvzdorná (snese mráz -26 ºC), toleruje nadbytek půdní vláhy, nesnáší půdy s vysokým obsahem vápníku, afinita je vesměs dobrá, vyžaduje oporu hlavně v prvních letech po výsadbě, dobře se množí bylinnými řízky (4).
kdouloň MC – zakrslá podnož (roste až o pětinu slaběji než podnož MA), je méně odolná k mrazu a více trpí chlorózou, odrůdy na ní mají vyšší plodnost než na MA (4), podnož vyžaduje oporu a závlahu, hodí se pro intenzivní výsadby s velkou hustotou, vhodná jen do teplých a úrodných oblastí, dobře se množí bylinnými řízky (1).
kdouloň Sydo – intenzita růstu, afinita a citlivost k vápníku je podobná jako u podnože MA, je méně odolná k suchu a mrazu, toleruje virózy, dobře se množí oddělky (1).
kdouloň S1 – roste podobně jako podnož MA, vyniká svou mrazuvzdorností, dobře se množí oddělky (1).
kdouloň Adamsova – dobře se množí dřevitými i bylinnými řízky, pochází z Belgie (7).
kdouloň Fontanay – vyselektovaný mrazuvzdorný klon, používá se hlavně ve Francii (7).
 3 české podnožové typy – Zástupci:
K-TE-E – vyniká svou odolností k mrazu, roste středně až slabě, příznivě ovlivňuje nástup odrůd do plodnosti, dobře se množí bylinnými řízky (7).
K-TE-B – vysoká mrazuodolnost, roste středně až slabě, má delší vegetační dobu než K-TE-E, dobře se množí zejména bylinnými řízky (7).
Další druhy podnoží: hloh obecný – kdouloně se na hlohu pěstují jako polokmen nebo vysokokmen, je odolný k nadbytku vápníku, poskytuje dobrý výnos, hloh je ovšem napadán bakteriózou způsobenou bakterií Erwinia amylovora, proto se jako podnož nepoužívá (3); jeřáb obecný – pro pěstování polokmenů nebo vysokokmenů, je odolný k nadbytku vápníku, kdouloně naštěpované na jeřábu poskytují slabší úrodu (7); hrušňový semenáč – lépe snáší vápenaté půdy, vhodná pro pěstování stromových tvarů, mohou se vyskytnout problémy s afinitou (10).
Kdouloňové podnože se mohou také rozmnožovat laboratorně metodou in vitro (8)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ