"Botanický popis
Hrách setý (Pisum sativum) je jednoletá bylina z čeledi Fabaceae (bobovité) pocházející z východního Středomoří. Lodyha je lysá a dutá, až 2 m dlouhá, chudě větvená, listy sudozpeřené s 1-3 jařmy ukončené větveným úponkem. Květenstvím je hrozen rostoucí z úžlabí listových řapíků, květ je pětičetný (tvořený pavézou, člunkem a křídly), oboupohlavný, samosprašný, většinou barvy bílé. Kořenový systém je tvořený silným hlavním kořenem a kořeny postranními, na kterých jsou hlízky se symbiotickými bakteriemi rodu Rhizobium, které dokáží vázat vzdušný dusík. Plodem jsou lusky, které obsahují semena zvaná hrášky. Nezralá semena se využívají jako zelenina, zralá jako luštěnina. Pěstuje se na polích a občas zplaňuje. Obsahuje vitamíny (zejména skupiny B), minerály – fosfor, draslík, vápník, hořčík. V semenech je 22 % dusíkatých látek a 50 % škrobu. Existují dva poddruhy:
Pissum sativum subsp. sativum - hrách setý pravý (zahradní). Má tři konvariety – sativum (k vylupování, vysoký obsah škrobu), medullare (dřeňový, zelený hrášek) a axiphium (cukrový, konzumují se celé lusky).
Pisum sativum subsp. arvense - hrách peluška. Semena hranatá, tmavě tečkovaná. Slouží jako krmivo pro dobytek.
Nároky na stanoviště
Ideální stanoviště jsou se strukturními, dostatečně vododržnými, mírně kyselými až neutrálními půdami (pH 6,6-7,7). Nevhodné jsou půdy kyselé, kamenité, příliš lehké a vysýchavé a naopak půdy příliš těžké a přemokřené. Hrách je citlivý na nedostatek vzduchu v půdě. Pro dobrý výnos je vhodné teplé počasí během dubna až do poloviny května, s následným chladnějším a deštivějším počasím v červnu. Před rozkvětem je ideální kratší suché období. Mladé rostliny hrachu dřeňového snesou teploty -2 až - 3 °C, teploty nižší než - 8 °C jsou letální. Hrách začíná klíčit už při teplotě 1 °C, optimální podmínky pro růst jsou 14 až 18 °C, v období vegetace by neměly klesat pod 7 °C a růst nad 30 °C (horší nasazování lusků). Pro opylení jsou nejlepší teploty kolem 20 °C. Hrách požaduje pozemky nezaplevelené, především bez vytrvalých a obtížných plevelů.
Osevní postup a nároky na hnojení
V osevním postupu je hrách obvykle zařazován po zhoršujících plodinách tj. odčerpávajících z půdy větší množství živin, případně před plodinami s vysokými požadavky na živiny. To je dáno schopností symbiózy s hlízkovými bakteriemi, které dokáží vázat vzdušný dusík. Po sobě je hrách zařazován v osevním postupu se čtyřletým až šestiletým odstupem. Řadí se do III. až IV. tratě. Hrách se většinou pěstuje po obilovinách nebo po okopaninách, nevhodnou předplodinou jsou jeteloviny. Po hrachu je výhodné zařadit pšenici ozimou.
Z hlediska hnojení je hrách plodinou poměrně náročnou na P, Mg, K. Náročný je také na Ca, vápní se k předplodině nebo na podzim při přípravě půdy, nejlepší je uhličitanová forma vápníku. Jedna tuna produkce spotřebuje 8 kg N, 1,1 kg P, 6,6 kg K, 4,3 kg Ca, 1 kg Mg a 0,6 kg S. Ačkoli je hrách ve výživě dusíkem soběstačný, tak se za určitých podmínek doporučuje na začátku vegetace přihnojit dávkou 20-40 kg N/ha. Fosfor se může aplikovat před podzimní orbou nebo před setím v dávce 10-20 kg P/ha. Doporučená dávka draslíku činí 50-60 kg K/ha, u hořčíku je doporučená dávka v rozmezí 15-20 kg Mg/ha. Hrách si ovšem dokáže získat i méně přístupné živiny ze staré půdní síly. Pro poutání vzdušného N je důležitý dostatek síry a molybdenu. "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ